Proc byla pandemie chripky v roce 1918 tak smrtelná? Výzkum nabízí novou stopu

V roce 1918, kdyz skoncila celosvetová devastace ve forme první svetové války, se lidé na celém svete ocitli tvárí v tvár dalsímu smrtícímu nepríteli, pandemické chripce. Virus zabil více nez 50 milionu lidí, coz je trojnásobek poctu, který padl ve velké válce, a udelal to mnohem rychleji nez jakákoli jiná nemoc v zaznamenané historii.

Ale proc byla taková pandemie tak smrtelná? Odkud pochází virus a proc to bylo tak hrozné? Tyto otázky od té doby trpí vedci. Nyní nová studie vedená univerzitou v Arizone (UA) mozná vyresila tajemství.

Michael Worobey, profesor na katedre ekologie a evolucní biologie UA College a kolegové, popisují jejich zjistení Sborník z Národní akademie ved.

Doufáme, ze studie nabídne nejen nové informace o smrtelnosti pandemie v roce 1918, ale také pomuze zlepsit strategie ockování a prevence pandemie, jak vysvetluje prof. Worobey:

"Je-li nás model správný, lze ocekávat, ze soucasné lékarské intervence, zejména antibiotika a vakcíny proti nekolika bakteriím zpusobujícím pneumonia, výrazne snízí úmrtnost, kdybychom dnes celili podobnému souboru pandemických slozek."

Pandemie z roku 1918 zabila prevázne mladé dospelé

Jednou z velmi obtízných otázek je, ze virus pandemie lidské chripky z roku 1918 zabil tolik mladých dospelých v zivotním zivote, ríká, a dodává: "Byla to obrovská otázka, zda byla v této situaci neco zvlástního, a zda bychom meli ocekávat, ze se zítra stane stejná vec. "

Obvykle je virus lidské chripky A smrtelnejsí pro kojence a starsí lidi. Ale kmen z roku 1918 zabil mnoho lidí ve veku 20 a 30 let, kterí zemreli predevsím ze sekundárních bakteriálních infekcí, zejména pneumonie.

Pro jejich vysetrování vyvinuli výzkumníci bezprecedentne presný "molekulární hodiny", coz je technika, která se zabývá rychlostí, kterou v prubehu casu vznikají mutace v daných úsecích DNA.

Evolucní biologové pouzívají molekulární hodiny k rekonstrukci rodokmenu, sledování delení rádku a nalezení spolecných predku ruzných kmenu viru a jiných organismu.

Profesor Worobey a jeho tým vyuzili svých molekulárních hodin k rekonstrukci puvodu viru pandemie z roku 1918, klasické prasecí chripky a postpandemické sezónní linie H1N1 viru chripky, která byla v rozmezí let 1918 az 1957.

Genetický materiál z viru ptací chripky se zvedl tesne pred rokem 1918

Zjistili, ze lidský virus H1, který cirkuloval mezi lidmi jiz od roku 1900, zvedl genetický materiál z viru ptací chripky tesne pred rokem 1918 a stal se smrtící pandemií.

Vystavení predchozím kmenum viru chripky nabízí urcitou ochranu novým kmenum. Je to proto, ze imunitní systém reaguje na bílkoviny na povrchu viru a vytvárí protilátky, které jsou vyvolány príste, kdy se podobný virus pokusí infikovat telo.

Ale cím dál je nový kmen geneticky geneticky od tech, kterým bylo telo predtím vystaveno, cím více se lisí povrchové proteiny, tím méne je protilátky a tím vetsí pravdepodobnost, ze infekce utrpí.

To je to, co autori naznacují, ze se stali mladým dospelým v pandemii roku 1918. V detství kolem roku 1880 az 1900 byli vystaveni predpokládanému viru H3N8, který cirkuloval v populaci. Tento virus mel povrchové proteiny, které byly velmi odlisné od proteinu pandemického kmene H1N1. Jejich imunitní systém by vytvoril protilátky, ale byly by neúcinné proti viru H1N1.

Ale lidé, kterí se narodili bud pred, nebo po techto desetiletích, byli vystaveni vírusu mnohem víc nez v roce 1918, a jejich imunitní systém byl proto lépe schopen bojovat proti nemu.

Prof. Worobey poznamenává:

"Veríme, ze nesoulad mezi protilátkami vycvicenými na protein H3 a proteinem H1 virem z roku 1918 muze mít za následek zvýsenou úmrtnost ve vekové skupine, která se behem pandemie stala v jejich pozdních dvacátých letech."

Ríká, ze jejich zjistení muze také pomoci vysvetlit rozdíly ve vzorcích úmrtnosti mezi sezónní chripkou a smrtícími viry ptací chripky H5N1 a H7N9.

Autori naznacují mozná imunizacní strategie, které napodobují casto pusobivou ochranu, kterou poskytuje predcasná detská expozice, coz by výrazne snízilo úmrtí ze sezónních a nových kmenu chripky.

V únoru 2014 prof. Worobey a jeho kolegové zacali vyzývat ke konvencní moudrosti o výskytech chripky, kdyz v casopise Príroda, uvedli do soucasnosti nejkomplexnejsí analýzu evolucních vztahu chripkového viru mezi ruznými hostitelskými druhy v prubehu casu.

Mimo jiné napadly názor, ze volne zijící ptáci jsou hlavním rezervoárem viru ptací chripky. Namísto rozlití z volne zijících ptáku na domácí ptáky ríkají, ze pravdepodobnejsí scénár je naopak - ze nové kmeny skocí z domácích do volne zijících ptáku.

Deti bramborové bramborové s rizikem budoucího sikany

Mnozství casu, které batolata strávily pred televizí, ovlivnuje riziko výtrznosti v dobe, kdy dosáhnou sesté platové trídy, podle výsledku nové studie. Americká pediatrická akademie doporucuje, aby deti starsí 2 let a více sledovaly televizi nejvýse 1-2 hodiny denne.

(Health)

Vznetové výfukové plyny zpusobují rakovinu, WHO

Po týdenní schuzce mezinárodních expertu panel rakoviny Svetové zdravotnické organizace (WHO) klasifikoval výfukové plyny vznetových motoru jako karcinogenní nebo rakovinotvorné pro lidi, více nez 20 let poté, co byl klasifikován jako "pravdepodobne karcinogenní pro cloveka". Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) v úterý pro tisk uvedla, ze své rozhodnutí zalozila na "dostatecných dukazech, ze expozice je spojena se zvýseným rizikem rakoviny plic".

(Health)