Jaká je prumerná výska pro muze?

Obsah

1. Prumerná výska pro muze podle oblasti
2. Faktory ovlivnující výsku
3. Zdravotní stavy, které zpusobují extrémní výsky
4. Hmotnost a výska: Jak jsou príbuzné a proc to zálezí

Prumerná výska pro muze i zeny se v prubehu minulého století podstatne zvýsila.

Vetsina z nich je zpusobena lepsí výzivou, ale také vliv na zdravotní faktory na individuální a populacní úrovni.

Zatímco prumerný clovek je vyssí nez jeho pradedecek, míra, v níz je vyssí, se výrazne lisí podle regionu, nutricního stavu a dalsích faktoru.

Prumerná výska pro muze podle oblasti

Prumerná výska pro muze se v jednotlivých oblastech lisí v dusledku zdraví a výzivy.

V roce 2010 prumerný American byl 69,3 palcu. Pred sto lety byl prumerný americký muz 67 centimetru. Ackoli to znamená nárust o více nez 2 centimetry, míra, s jakou Americané rostou, se ve srovnání s jinými státy skutecne zpomalila.

V roce 1896 byli Americané tretími nejvyssími na svete. Od té doby klesli na 37. místo na výsku. Není to proto, ze se Americané zmensují; je to proto, ze jiné národy rostou rychleji, zatímco americký rust výsky zpomaluje.

Americké výsky se za posledních 50 let stabilizovaly. Kazdých 20 let Americané získali asi 2 cm na svých rodicu, ale dnesní deti budou mít prumerne stejnou výsku jako jejich rodice. To je z velké cásti dusledkem lepsího zdraví a výzivy.

V posledních desetiletích celily americké deti méne problémum s výzivou nebo zdravotním problémum, a tak rostly vyssí. Vzhledem k tomu, ze toto zlepsení ve zdravotnictví pretrvává asi za posledních 20 let, deti jiz nejsou stále vyssí nez jejich rodice.

Studie publikovaná v roce 2006 eLife ze ty národy, které zaznamenaly významnejsí zlepsení ve zdraví a výzive, se také zvýsily.

Východní Asiaté zaznamenaly behem minulého století výrazné zvýsení výnosu. Íránstí muzi se zvetsili víc nez vsichni ostatní muzi, pricemz v tomto období vzrostl jejich prumer v prumeru 6 palcu. V subsaharské Africe spatná výziva zastavila rust a zvrátila výnosy za poslední dva desetiletí.

Muzi narozený v Nizozemsku jsou nejvyssí, s výskou prumerne necelých 72 palcu. Východoevropstí muzi také hodnoceni v horní cásti seznamu.

Indonéstí muzi jsou nejkratsí, s prumernou výskou 62,25 palce. Muzi z Malawi jsou blízko, s prumernou výskou pouhých 63 palcu. Jemen, Laos a Madagaskar také mají nekteré z nejkratsích muzu.

V Británii a Austrálii jsou muzi prumerne 70 centimetru vysoký. Ve Francii je prumerný clovek 69,5 palcu. Ve vetsine prípadu zenská výska sleduje muzskou výsku, takze národy s vyssími muzi mají také vyssí zeny.

Zeny v Guatemale a na Filipínách patrí mezi nejkratsí na svete, prumerné výsky 58 palcu.

Faktory ovlivnující výsku

Výska je 60 az 80 procent dedicná, coz znamená, ze 60 az 80 procent rozdílu ve výsce mezi lidmi je zpusobeno genetickými faktory. To naznacuje, ze genetika ovlivnuje výskové rozdíly mezi jednotlivci zijícími v prostredích, které nabízejí kvalitní výzivu a málo vystavené onemocnení.

V nárocnejsích podmínkách mohou faktory, jako je výziva a expozice onemocnení, výrazne ovlivnit výsku.

Faktory jiné nez genetika, které mohou ovlivnit výsku, zahrnují:

Mezi faktory, které mohou ovlivnit výsku, patrí predcasné narození, zemepisná poloha a porodní hmotnost.

• Váha pri narození: Porodní hmotnost je výsledkem mnoha faktoru, vcetne genetiky a výzivy v deloze. Je to významný prediktor výsky.
• Narodil se predcasne: Predcasne narozené deti mají tendenci mít nizsí porodní hmotnost, a predcasnost je také nezávislým faktorem ovlivnujícím výsku. Predcasné deti mohou rust do kratsích dospelých.
• Hormony: Hormony ovlivnují rust po celý zivot, a to zejména behem puberty. Hormonální nerovnováha muze zpusobit, ze lidé jsou neobvykle vysoký nebo krátký.
• Výziva: Výziva je hlavním faktorem výsky. Jedinci, kterí mají spatnou výzivu, zejména ti, kterí nedostanou dostatek vápníku, vitamínu D a dalsích vitamínu a minerálu, nemusí rust tak vysoko.
• Geografická lokace: Existuje významný vztah mezi geografickou polohou a etnikem, který se vztahuje k výsce. Krome tohoto faktoru má lokalita vliv na expozici prirozenému slunecnímu svetlu, coz je zdroj vitaminu D. Umístení muze také ovlivnit prístup ke zdravému jídlu, chudobe a celkovému zdraví.
• Nedostatecným rustem: Faktory, které narusují rust, jako jsou poruchy príjmu potravy, tezká onemocnení a vystavení urcitým lékum, mohou zpusobit, ze lidé budou rust méne, nez by jinak.

Jaká je prumerná výska zen?Jak se mení výska u zen na celém svete? Zjistit více.Prectete si ted

Zdravotní stavy, které zpusobují extrémní výsky

Zdravotní stavy, jako je cukrovka, kardiovaskulární onemocnení, selhání ledvin a rakovina, mohou ovlivnit výsku. Nekolik dalsích podmínek muze také zpusobit extrémní výkyvy.

Achondroplasia

Achondroplasie je zdravotní stav, který zpusobuje neobvykle krátké ruce a nohy. To je také hlavní prícina trpaslíku. Lidé s achondroplasií prumerne asi 48 centimetru vysoký.

Spondilopoetické dysplazie (SED)

SED zpusobuje kratsí nez prumerný kmen. Je to také genetické, ale casto není diagnostikováno az do stredního detství.

Diastrofická dysplázie

Diastrofická dysplazie je vzácná genetická forma trpaslicí, která zkracuje telata a predloktí.

Lidé s trpaslíkem mohou mít radu zdravotních problému. Napríklad SED muze zpusobit tezkou osteoartrózu.

Nádory hypofýzy

Deti, které mají adenom, nádor hypofýzy, mohou vylucovat prílis mnoho rustového hormonu.To zpusobuje, ze rostou mnohem vyssí, nez by jinak.

Gigantismus je témer vzdy výsledkem nádoru hypofýzy, ackoli nekteré vzácné zdravotní stavy mohou také zpusobit nadmerný rust. Tyto zahrnují:

• Carney komplex
• neurofibromatóza
• McCune-Albrightuv syndrom
• multiple endokrinní neoplazie typu 1

Lidé, kterí jsou neobvykle vysokí, jsou také vystaveni riziku mnoha zdravotních problému. Jejich nadmerná velikost muze napnout metabolický systém a zpusobit kardiovaskulární problémy vcetne zvetseného srdce.

Hmotnost a výska: Jak jsou príbuzné a proc to zálezí

Hmotnost a výska jsou spojeny z hlediska zdraví. Zdravý index telesné hmotnosti (BMI) zahrnuje vetsí váhu pri zvysování výsky. To znamená, ze jedna osoba muze být povazována za tezce obézní a jinou by mohla být vázne podvázená, pokud by mela v podstate jinou výsku, zatímco vází stejnou.

Zdravá BMI se pohybuje od 18,5 do 24,9. BMI mezi 25 a 29,9 jsou povazovány za nadváhu, zatímco BMI nad 30 znamená obezitu. BMI pod 18,5 je povazován za podváhu.

Pro prumerného muze o výsce 69 palcu je zdravá váha mezi 128-168 liber.

Lidé s BMI, kterí jsou prílis nízký nebo prílis vysoký, jsou vystaveni sirokému spektru zdravotních stavu, vcetne kardiovaskulárních onemocnení, cukrovky a metabolických syndromu.