Co má pocit deprese?

Obsah

1. Jak deprese cítí
2. Príciny a rizikové faktory
3. Zeny
4. Muzi
5. Kdy videt lékare

Deprese je vázná dusevní nemoc, která muze zasahovat do zivota cloveka. Muze to zpusobit dlouhotrvající a vázné pocity smutku, beznadeje a ztrátu zájmu o aktivity.

Muze také zpusobit fyzické príznaky bolesti, zmeny chuti k jídlu a problémy se spánkem.

Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zjistila, ze témer 10% dospelých ve veku od 40 do 59 let melo depresi mezi lety 2009 a 2012. Nicméne, navzdory prevalenci, deprese není vzdy snadno identifikovatelná.

Príznaky a príciny deprese se mohou velmi lisit od osoby k osobe. Pohlaví muze také hrát dulezitou roli v tom, proc je osoba postizena depresí a co jí pripadá.

Jak deprese cítí

Muze být tezké vysvetlit, jak deprese cítí nekoho, kdo ji nezazil.

Jedním z bezných nedorozumení o depresi je to, ze je to podobné pocitu smutku nebo dole.

I kdyz mnoho lidí s depresí cítit smutek, cítí se mnohem váznejsí nez emoce, které pricházejí a odcházejí v reakci na zivotní události.

Symptomy deprese mohou trvat mesíce nebo roky a mohou být obtízné nebo nemozné pokracovat v kazdodenním zivote.

Muze narusit kariéru, vztahy a kazdodenní úkoly, jako je péce o sebe a domácí práce.

Lékari obvykle vyhledávají príznaky, které trvají nejméne 2 týdny jako mozné príznaky deprese.

Muze vypadat deprese:

• V zivote není potesení ani radost. Clovek s depresí nemusí uzívat veci, které kdysi miloval a muze se cítit jako nic, co jim muze být stastné.
• Koncentrace nebo zaostrení se stávají obtíznejsími. Rozhodování, ctení nebo sledování televize se muze zdát zdanováním deprese, protoze lidé nemohou jasne premýslet nebo sledovat, co se deje.
• Vsechno je beznadejné, a není tam zádný zpusob, jak se cítit lépe. Deprese muze zpusobit, ze clovek má pocit, ze se vubec nikdy nebude cítit dobre.
• Sebevedomí casto chybí. Lidé s depresí mohou mít pocit, ze jsou bezcenní nebo selhávají ve vsem. Mohou se zabývat negativními událostmi a zkusenostmi a nemohou sami vnímat pozitivní vlastnosti.
• Spánek muze být problematické. Pri spánku v noci nebo pri spánku po celou noc se mohou u nekterých lidí s depresí témer cítit nemozné. Clovek se muze probudit brzy a nebude moci jít spát. Jiní mohou nadmerne spát, ale presto se probudí pocit únavy nebo nevycerpání, a to navzdory dodatecné hodine spánku.
• Energetické úrovne jsou nízké az neexistující. Nekterí lidé mají pocit, ze se nemohou dostat z postele, nebo se po celou dobu cítit vycerpaní, a to i pri spánku. Mohou mít pocit, ze jsou prílis unavení, aby delali jednoduché kazdodenní úkoly.
• Jídlo nemusí vypadat chutne. Nekterí lidé s depresí se cítí, ze nechtejí jíst nic a musí se nucit jíst. To muze vést ke ztráte hmotnosti.
• Potraviny mohou být pouzity jako komfortní nebo vyrovnávací nástroj. I kdyz nekterí lidé s depresí nechtejí jíst, jiní mohou prejídat a touzit po nezdravých nebo pohodlných pokrmech. To muze vést k prírustku hmotnosti.
• Mohou být prítomny bolesti a bolesti. Nekterí lidé mají bolesti hlavy, nevolnost, bolesti tela a jiné bolesti s depresí.

Mnoho lidí si mylne myslí, ze je deprese volbou, nebo ze musí mít pozitivní postoj. Prátelé a blízcí jsou casto frustrovaní nebo nerozumí tomu, proc se clovek nemuze "z neceho zbavit". Mohou dokonce ríci, ze clovek nemá nic být depresi.

Deprese je skutecná dusevní nemoc. Ti, kterí mají depresi, se nemohou jednoduse rozhodnout, ze prestanou mít pocit deprese. Na rozdíl od typického smutku nebo starostí, deprese se cítí vsemozná a beznadejná.

Spolecné príciny a rizikové faktory

Deprese muze být zpusobena radou faktoru. Ackoli nelze vzdy najít jednu prícinu, odborníci uznávají následující mozné príciny:

• Genetika: Deprese a jiné poruchy nálady mohou probíhat v rodinách, ackoli rodinná historie sama o sobe neznamená, ze se clovek dostane deprese.
• Zivotní události: Hlavní zmeny v zivote a stresující události mohou vyvolat depresi. Mezi tyto události patrí rozvod, smrt milované osoby, ztráta zamestnání nebo financní problémy.
• Hormonální zmeny: Deprese a nízká nálada jsou casto spojovány s menopauzou, tehotenstvím a premenstruacními poruchami.
• Nekteré nemoci: Úzkost, dlouhodobá bolest, cukrovka a srdecní onemocnení mohou zpusobit, ze nekdo bude mít vetsí pravdepodobnost deprese. Deprese je príznakem bipolární poruchy.
• Zneuzívání drog a alkoholu: V nekterých prípadech muze zneuzívání drog a alkoholu zpusobit depresi. Jinak muze deprese zpusobit, ze osoba zacne zneuzívat drogy nebo alkohol.
• Nekteré léky: Nekteré léky na predpis mohou zvýsit riziko deprese. Mezi ne patrí nekteré léky na vysoký krevní tlak, steroidy a nekteré léky proti rakovine.

Deprese a zeny

Vztahové problémy jsou castou prícinou deprese u zen.

Výzkum naznacuje, ze príciny deprese mohou být u zen odlisné nez u muzu.

Vedci naznacují, ze je to zpusobeno:

• biologické faktory
• kulturní ocekávání
• rozdíly v zkusenostech

Byla publikována jedna studie o dvojcatech a sestrách Americký zurnál psychiatrie zjistila, ze osobnost a vztahy s ostatními pravdepodobneji hrají roli pri nástupu deprese.

Zejména studie uvedla, ze manzelské problémy, vztahy s rodici a nedostatek sociální podpory pravdepodobne zpusobují depresi u zen nez u muzu.

Neurotikismus nebo negativní emocní stav byl také primární prícinou deprese u studovaných zen.

Studie v Journal of Affective Disorders také zjistila, ze zeny byly príznaky deprese odlisné. Studované zeny mely navíc ke své depresi vetsí pravdepodobnost panických a úzkostných poruch.

Dalsí studie naznacily, ze u zen muze být vetsí pravdepodobnost, ze zestárnou a mají nadmernou ospalost nez muzi.

Zenské hormonální zmeny mohou také hrát roli v tom, jak a kdy je deprese postihuje.

Výzkum tohoto hormonálního spojení zjistil:

• Dívky, které mají rodinnou anamnézu deprese, mohou mít vyssí pravdepodobnost nástupu deprese v puberte.
• Zeny s depresí mají závaznejsí príznaky behem predmenstruacní fáze jejich cyklu, i kdyz uz uzívají antidepresiva.
• Poporodní deprese nastává po porodu a postihuje 1 ze 7 zen.
• Behem prechodu do menopauzy se zvysuje riziko deprese zeny.
• Zeny mají dvakrát az trojnásobne vyssí riziko deprese behem této doby, i kdyz v minulosti nikdy nemely depresi.

Deprese a muzi

Ztráta práce a neschopnost zajistit rodinu je bezným spoustecem deprese u muzu.

Studie v Americký zurnál psychiatrie zjistila, ze u muzu je pravdepodobné, ze zeny mají depresi z následujících duvodu:

• zneuzívání drog
• sexuálního zneuzívání detí
• predchozí anamnéza deprese
• hlavní stresující zivotní události

Studie také naznacuje, ze u muzu je pravdepodobnejsí, ze se stanou depresemi v dusledku selhání v dosahování cílu v zivote a nízké sebeúcty. Zjistilo se, ze financní a právní problémy a kariérní problémy zpusobují castejsí depresi u muzu nez u zen.

Studie uvádí události, jako je napríklad ztráta zamestnání a starosti o selhání jako poskytovatele rodiny, coz je príkladem toho, co muze vyvolat depresi zvláste u muzu.

Príznaky deprese u muzu mohou být také odlisné. Analýza v JAMA Psychiatrie zjistila, ze muzi mají vyssí pravdepodobnost, nez zeny, zazívají hnevové útoky, agresi a chování s rizikem jako symptomy deprese.

I kdyz se obvykle myslí, ze zeny trpí depresí casteji nez muzi, studie naznacuje, ze muzi i zeny mohou stejne tak trpet depresí.

Rozdíly v príznaky a to, co muzi hlásí svým lékarum, mohou u muzu tezsí diagnostikovat depresi.

Tradicní symptomy deprese, jako je smutek a plak, mohou být muzi casteji skryty nebo nejsou hláseny. Nekterí mohou mít pocit, ze tyto príznaky odporují spolecenské myslence být clovekem.

Kdy videt lékare

Ti, kterí zazívají symptomy deprese, by meli vyhledat lékarskou pomoc. Deprese se muze zhorsit bez lécby a ovlivnit kvalitu zivota cloveka.

Rodinný lékar nebo odborník v oblasti dusevního zdraví bude diskutovat o moznostech lécby, aby pomohl osobe zvládnout depresi a pokracovat v kazdodenním zivote.

V tezkých prípadech muze deprese vést k myslenkám na sebevrazdu nebo k fyzickému poskození.

Jakákoli sebevrazedná myslenka nebo tvrzení o "nechci zít" by se mely brát vázne. V dobe krize by mela osoba vyhledat pomoc od nemocnicního nouzového oddelení.

Nápoveda je k dispozici také v Národní linii pomoci proti prevenci suicidu 1-800-273-TALK (1-800-273-8255), nebo navstívíte webovou stránku linky pomoci.