Jak zapomenout na nechtené vzpomínky

Obsah

1. Jak se tvorí vzpomínky?
2. Proc jsou tak spatné vzpomínky tak zivé?
3. Nahrazení pametí
4. Zmena kontextu
5. Oslabení vzpomínek, které zpusobují fobie
6. Lék na zapomnení?
7. Implantovat falesné vzpomínky

Vsichni mají vzpomínky, které by radsi zapomneli, a mohou znát spoustece, které jim privádejí zpet. Spatné vzpomínky mohou být základem rady problému, od posttraumatické stresové poruchy po fóbie.

Kdyz do mysli zasáhne nechtená pamet, je to prirozená lidská reakce, která ji chce zablokovat.

Pred sto lety Freud navrhl, ze lidé mají mechanismus, který mohou zabránit nechteným vzpomínkám z vedomí.

Nedávno vedci zacali chápat, jak to funguje.

Neuroimagingové studie zjistily, které mozkové systémy hrají roli v úmyslném zapomínání a studie ukázaly, ze lidé mohou úmyslne blokovat vzpomínky z vedomí.

Jak se tvorí vzpomínky?

Nekteré vzpomínky mohou vést k strachu a fobii.

Pro lidskou mysl, aby pamet ulozila, proteiny stimulují rust bunek mozku a vytvárejí nová spojení.

Cím více se zabýváme pametí nebo zkoumáme konkrétní události kolem pameti, tím silnejsí jsou tyto neuronální vazby.

Pamet zustane tam, dokud ji budeme cas od casu prehodnocovat.

Dlouho lidé si mysleli, ze cím starsí je pamet, tím pevnejsí je, ale to nemusí být nutne pravda.

Pokazdé, kdyz znovu navstívíme pamet, znovu se stává flexibilní. Pripojení vypadají, ze jsou tvárné a potom se resetují. Pamet se muze kdykoli trochu menit, a to s kazdým stazením.

Dokonce ani dlouhodobé vzpomínky nejsou stabilní.

Tento proces posílení se nazývá konsolidace. Znovuzískání muze zmenit nase vzpomínky mírne pro lepsí nebo pro horsí. Manipulace s tímto procesem muze delat totéz.

Pokud nás neco desí, kdyz jsme mladí, vzpomínka na tuto událost se muze stát trochu desivejsí pokazdé, kdyz si ji vzpomeneme, coz nás vede k strachu, který nemusí být primerený skutecné události.

Malý pavouk, který nás jednou vydesil, se muze casem zvetsovat v nasich myslích. Muze dojít k fobii.

Naproti tomu, vtipné svetlo na trápnou pamet, napríklad tím, ze ji tkvíte do zábavného príbehu, muze znamenat, ze v case ztratí svou sílu v rozpaku. Sociální gaff se muze stát stranou.

Vse, co potrebujete vedet o fóbiiZjistete více o fóbii, o tom, jak se tvorí a co s nimi delat.Prectete si ted

Proc jsou tak spatné vzpomínky tak zivé?

Mnoho lidí zjistí, ze spatné zázitky jsou v pameti více nez dobré. Zasahují do naseho vedomí, kdyz nechceme, aby to.

Výzkumní pracovníci ukázali, ze spatné vzpomínky jsou skutecne zivejsí nez dobré, mozná kvuli vzájemnému pusobení mezi emocemi a vzpomínkami. To je zvláste tehdy, kdyz jsou emoce a vzpomínky negativní.

Neuroimaging ukázal vedcum, ze proces kódování a získávání spatných vzpomínek zahrnuje cásti mozku, které zpracovávají emoce, konkrétne amygdala a orbitofrontální kuru.

Zdá se, ze cím silnejsí jsou emoce spojené s pametí, tím více si pripomeneme.

Studie fMRI odhalují vetsí aktivitu bunek v techto oblastech, kdyz nekdo prochází spatnou zkuseností.

Nahrazení pametí

Nezádoucí vzpomínky mohou vést k úzkosti.

V roce 2012 vedci na univerzite v Cambridge poprvé ukázali, které mechanismy mozku se podílejí na nahrazování a potlacení vzpomínek.

Zjistili, ze osoba muze potlacit vzpomínku, nebo ji vynutit z vedomí, a to pouzitím cásti mozku, známého jako dorsolaterální prefrontální kura, k potlacení aktivity v hippocampu. Hipokamp hraje klícovou roli pri zapamatování událostí.

Chcete-li nahradit pamet, mohou lidé presmerovat své vedomí k alternativní pameti.

Mohou to dosáhnout pouzitím dvou oblastí nazývaných kaudální prefrontální kurou a stredne ventrolaterální prefrontální kurou. Tyto oblasti jsou dulezité pro privedení specifických vzpomínek do vedomé mysli za prítomnosti rusivých vzpomínek.

Potlacení pameti zahrnuje uzavrení cástí mozku, které se úcastní odvolání. Chcete-li nahradit pamet, musí se tytéz regiony aktivne zapojit do presmerování pameti smerem k atraktivnejsímu cíli.

Jeden z autoru zprávy, Dr. Michael Anderson, toto pripoustí bud k zabití brzd v aute nebo rízení, aby se zabránilo nebezpecí.

Výzkumníci pouzívali funkcní zobrazování magnetickou rezonancí (fMRI) k pozorování mozkové aktivity úcastníku behem aktivity.

Tato aktivita zahrnovala ucení sdruzování mezi dvojicemi slov a pak se snazila zapomenout na vzpomínky tím, ze bud pripomnela alternativní, aby je nahradila, nebo je zablokovala.

Výsledky ukázaly, ze obe strategie jsou stejne úcinné, ale ze jsou aktivovány ruzné neurální okruhy.

Pri posttraumatické stresové poruse (PTSD) jsou lidé, kterí zazili traumatickou zivotní událost, znepokojeni nezádoucími vzpomínkami, které trvají na narusení vedomí.

Dalsí informace o tom, jak muze být nahrazena nebo potlacena pamet, muze pomoci lidem s tímto oslabujícím stavem.

Zmena kontextu

Mentální kontext, v nemz osoba vnímá událost, ovlivnuje, jak mysl organizuje vzpomínky na tuto událost.

Vzpomínáme si na události ve vztahu k jiným událostem, kde k nim doslo, a tak dále. To zase ovlivnuje to, co spoustí tyto pozdejsí vzpomínky, nebo jak si je muzeme vybrat.

Kontext muze být cokoli, co je spojeno s pametí.Muze se jednat o smyslové vlivy, jako je vune nebo chut, vnejsí prostredí, události, myslenky nebo pocity v dobe události, vedlejsí vlastnosti polozky, napríklad kde se na stránce objeví atd.

Protoze pouzíváme kontextové stopy pro vyvolání informací o minulých událostech, vedci naznacili, ze jakýkoli proces, který mení nase vnímání tohoto kontextu, muze zvýsit nebo snízit nasi schopnost získat specifické vzpomínky.

Chcete-li otestovat to, tým vedcu dá úcastníkum úkol zapamatovat si sady slov pri prohlízení obrázku prírody, jako jsou pláze nebo lesy. Cílem snímku bylo vytvorit kontextuální vzpomínky.

Nekterí úcastníci byli pak povedeni, aby zapomneli na slova na prvním seznamu predtím, nez studovali druhou.

Kdyz prisel cas vzpomenout si na slova, skupina, která byla pozádána, aby zapomnela, si mohla pripomenout méne slov.

Jeste zajímavejsí je, ze fMRI sledování ukázalo, ze mají také méne myslenky na snímky.

Kdyz se zámerne pokousejí zapomenout na slova, odmítli kontext, ve kterém si je zapamatovali. Navíc, cím vetsí je odklon od kontextu, tím méne slov si pamatují. To naznacuje, ze muzeme zámerne zapomenout.

Vedci pak instruovali skupinu, aby si pamatovala, ze slova "nezbavila" scény z jejich mysli a pokracovala v zapamatování si slov a premýslení o obrázcích.

Zjistení by mohla být uzitecná pro pomoc lidem, aby si pamatovali veci, napríklad pri studiu nebo snízení nezádoucích vzpomínek, napríklad pri lécbe PTSD.

Oslabení vzpomínek, které zpusobují fobie

Lécba lidí s fóbií zahrnuje vystavení predmetu, který zpusobuje strach. Expozicní terapie má za cíl vytvorit "bezpecnou" pamet obávaného predmetu, který zastíní starou pamet. Zatímco to funguje docasne, strach se casto vrací vcas.

V srpnu 2016 výzkumníci z Uppsala University a Karolinska Institutet ve Svédsku ukázali, ze narusení pameti muze snízit její sílu.

Ve svém experimentu byli lidé, kterí se báli pavouku, vystaveni obrazum svých osmiclenných prátel ve trech zasedáních. Cílem bylo narusit pamet tím, ze ji rusí a poté ji resetuje.

Nejprve výzkumný tým aktivoval strach úcastníku tím, ze prezentoval mini-expozici pavoukovým obrazum.

Pak o 10 minut pozdeji úcastníci prohlízeli snímky delsí dobu. Následující den znovu videli obrázky.

Pri tretím sledování si vedci vsimli, ze v cásti mozku, která je známá jako amygdala, je mensí aktivita.

To odrází nizsí úroven emocního zásahu a mensí tendenci úcastníku vyhýbat se pavoukum.

Vedci dospeli k záveru, ze první expozice ucinila pamet nestabilní. Kdyz doslo k delsí expozici, pamet byla znovu ulozena ve slabsí podobe. To, ríkají, brání tomu, aby se strach vrátil tak snadno.

Vedci se domnívají, ze by to mohlo posílit techniky pro resení úzkosti a fóbií v prípadech, kdy samotná expozice neposkytuje dlouhodobé resení.

Lék na zapomnení?

Nekteré léky slibují lécbu nebo prevenci PTSD odstranením spatných vzpomínek.

K doplnení kognitivních prístupu nekterí vedci navrhli uzívání drog k odstranení spatných vzpomínek nebo aspektu vyvolávajícího strach, který je s nimi spojen.

D-cykloserin je antibiotikum a také zvysuje aktivitu glutamátu, "excitacního" neurotransmiteru, který aktivuje mozkové bunky.

V jedné studii se lidé se strachem z výsek vzali D-cycloserine pred terapií expozice virtuální realitou. Jeden týden, a opet o 3 mesíce pozdeji, jejich hladina stresu byla nizsí nez dríve.

V jiném výzkumu, kdyz skupina lidí s PTSD vzala propranolol v dobe konsolidace pameti, napríklad, ihned po vyprávení spatné zkusenosti, meli méne príznaku stresu pri prístím spustení pameti.

Propanolol blokuje norepinefrin, chemickou látku, která hraje roli v mechanismu "boje nebo letu" a zpusobuje príznaky stresu.

Výzkumníci v New Yorku provedli testy na krysách, které ukázaly, ze je mozné vymazat jednotlivé vzpomínky z mozku, privádením léku známého jako U0126, zatímco zbytek mozku zustává nedotcen.

V mysí studii publikované v Príroda v roce 2014 vedci pouzívali lécivý prípravek známý jako HDACi k vymazání epigenetických markeru v DNA, které umoznují zít spatné vzpomínky. To by mohlo pomáhat lidem, napríklad s PTSD.

Je vsak zapotrebí více výzkumu, jak bezpecne a úcinne pouzívat tyto léky.

Implantovat falesné vzpomínky

Kdyz se manipuluje s pametí o krok dále, odborníci na pamet, jako je Julia Shawová, autorka The Memory Illusion, se zabývali implantací falesných vzpomínek.

Zacíná, ríká, tím, ze nekomu rekne, ze kdyz byli mladí, spáchali zlocin a pak pridali vrstvy informací, dokud clovek uz nemuze rozlustit realitu z predstavivosti.

Shaw ríká, ze to delá, aby zduraznila, jak mohou být zneuzívány nekteré vysetrovací metody.

Etické problémy

Takové techniky nejsou bez etických obav.

Zdraví lidé by je mohli pouzít k vymazání nepríjemné události z mysli. Pachatelé trestných cinu by lidem mohli vymazat pamet, aby je zapomneli na události.

Koneckoncu, nekteré spatné vzpomínky slouzí úcelu. Mohou zabránit tomu, aby se lidé znovu dopustili stejných chyb, nebo budou v budoucnu rídit své akce pri podobných prílezitostech. Kolik chceme zapomenout?