Pacienti s warfarinem, kterí mají mozkovou príhodu - výsledky s anti-koagulacními cinidly

Studie z 27 JAMA ze u pacientu lécených warfarinem (s hodnotou INR 1,7 nebo méne), kterí meli akutní ischemickou mrtvici, nebyla pri pouzití intravenózního tkánového aktivátoru plazminogenu (tPA) spojena zvýsené riziko symptomatického intrakraniálního krvácení ve srovnání s pacienty, kterí nebyli léceni warfarinem jako standardní lécba.
Studie uvádí základní informace: "Intravenózní tkánový aktivátor plazminogenu je v soucasné dobe jediným úcinným zpusobem lécby, který má zlepsit výsledky akutní ischemické cévní mozkové príhody, avsak lécba intravenózním tPA vyvolává riziko symptomatického intrakraniálního krvácení (sICH). Ze soucasná pravidla potvrzují podávání intravenózního tPA pacientum lécených warfarinem, pokud jejich mezinárodní normalizovaný pomer (INR) je 1,7 nebo nizsí, existuje jen málo údaju o bezpecnosti intravenózního tPA u warfarinu lécených pacientu v klinické praxi. "

Nekterí vedci byli znepokojeni tím, ze podávali intravenózní tPA k mozkové mrtvici pacientu lécených warfarinem bez bezpecnostních údaju.
Dr. Ying Xian, Ph.D., z Dukeho klinického výzkumného institutu v Durhamu, NC, a jeho tým zkoumali vazbu mezi lécbou warfarinem a sICH u pacientu s mrtvicí, kterí dostávali intravenózní tPA jako standardní klinickou lécbu u 23 437 pacientu s ischemickou mrtvicí kterí meli v období od dubna 2009 do roku 2011 hodnotu INR 1,7 nebo nizsí. Údaje byly získány od spolecnosti American Heart Association Get With the Guidelines-Stroke Registry.
1 802 (7,7%) zúcastnených pacientu na intravenózní tPA uzívalo warfarin predtím, nez byl prijat. Ti, kterí byli léceni warfarinem, byli obvykle starsími pacienty s více komorbidními onemocneními, kterí meli závaznejsí mozkové príhody a byli pravdepodobneji zeny.
Pacienti na hladine INR s warfarinem na pocátku lécby (1,20) byli v prumeru vyssí nez ti, kterí nedostali warfarin (1,00). Celkem 1 107 pacientu (4,7%) vyvinulo sICH po intravenózním podání tPA. Tým zaznamenal, ze pacienti s warfarinem meli vyssí celkovou neupravenou míru sICH (5,7%) ve srovnání s temi, kterí nedostali warfarin (4,6%). Tým poukazuje na to, ze pouzití warfarinu nebylo po úprave rizika nezávislým prediktorem sICH rizika.
Vedci napsali:

"Míra ohrození zivota nebo vázné systémové krvácení byly podobné u obou skupin (0,9 procenta vs. 0,9 procenta), ackoli vyssí neupravené míry jakékoli komplikace tPA (10,6 procenta oproti 8,4 procenta) a mortality (11,4 procent oproti 7,9 procenta) ) byly pozorovány u pacientu lécených warfarinem, nicméne po úprave multivariable nebylo uzívání warfarinu spojeno se zivot ohrozujícím nebo závazným systémovým krvácením, jakoukoliv komplikací tPA nebo mortalitou v nemocnici. "

Tým také zjistil, ze hladina antikoagulace nemela statisticky významnou vazbu na sICH riziko u pacientu lécených warfarinem s INR 1,7 nebo nizsím.
Tým dospel k záveru, ze "nasel potenciál pro znacnou lécbu, protoze az 50% pacientu lécených warfarinem, kterí byli zpusobilí pro reperfuzní terapii, nedostával intravenózní tPA. Tyto údaje poskytují empirickou podporu soucasné American Heart Association / American Stroke Doporucuje doporucení sdruzení a pomuze podporit budoucí úsilí o zlepsení kvality mrtvice. "
Napsal Petra Rattue