cs.3b-international.com
Informace O Zdraví, Nemoci A Léčby.



Nezamestnanost "kazdorocne zpusobuje 45 000 sebevrazd"

Nová studie zverejnená v roce 2006 Lancetova psychiatrie ze mezi lety 2000 a 2011 byla nezamestnanost kazdorocne prícinou zhruba 45 000 úmrtí na sebevrazdu po celém svete a predstavovalo zhruba devetkrát tolik sebevrazd jako recese, která v roce 2008 poprvé zasáhla.
Bylo zjisteno, ze nezamestnanost predstavuje devetkrát tolik sebevrazd jako ekonomická recese.

Vedoucí autor Dr. Carlos Nordt z psychiatrické lécebny Univerzity v Curychu ve Svýcarsku a kolegové ríkají, ze zjistení naznacují, ze vlády musí zvýsit zamerení na snízení nezamestnanosti, aby se snízil dopad na sebevrazdu.

Aby dospeli k záverum, vedci zhodnotili údaje z databáze Svetové zdravotnické organizace (WHO) a databáze Svetového ekonomického výhledu Mezinárodního menového fondu.

Tým pouzil podélné modelování pro výpocet dopadu nezamestnanosti na sebevrazdu v 63 zemích ve ctyrech svetových regionech v letech 2000 az 2011. Výzkumníci poznamenávají, ze se na toto období podívali, aby mohli analyzovat data v dobe hospodárské stability (2000-2007) a v dobe hospodárské krize (2008-11).

Samovrazedné intervence vyzadované v dobe hospodárské stability a hospodárské krize

Výzkumníci zjistili, ze ve vsech oblastech zahrnutých do analýzy se míra sebevrazdy spojená s nezamestnaností v letech 2000 az 2011 zvýsila o 20-30%.

Odhadují, ze behem tohoto období se kazdorocne uskutecnilo zhruba 233 000 sebevrazd a nezamestnanost ciní zhruba 45 000 osob.

Snad nejzajímavejsí je, ze výzkumníci zjistili, ze nezamestnanost byla spojena s 41 148 sebevrazd v roce 2007 a 46 131 v roce 2009, coz naznacuje, ze recese v roce 2008 byla zodpovedná za 4 983 dalsích sebevrazd. Znamená to, ze nezamestnanost je odpovedná za devetkrát tolik sebevrazd jako hospodárská krize.

Tým také zjistil, ze míra sebevrazd mela tendenci se zvysovat 6 mesícu pred nárustem míry nezamestnanosti a ze rostoucí míra nezamestnanosti postihla muze i zeny stejne - zjistení, ze problémy predcházejících studií.

"Krome toho," dodává tým, "nase údaje naznacují, ze ne vsechny ztráty pracovních míst mají nutne stejný dopad, nebot dopad na riziko sebevrazdy se zdá být silnejsí v zemích, kde je nedostatek práce, je neobvyklé. necekané zvýsení míry nezamestnanosti muze vyvolat vetsí obavy a nejistotu nez v zemích s vyssími úrovnemi nezamestnanosti pred krizí. "

Na základe svých zjistení vedci tvrdí, ze je zapotrebí zavést sebevrazedné intervence zamerené na negativní zdravotní úcinky nezamestnanosti v dobe hospodárské stability a hospodárské krize. Dr. Nordt dodává:

"Krome specifických terapeutických intervencí by dostatecné investice vlád do aktivních politik trhu práce, které zvysují efektivitu pracovních trhu, mohly pomoci vytvorit dalsí pracovní místa a snízit míru nezamestnanosti, coz by pomohlo vyrovnat dopad na sebevrazdu."

Samovrazdy zpusobené ekonomickou krizí "jen spickou ledovce"

V redakci spojeném se studií Roger Webb a Navneet Kapur, oba univerzity v Manchesteru ve Velké Británii, ríkají, ze pocet sebevrazd vyplývajících z hospodárské krize muze být jen "spickou ledovce", a poznamenal, ze je pravdepodobné zpusobila mnoho dalsích otázek.

"Mnoho postizených jedincu, kterí zustávají v práci v techto tezkých dobách, se setkávají s váznými psychologickými stresovými událostmi kvuli zhoubným ekonomickým problémum jiným, nez je nezamestnanost, vcetne klesajících príjmu, zadávání zakázky v nulté hodine, nejistota zamestnání, bankrot, zadluzení a domovní prevzetí" vysvetlují.

Takze Webb a Kapur ríkají, ze stejne jako chápání dopadu nezamestnanosti na sebevrazdu potrebujeme lepsí pochopení dalsích "psychosociálních projevu ekonomických nepríznivostí", jako je neplodná sebeposkozování, stres a úzkost, deprese, beznadeje , zneuzívání alkoholu, rodinný konflikt a rozpad vztahu.

"Musíme také vedet, jak a proc vysoce odolné osoby, které prozívají nejvetsí úrovne hospodárských nepríznivostí, dokází udrzet príznivé dusevní zdraví a pohodu," dodávají.

Zdravotní novinky dnes nedávno informoval o studii, která odhalila, ze úsporná opatrení v Recku vedla k výraznému zvýsení míry sebevrazdy v zemi.

40% rodicu dává mladým detem léky, které by nemely

40% rodicu dává mladým detem léky, které by nemely

Ctyricet procent rodicu stále dává detem mladsím 4 let léky proti kasli, které by nemely dostávat, podle pruzkumu University of Michigan. Navzdory radám lékaru se mnozí rodice stále obracejí na léky proti nadmernému uzívání léku proti tehotenství pro své velmi malé deti. Není divu, ze rodice dostávají léky pro své malé deti, zejména proto, ze vetsina z nich zachycuje pach az desetkrát za rok.

(Health)

Bevacizumab - lécba diabetického makulárního edému

Bevacizumab - lécba diabetického makulárního edému

Podle studie publikované online First by Archives of Ophthalmology se zdá, ze bevacizumab je úcinnejsí pri lécbe diabetického makulárního edému (opuch sítnice) nez lécba makulární laserovou terapií. Vedci randomizované kontrolované studie zjistili, ze u pacientu s perzistujícím klinicky významným diabetickým makulárním edémem (CSME) se bevacizumab ukázal jako úcinný po 12 mesících a byl udrzován po dobu 24 mesícu.

(Health)