Americký screening rakoviny pod národními cíli

Procento lidí vysetrovaných na rakovinu v USA zustává pod národními cíli do roku 2020, pricemz nizsí sazby u asijských a hispánských Americanu nez u jiných skupin podle nové zprávy Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) a Národního institutu pro lécbu rakoviny (NCI) v pátek.
Ze zprávy vyplývá, ze v roce 2010 byla míra screeningu u karcinomu prsu 72,4% ve srovnání s národním cílem na rok 2020 o 81%, u rakoviny delozního cípku to bylo 83% ve srovnání s cílem 93% a u kolorektálního karcinomu bylo 58,6% v porovnání s cílem 70,5%.
Americká skupina preventivních sluzeb USA (USPSTF), nezávislá skupina zdravotníku, doporucuje screeningové testy na rakovinu prsu, delozního a kolorektálního karcinomu. V rámci programu Zdravých lidí 2020 ministerstvo zdravotnictví a humanitních sluzeb USA stanovilo desetileté národní cíle pro takové doporucené testy a identifikuje národní zdravotní rozhovor (NHIS) jako zpusob merení pokroku.
U screeningu prsu, krcku a kolorektálního karcinomu USPSTF doporucuje:

• Zeny ve veku 50 az 74 let mají mamogram kazdé dva roky,
• Zeny, které byly sexuálne aktivní nebo ve veku 21 az 65 let, mají nejméne kazdé tri roky papouskovou
• Prumerne rizikové muzi a zeny ve veku 50 - 75 let by mely (1) kazdý rok delat vysokou citlivost na stolní okultní krevní test (FOBT) doma; (2) podstoupí kazdých pet let sigmoidoskopii s FOBT kazdé tri roky; nebo (3) podstoupí kolonoskopii kazdých 10 let.

Data z NHIS umoznují výzkumníkum zhodnotit, jak lidé pouzívají v soucasné dobe doporucené screeningové testy podle veku, rasy, etnicity, vzdelání, jak dlouho zijí v USA a kdo financuje screening.
Etnické skupiny jsou: cínstí, filipínstí nebo jiní asijstí a hispánstí jako Puerto Rican, mexický, mexicko-americký, strední nebo jihoamerický nebo jiní hispánci.
Údaje za rok 2010 ukazují, ze míry screeningu u vsech trí druhu rakoviny byly u Asiatu významne nizsí: 64,1% rakoviny prsu, 75,4% u delozního hrdla a 46,9% u kolorektálního karcinomu) a non-hispánstí byli pravdepodobneji vysetreni na cervikální a kolorektální (83,8% a 59,9%) nez Hispanics (78,7% a 46,5%).
Mezi dalsí klícová zjistení patrí:

• Míra screeningu rakoviny prsu se za posledních 10 let prílis nezmenila (mezi lety 2000 a 2010 se pohybovala v rozmezí 3%).


• Míra screeningu u kolorektálního karcinomu se v posledních deseti letech výrazne zvýsila u muzu a zen, pricemz míra u zen se zvýsila o neco rychleji, takze do roku 2010 byly na stejné úrovni (58,5% u muzu a 58,8% u zen v roce 2010 ).


• V posledních trech letech doslo k malému, ale významnému poklesu o 3,3%.


• Rychlost screeningu u vsech trí typu rakoviny byla výrazne nizsí u pacientu bez obvyklého zdroje zdravotní péce nebo zdravotního pojistení.

Zpráva vedoucího autora Dr. Sallyann Coleman King, dustojník epidemiologické zpravodajské sluzby v oddelení prevence a kontroly rakoviny v CDC, rekl tiskové ze ona a její kolegové byli znepokojeni tím, ze ne vsichni Americané dostávali doporucený screening rakoviny a ze rozdíly mezi skupinami pretrvávají :
"Screening muze najít rakovinu prsu, delozního cípku a kolorektálního karcinomu v pocátecní fázi, kdy je lécba úcinnejsí. Musíme i nadále monitorovat míry screeningu rakoviny, abychom zlepsili zdraví vsech Americanu," naléhala.

Autori záver zduraznují, ze je dulezité pokracovat v monitorování rozdílu mezi skupinami a naznacují potrebu nových zpusobu, jak identifikovat osoby zpusobilé k screeningu rakoviny, a ze musí být vynalozeno více úsilí na podporu jeho uzívání.
Oni také poznamenávají, ze zákon o cenove dostupné péci by mel zlepsit prístup k screeningu rozsírením pojistného krytí.
Napsal Catharine Paddock PhD