Hodnotová rozhodnutí se spoléhají na komunikaci mezi dvema oblastmi mozku, studijní programy

Kdyz je komunikace mezi dvema oblastmi mozku narusena, staneme se nerozhodnejsí o rozhodnutích o hodnote nebo o preferencích - napríklad o výberu nového notebooku nebo o tom, jaký pokrm máme v nabídce.
Rozhodnutí o preferencích jsou méne stabilní, kdyz je prerusený tok informací mezi obema oblastmi mozku.
Obrazový kredit: UZH

Nicméne narusení této komunikace nemá vliv na kvalitu objektivních nebo senzorických rozhodnutí, jako je rozhodnutí, zda jsou melouny vetsí nez tresne.

To byly závery studie neuroeconomiky, která byla nedávno zverejnena v casopise Prírodní komunikace.

Neuroeconomie je relativne nová oblast, která zkoumá mozkovou vedu za rozhodováním. Pole roste, jelikoz ekonomové a podnikatelé projevují rostoucí zájem o fungování mozku.

Christian Ruff, profesor neuroeconomie na Univerzite v Curychu (UZH) ve Svýcarsku, a jeho tým zjistili, ze intenzita komunikace mezi ruznými oblastmi mozku urcuje, jak rozhodující jsme pri volbe na základe hodnot nebo preferencí.

Rozhodnutí zalozená na hodnote nebo preferenci se lisí od rozhodnutí vnímavých nebo senzorických. Provádíme rozhodnutí zalozená na preferencích, kdyz si z nabídky vybereme nové auto, nové saty nebo jídlo. Pozdeji se mozná ptáme, jestli jsme udelali správnou volbu.

Citlivé rozhodnutí jsou méne náchylná k nerozhodnosti, protoze vyzadují jednodussí hodnocení vlastností toho, co uvazujeme. Napríklad je toto auto tmavsí nez ta, kterou jsem videl dríve?

Nálezy mohou vysvetlit, proc jsou nekterí lidé nerozhodnejsí

Profesor Ruff a kolegové chteli prozkoumat, proc se zdá, ze nekterí lidé rozhodují o svých volbách zalozených na preferencích - zdá se, ze presne vedí, co chtejí - zatímco jiní se zdál, ze dusí a váhají.

Objevili, ze presnost a stabilita rozhodnutí zalozeného na preferencích závisí nejen na úrovni aktivity jedné nebo více oblastí mozku, ale také na intenzite komunikace mezi dvema oblastmi mozku.

Obe oblasti - prefrontální kura tesne pod celem a parietální kura tesne nad obema usima - se podílejí na reprezentaci nasich preferencí a prostorové orientace a plánování akcí.

Aby dospeli k tomuto objevu, tým vyzval dobrovolníky k tomu, aby se rozhodovali o preferencích a senzorických rozhodnutích o potravinách, zatímco prosli neinvazivním typem stimulace mozku nazývaného "transcraniální strídavý proud".

Transkraniální stimulace strídavého proudu funguje tak, ze vysílá strídavé proudy skrze lebku, aby se vytvorily koordinované vzorce aktivity v jednotlivých oblastech mozku.

Objektum byly zobrazeny obrázky potravin a pozádáni, aby si na konci experimentu (rozhodnutí zalozené na preferencích) rozhodli, jestli by chteli jíst, a také rozhodnout, zda má jeden snímek v sobe více cerný nez jiný (smyslový zalozené na rozhodnutích).

Pomocí stimulacní techniky vedci zintenzivnili nebo omezili tok informací mezi prefrontální kurou a parietální kurou, protoze dobrovolníci byli pozádáni, aby se rozhodli. Prof. Ruff popisuje, co nasli:

"Bylo zjisteno, ze rozhodnutí zalozená na preferencích jsou méne stabilní, pokud by doslo k narusení informacního toku mezi obema oblastmi mozku, a proto nase testovací subjekty byly více nerozhodnejsí, nicméne pro ciste smyslové rozhodnutí neexistoval zádný takový úcinek."

On a jeho kolegové uzavírají, zdá se, ze "komunikace mezi obema oblastmi mozku je relevantní pouze tehdy, kdyz musíme rozhodnout, zda se nám neco líbí, a ne kdyz rozhodujeme na základe objektivních skutecností".

Tým zjistil, ze nemohou cinit rozhodnutí stabilnejsí zintenzivnením toku informací mezi obema regiony. Ale vsimli si, ze to muze být proto, ze dobrovolníci byli vsichni mladí, zdraví lidé s vysoce rozvinutými rozhodovacími schopnostmi.

Patrí k dalsímu výzkumu, zda tato technika muze být uzitecná v lécebných schopnostech, ríkají vedci. - napríklad zjistit, zda muze pomoci pacientum s velmi vysokou impulzivností nebo nerozhodností, mozná v dusledku poruchy mozku nebo zranení.

Dríve v tomto roce, Zdravotní novinky dnes se dozvedeli, jak mozkové kontroly sógí hrácu daly nové stopy o intuitivním strategickém rozhodování. v Prírodní neurovedy, tým z RIKEN Brain Science Institute v Japonsku popisuje, jak ruzné oblasti mozku oddelují samostatne hodnoty útocných a obranných strategií, protoze hráci posuzují ruzné rozvrzení tabulek japonské sachové hry.

Jaký je nejlepsí zpusob, jak získat vitamín D?

Letos v léte by jednotlivci ve Velké Británii meli jít venku na nekolik minut kazdý den, aby mohli doplnit své hladiny vitaminu D, podle páté kampane Sunlight od National Osteoporosis Society. Národní organizace pro osteoporózu provedla pruzkum 600 osob ve Velké Británii a zjistila, ze: 62% respondentu vedelo, ze vitamin D je nezbytný pro udrzení zdravé kostní hmoty. 200 respondentu uvedlo, ze nejlepsí zpusob, jak získat vitamín D, je vyjet ven na slunci bez opalovací krém 200 respondentu verilo, ze byste meli jít ven s ochranou proti slunecnímu zárení Ackoliv je potreba opalovací krém k ochrane pokozky pred skodlivými paprsky slunce, nejúcinnejsí zpusob, jak získat vitamín D je, ze se venku nekolik minut denne bez opalovacího krému.

(Health)

Kmenové bunky, které uvolnují toxiny, které zabíjejí rakovinu, nabízejí novou lécbu nádoru mozku

Nový zpusob, jak pouzívat kmenové bunky k boji proti rakovine mozku, je odhalen ve studii o dukazu koncepce zverejnené v casopise Stem Cells, kde vedci popisují, jak mají bunky produkovat a uvolnovat toxiny, které zabíjejí pouze nádorové bunky. Vedci geneticky pripravili kmenové bunky, aby vytvorily a vylucovaly toxiny, které zabíjejí bunky rakoviny mozku, aniz by byly postizeny.

(Health)