Zeny mají silnejsí emocionální reakce na negativní zprávy nez muzi

Zeny vykazují silnejsí emocní reakce po ctení negativních zpráv tím, ze si je pamatují lépe, stejne jako mají vetsí stresové reakce v následných zátezových testech nez muzi.
Nález, publikovaný v PLoS One, prisla z týmu odborníku vedených Sionou Lupienovou z univerzity v Montrealu v Kanade poté, co poskytla skupinám zen a muzu radu titulku, které se ctou, které byly nalezeny v aktuálních novinových cláncích.
Predchozí výzkum z cervence tohoto roku ukázal, ze obe pohlaví zaznamenávají nárust intenzity chronické bolesti, kdyz se podívají na negativní príbeh v médiích, jako je napríklad teroristický útok.
Pro soucasnou studii byly subjekty rozdeleny do dvou skupin. Jedna skupina byla oznacena jako "neutrální" zpráva a druhá mela negativní zprávy.
Jakmile byli vystaveni titulkum, dostali standardní psychologické zátezové testy. Ke sledování hladin stresu dobrovolníku byla rovnez merena hladina cholesterolu kortizolu (stresový hormon).
I kdyz výsledky naznacovaly, ze vystavení negativním zprávám neovlivnilo zádný stres úcastníku, ukázalo se také, ze zeny, které byly vystaveny negativním zprávám, mely po zátezové zkousce vyssí hladiny kortizolu ve srovnání s muzi v této skupine jako muzi i zeny v druhé skupine.
Jeden den po studiu meli dámy vyssí pravdepodobnost, ze si pamatují a znovu zijí své emocní reakce na novinky od predeslého dne, nez to, co delali.
Drívejsí výzkum zjistil, ze pretrvávající expozice masovým médiím muze být prícinou stresu, je to vsak první pokus, který zkoumá vliv ctení negativních zpráv na reaktivitu stresu a pozdejsí vzpomínku na zprávy.
Autori dospeli k záveru, ze zpusob, jakým reagujeme na negativní zprávy, je ovlivnen rozdíly mezi pohlavími, které jsou základem procesu pameti a stresu.
Tato myslenka se shoduje s predchozím výzkumem z roku 2009, který ukázal, ze cím více dospívajících je vystaveno médiím, tím je pravdepodobnejsí, ze se bude vyvíjet depresivní príznaky v mladém dospelém veku - zejména v prípade mladých muzu.
Napsal Sarah Glynn

Zena ovládá robotickou ruku silou své mysli

Poranení nebo nemoci míchy brání signálum mozku, aby dosáhli svalu pod zranením. V nedávných experimentech vedci pouzívají rozhraní mozku-stroj, aby umoznili pacientum s paralýzou pohybovat protetické koncetiny svou myslí. Nyní se zena s kvadriplegií podarilo pouzít její mysl k pohybu robotické ruky, coz prokázalo "10-stupnovou kontrolu mozku" protézy.

(Health)

Nadledvinové nádory: sekrece hormonu spojená s kardiovaskulárními událostmi

Nový výzkum naznacuje, ze pacienti s adrenálními tumory, které vylucují hormon nazývaný kortizol, jsou vystaveni vyssímu riziku vzniku kardiovaskulárních príhod a zvýsené úmrtnosti. Vysetrovatelé ríkají, ze jejich nálezy mohou vést k lepsímu klinickému rízení pacientu s temito nádory. To je podle nové studie publikované v The Lancet Diabetes & Endocrinology.

(Health)