Práce na slozitých úkolech spojených s lepsí pametovou a myslenkovou schopností pozdejsího zivota

Je to populární predstava, ze udrzení naseho mozku aktivní, muze drzet nasi mysl ostré, jak stárneme. Nyní nová studie uplatnuje tento prístup k zamestnání, coz naznacuje, ze lidé, kterí pracují na slozitejsích pracovních místech - napríklad právníci, sociální pracovníci a architekti - mohou pozdeji v zivote mít lepsí pametové dovednosti nez ti, kterí pracují méne slozite.
Lidé, kterí pracují na slozitejsích pracovních místech - napríklad architekti nebo ucitelé - mohou mít pozdeji v zivote lepsí pamet a myslení.

Výzkumný tým - vcetne Alan Gow, PhD, univerzity Heriot-Watt a Centra pro kognitivní stárnutí a kognitivní epidemiologii ve Skotsku ve Velké Británii - publikují své poznatky v casopise Neurologie.

Aby dospeli k záveru, tým analyzoval 1 066 osob ze Skotska s prumerným vekem 70 let.

Kazdý úcastník musel absolvovat kognitivní testy - které se konkrétne zabývaly pametí, rychlostí zpracování a celkovou schopností myslení - a tým zaznamenal skóre IQ úcastníku z testu, které provedli ve veku 11 let. Úcastníci dále poskytli informace o své minulosti a / nebo soucasné zamestnání.

Pouzitím slovníku profesních titulu vedci vyhodnotili kazdého úcastníka v závislosti na slozitosti svých prací v rámci trí kategorií: práce s lidmi, daty a predmety.

Tým vysvetluje, ze práce, která by mohla být vysoká kvuli slozitosti, pokud jde o práci s lidmi, by mohla být napríklad právníkem, chirurgem nebo sociálním pracovníkem, zatímco komplexní práce s nízkým bodem v této kategorii by mohla být tovární delník, malír nebo koberec .

Práce, které by mohly být vysoce slozité, vcetne práce s údaji, by mohly být architektem, hudebníkem nebo grafickým návrhárem, zatímco práce s nízkým bodovým hodnocením v této oblasti mohou být stavební delník, potravinárský server nebo telefonní operátor.

Lidé v komplexních pracích zaznamenali o 1-2% lepsí výsledky v kognitivních testech

Výsledky studie ukázaly, ze skóre kognitivních testu úcastníku, kterí meli slozitou práci, která zahrnovala práci s lidmi a údaji - napríklad ucení nebo rízení - byla o 1-2% lepsí nez skóre úcastníku, kterí pracovali na méne komplexních pracovních místech.

Vedci ríkají, ze tato asociace je srovnatelná s jinými faktory, které byly spojeny s lepsí kognitivní funkcí pozdeji v zivote, jako napríklad nekourení.

Tyto výsledky zustanou i po tom, co se tým podílel na dalsích vlivných faktorech, jako jsou úcastníci IQ ve veku 11 let, roky strávené ve vzdelávání a prostredí, ve kterém úcastníci zili.

Gow ríká:

"Tyto výsledky naznacují, ze více stimulující pracovní prostredí muze pomáhat lidem udrzet si své myslenkové dovednosti a to by mohlo být pozorováno i po jejich odchodu do duchodu. Nase nálezy pomohly identifikovat druhy pozadavku na zamestnání, které pozdeji zachovávají pamet a myslení."

Kdyz mluvíme o duvodech této asociace, Gow poukazuje na dve teorie, které byly v minulosti navrzeny. Jedním z nich je to, ze stimulující pracovní prostredí muze zvýsit "kognitivní rezervu" jednotlivce, coz znamená, ze mozek muze fungovat efektivne bez ohledu na skody. Dalsí teorie spocívá v tom, ze lidé s lepsími myslenkovými dovednostmi jsou zpocátku schopni pracovat na slozitejsích pozicích.

Podle Gowa výsledky techto studií podporují oba tyto myslenky. "Faktorování lidského IQ ve veku 11 let vysvetlovalo asi 50% rozdílu v myslenkových schopnostech v pozdejsím zivote, ale nezálezelo na tom vsem," poznamenává. "Prestoze je pravda, ze lidé, kterí mají vyssí kognitivní schopnosti, mají vetsí pravdepodobnost, ze získají slozitejsí pracovní místa, stále existuje malá výhoda získaná z techto slozitých pracovních pozic pro pozdejsí myslení."

Zdravotní novinky dnes nedávno uvedla studii, která naznacuje, ze práce na smeny po dobu 10 let nebo déle by mohla narusit kognitivní fungování.

Pracovníci JIP obvykle vnímají péci jako nevhodnou

Podle studie v prosincovém císle JAMA pruzkum sester a lékaru v jednotkách intenzivní péce v Evrope a Izraeli naznacoval, ze vnímání nevhodné péce bylo bezné, napríklad nadmerná intenzita péce o pacienta a ze tato vnímání souvisí s nedostatecnou komunikací, sdílením rozhodnutí a autonomií práce.

(Health)

Rychlý pulz (zvýsená srdecní frekvence) dlouhodobe spojený s vyssím rizikem úmrtí

Lidé se zvýsenou klidovou srdecní frekvencí, coz znamená vysokou pulzovou frekvenci pri odpocinku, která dlouhodobe pretrvává, je spojena se závazným rizikem úmrtí, zpusobeným bud srdecním onemocnením nebo jiným, uvedli vedci z Ronald O. Perelman Heart Institute v Newyork-Presbyterian Hospital / Weill Cornell, po dokoncení studie zahrnující 9 193 pacientu v roce 2010.

(Health)