Zeny s rizikem metabolického syndromu v dusledku nedostatku cvicení

Výsledky národního americké studie ukazují, ze zeny jsou vystaveny vetsímu riziku vzniku metabolického syndromu nez muzi, protoze jsou méne pravdepodobné, ze alespon 30 minut cvicení denne. Zjistil, ze ackoli je pravidelná telesná aktivita spojena s lepsím zdravotním stavem u obou pohlaví, zdá se, ze pro zeny je vetsí rozdíl.
Metabolický syndrom je skupina spatných zdravotních ukazatelu, jako je vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol a prílis velká váha kolem stredu, coz zvysuje riziko chronických onemocnení, jako je mrtvice, srdecní onemocnení a diabetes 2. typu.
Vedci z Oregonské státní univerzity (OSU) v Corvallis v Oregonu písu o svých zjisteních ve studii, která byla publikována online v casopise 31. brezna Preventivní medicína.
Bradley kardinál, profesor sociální psychologie fyzické aktivity na OSU a Paul Loprinzi, student ve své laboratori, zpocátku se vydali na zkoumání vazeb mezi fyzickou aktivitou, depresí a metabolickým syndromem a zjistili rozdíl mezi pohlavími.
Loprinzi, který je dnes profesorem cvicení na univerzite v Bellarmine v Louisville v Kentucky, rekl tento týden médiím:
"Výsledky naznacují, ze pravidelná úcast na fyzické aktivite byla spojena s pozitivními zdravotními výsledky pro muze i zeny, avsak pro zeny byla vetsí síla sdruzování."
Loprinzi uvedl, ze 30 minut cvicení denne snizuje riziko osoby pro depresi, vysoký cholesterol a rozvoj metabolického syndromu.
Kardinál rekl:
"Je to docela pozoruhodné, co se stane s tebou, pokud se nesplnís tak 30 minut denne."
"Zeny v nasem vzorku mely lepsí zdravotní chování - bylo by mnohem méne pravdepodobné, ze kourí, ale nedostatek cinnosti je stále ohrozuje," dodal.
Loprinzi a kardinál pro své studium zkoumali reprezentativní údaje z 1 146 muzu a zen, které se zúcastnily Národního pruzkumu zkousek zdraví a výzivy (NHANES) 2005-2006.
Pro zaznamenání denní fyzické aktivity byli muzi a zeny vybaveny akcelerometry. Toto je povazováno za presnejsí a objektivnejsí merítko kazdodenního cvicení, nez napríklad samo-zprávy prostrednictvím dotazníku.
Výsledky ukázaly, ze zeny v prumeru dostávaly jen asi 18 minut mírného az silného cvicení denne, zatímco muzi v prumeru dostávali 30 minut.
Ukázaly, ze jen u jedné ze trí zen doslo k metabolickému syndromu a jeden z peti mel symptomy deprese.
Deprese není jen o dusevním zdraví, ale je také spojena s fyzickým zdravím. Kardinál uvedl, ze existují dukazy o tom, ze deprese muze lidem vystavovat vyssí riziko akumulace brisního tuku a rozvoj inzulínové rezistence, coz jsou oba rizikové faktory metabolického syndromu.
Ale cvicení snizuje depresi, rekl kardinál:
"Klícovou zprávou je, ze kazdý den trénujete 30 minut cvicení, protoze snizuje radu rizikových faktoru," naléhal.
Studie nezohlednila duvody, proc zeny nedostávají dost denní fyzické aktivity, ale autori uvedli, ze predchozí studie poukazují na návyky, které zacínají docela brzy v zivote.
Kardinál uvedl, ze existují dukazy o tom, ze kdyz jsou jejich deti ve veku 5 nebo 6 let, rodice mají tendenci nechat kluky hrát a být venku víc nez dívky z duvodu jejich bezpecnosti.
Loprinzi ríká, ze toto chování se rozsiruje do dospelosti a celková duvera by mohla hrát i svou roli, a dodává, ze studie naznacují, ze ve srovnání s muzi zeny nejsou si tak jisté, ze dokázou prekonat prekázky výkonu a napríklad casto uvádejí výchovu detí jako duvod nemají dostatek casu na cvicení.
Loprinzi a kardinálka se chystají zverejnit studii, která pomuze zenám s temito obtízemi. Ukazuje se, ze nemusíte delat vsechno 30 minut na jednom kroku, muzete udelat krátké prudké aktivity, které pridávají az 30 minut behem dne. Dokonce i po schodisti místo výtahu muze být rozdíl, nebo se chodit nahoru a dolu, kdyz mluvíte po telefonu.
Napsal Catharine Paddock PhD

Sebevedomí aktivuje konkrétní centra mozku

Vedci v Nemecku zjistili, která centra mozku jsou aktivní, kdyz si uvedomujeme sebe sama, takzvaný stav "metaconsciousness". Jejich studie, která se objevuje online v cerveném vydání SLEEP, je první, která ukazuje viditelné dukazy o neuronových sítích, které jsou základem lidského vedomého stavu.

(Health)

Lék na Parkinsonovu chorobu? Nahrazení poskozených mozkových bunek slibuje

Výzkumníci nás mozná priblízili k lécbe Parkinsonovy nemoci poté, co nasli zpusob, jak nahradit mozkové bunky znicené onemocnením. Výzkumníci objevili zpusob, jak premenit neuronální bunky na bunky produkující dopamin. Ve studii, která byla publikována v casopise Nature Biotechnology, výzkumníci odhalili, jak transformovali neuronální mozkové bunky do mozkových bunek, které produkují dopamin.

(Health)