Pracovní stres zvysuje riziko srdecního záchvatu o 23%

Zamestnanci s velmi nárocným zamestnáním a nedostatecnou volností pri prijímání rozhodnutí mají mnohem vyssí riziko srdecního záchvatu ve srovnání s jinými lidmi svého veku, jejichz pracovní místa jsou méne stresující, uvedli výzkumníci z University College London Lancet.
Pokud máte velmi stresující práci a nedostáváte svobodu prijímat rozhodnutí, vase sance na infarkt jsou o 23% vyssí, vysvetlují.
Studie z roku 2008 provedená výzkumnými pracovníky na stejné univerzite v Londýne zahrnující více nez 10 000 úredníku také spojila pracovní stres s vyssím rizikem onemocnení srdce.
Vedoucí týmu Mika Kivimäki z University College v Londýne uvedl:

"Shromazdování publikovaných a nepublikovaných studií nám umoznilo vysetrit souvislost mezi onemocnením srdce (CHD) a vystavením pracovní námaze [definované vysokými nároky na práci a nízkým rozhodovacím rozhodnutím] s vetsí presností, nez bylo dosud mozné. pracovní zátez je spojena s malým, avsak konzistentním, zvýseným rizikem vzniku první CHD události, jako je srdecní záchvat. "

Autori vysvetlují, ze predchozí studie, které zkoumaly souvislost mezi ischemickou chorobou srdecní a stresem souvisejícím s prací, byly neuspokojivé; at uz nebyly velké ani dostatecne rozmanité, nebyly sestaveny komplexne nebo doslo k opacnému predpojatosti.
Studie provedená výzkumnými pracovníky z nemocnice zen v Bostonu, Massachusetts, USA, zjistila, ze zeny ve vysoce stresových pracích mají o 40% vyssí pravdepodobnost srdecních a kardiovaskulárních onemocnení, vcetne srdecního infarktu, ischemické cévní mozkové príhody a blokovaných tepen, nez jiné zeny stejného veku.


Být ve stresující práci muze zvýsit riziko srdecních onemocnení a následného srdecního záchvatu, tvrdí výzkumníci.V této nejnovejsí studii se Kivimäki a tým rozhodli zjistit, zda by stres související s prací mohl mít vliv na riziko ischemické choroby srdecní. Provádeli metaanalýzu zahrnující 13 evropských zemí, vcetne Velké Británie, Svédska, Nizozemska, Francie, Finska, Dánska a Belgie. Studie pokracovaly od roku 1985 do roku 2006. Úcastníci byli pozádáni, aby vyplnili dotazník na zacátku studia - byli jim polozeny otázky týkající se toho, jak mohou volne prijímat rozhodnutí, pozadavky na zamestnání, nadmerné pracovní nároky a pozadavky na casový tlak .
Z 197 473 úcastníku, 15% (30 214) uvedlo, ze jsou namáhavé. 2 358 prípadu onemocnení koronárních srdecních onemocnení (koronární úmrtí nebo první nefatální infarkt) behem 7,5 roku sledování.
I po zohlednení takových faktoru, jako je socioekonomický stav, pohlaví, vek a zivotní styl, 23% vyssí riziko ischemické choroby srdecní stále stál.
Kivimäki rekl:

"Celkové riziko spojené s populací spojené s CHD bylo priblizne 3,4%, coz naznacuje, ze pokud by sdruzení bylo kauzální, pak pracovní námaha by predstavovala významný podíl událostí CHD u pracujících populací.
Snizování stresu na pracovisti by mohlo snízit výskyt onemocnení. Tato strategie by vsak mela mnohem mensí efekt nez resení standardních rizikových faktoru, jako je kourení (PAR 36%) a fyzická necinnost (PAR 12%). "

V komentári ve stejném casopise vydal Bo Netterstrøm z nemocnice Bispebjerg, Kodan, Dánsko: "Pracovní kmen je míra pouze cásti psychosociálne poskozujícího pracovního prostredí, coz znamená, ze prevence stresu na pracovisti by mohla snízit incidence koronární srdecní choroby ve vetsí míre, nez je uvedeno ve výkladu vypocteného autora o vypocítaném populacním riziku zpusobeném namáháním pracovních míst. V budoucnosti budou pravdepodobne v budoucnosti mít zásadní význam expozice, jako je nejistota zamestnání a faktory související se spolecenským kapitálem a emocí. témer jiste zvýsí tuto dulezitost. "
Studie z roku 2008 ukázala, ze stres pri práci brání spánku; a ze nedostatek spánku vede k dalsím negativním dopadum na zdraví.
Dalsí studie vydané britskou psychologickou spolecností zjistila, ze dopad pracovního stresu na zdraví muze být snízen, pokud lidé verí v svou vlastní úcinnost pri resení problému v práci.
Napsal Christian Nordqvist