Kde ukládáme dobre známé tuny v mozku - pravá prední casová lalocka

Lidé si pamatují známé melodie a písne v pravém predním temporálním laloku, oblasti mozku, neurovedce z Neuroscience Research Australia (NeuRA) uvedli v casopise Mozek. Autori vysvetlují, ze jejich nález tvorí soucást studie o demenci a ztráte pameti, se zamerením na to, jak rozpoznáváme a zapamatujeme si zvuky.
Starsí vedecký pracovník Dr. Olivier Piguet rekl:

"Tento výzkum nám pomáhá urcit, které oblasti naseho mozku jsou rozhodující pro uchovávání znalostí a vzpomínek. Dulezité je, abychom pochopili, co se stane, kdyz se tyto systémy ukládají v degenerativních onemocneních, jako je demencia, a jak se nám darí napravit to poskození. "

Vedci experimentovali s dvema skupinami lidí, 27 úcastníky s demencí, druhá skupina se skládala ze 20 zdravých kontrol. Byli dotazováni, zda dokázou vyprávet rozdíl mezi dobre známými melodiemi a vyrobenými. Vyrobené hry se hrály ve stejném tempu a klíci, ale poznámky byly ruzné.
V skupine s demencí melo 13 Alzheimerovou chorobu, zatímco 14 melo sémantickou demenciu. Pacienti se sémantickou demencí ztráceli pochopení pojmu, objektu a slov.
Jedinci, kterí mají sémantickou demenci, mají problémy se zretelem na význam zvuku prostredí v rané fázi. Vedci vsak vedeli jen málo o svých znalostech slavných melodií.
Ti se sémantickou demencí nemohli rozpoznat známé melodie. MRI (magnetická rezonancní snímání) ukázaly, ze prední temporální lalok jejich mozku se zmensil.

Prední temporální lalok se nachází za uchem a je známo, ze hraje klícovou roli pri poznávání slavných obliceju.
Pacienti s Alzheimerovou chorobou vsak nemeli významné poskození v predním temporálním laloku.
Doktor Piguet rekl:

"Prestoze lidé s Alzheimerovou chorobou mají jisté potíze s pametí, zachovává se jejich schopnost pamatovat si a rozpoznávat hudbu. To je dulezité pro rodiny a pecovatele (pecovatele), kterí mohou pouzívat hudbu jako prostredek komunikace a radosti."

Doktor Piquet dodal, ze jejich studie poskytuje vedcum jedinecnou prílezitost ke studiu struktury pameti v lidském mozku.
Dr Piguet dodal:

"Kazdý den budeme vytváret podrobnejsí" mapu "lidského mozku," ríká. "Vzhledem k tomu, ze se nase" mapa "zlepsuje, budeme lépe schopni pochopit, jak muzeme napravit skody, ke kterým dochází pri demence."

Napsal Christian Nordqvist