Porozumení tomu, jak regulují arteriální krevní tlak

Vedci z University of Southampton ve Velké Británii objev, který zlepsuje nase chápání toho, jak tepny regulují krevní tlak. Zjistení by melo vést k lepsí lécbe kardiovaskulárních nebo srdecních onemocnení.
Vedené Dr. Grahamem Burdgeem, Ctenárem v oblasti výzivy cloveka v Southamptonu, vedci podávají zprávu o své studii ve 3. dubnu PLoS ONE. Výzkum byl financován British Heart Foundation (BHF) a profesorem BHF Markem Hansonem je jeden ze spoluautoru.
Vysoký krevní tlak je rizikovým faktorem pri rozvoji onemocnení srdce, coz je rostoucí problém verejného zdraví, který byl v roce 2009 zodpovedný za jednu ze trí úmrtí ve Velké Británii.
Burdge rekl tisk:
"Objevování nového procesu, který rídí fungování arterií a zjistení, ze muze být zmenen v laboratori, vytvárí silnou moznost pro vývoj nových léku, které mohou vést k lepsím zpusobum lécby kardiovaskulárních onemocnení."
Arterie kontrolují krevní tlak vyrovnáním dvou procesu: ten, který ztuhne stenu tepny a dalsí, která uvolnuje.
Ale u lidí, u kterých hrozí vysoký krevní tlak nebo ateroskleróza, dochází ke ztuhnutí, coz brání volnému toku krve, coz zvysuje riziko srdecního záchvatu a mrtvice.
Proces, kterým tepny svalují steny svalu, závisí na molekulách nazývaných eikosanoidy. Tyto tukové slouceniny se vyrábejí pomocí enzymu, které rozkládají polynenasycené tuky.
Studiem toho, co se deje u potkanu, tým zjistil, ze polynenasycené tuky pouzívané k tvorbe eicosanoidu jsou tvoreny svalovými bunkami v tepnách a nejsou z krve, jak se dríve myslelo.
Experimentovali s deaktivací dvou enzymu, které pomáhají vytváret polynenasycené tuky. Bylo zjisteno, ze dochází ke snízení arteriálního zúzení, coz vede k vetsímu prutoku krve, címz se snizuje riziko vysokého krevního tlaku.
Také nasli "epigenetické spínace" za tímto procesem, které mohou vysvetlit, proc nekteré tepny vykazují vcasné príznaky zpusobující vysoký krevní tlak.
Jeden prepínac ovládá klícový gen pro výrobu polynenasycených tuku, zatímco jiný prepínac kompenzuje toto.
Epigenetika je studium toho, jak zmeny v genové aktivite, které nemení genetický kód, se stále prenásejí na novou generaci. To vedlo k pojmu "epigenome", coz je dalsí vrstva instrukcí v bunecném materiálu, který kontroluje genovou expresi. Velmi hrubé, je to, jako by genom v DNA obsahoval vsechny instrukce pro vytvorení jednotlivce, ale epigenome rozhodne, které instrukce jsou dodrzovány.
Epigenetické vlivy zacínají brzy v zivote, jeste pred narozením. Zjistené výsledky v této studii napríklad ukazují, ze mnozství a druh tuku, který matka konzumuje v tehotenství, ovlivnuje budoucí srdecní zdraví jejích potomku zmenou schopnosti jejich arterií regulovat krevní tlak.
Hanson uvedl, ze jejich nálezy dodávají "podstatné mnozství poznatku, které ukazují, ze stravování tehotné matky muze mít pozdejsí úcinky na zdraví svých detí."
"Tehotné zeny by vsak nemely být prílis znepokojeny - jíst zdravou a vyvázenou dietní maminky mohou v budoucnu pomáhat chránit své zdraví a zdraví jejich dítete," dodal.
Burdge uvedl, ze test zalozený na epigenetických zmenách by mohl poskytnout nový zpusob screeningu lidí pro riziko srdecních onemocnení dríve, nez se symptomy rozvinou, coz v soucasné dobe nemuzeme delat.
Casem by mohlo být mozné opravit takové epigenetické vady, dodal.
Napsal Catharine Paddock PhD

Pokracujte v pohybu, zijte déle

Presunte se víc, sednete méne. To je hlavní zpráva z nové studie o vztahu mezi cvicením a dlouhovekostí ve veku nad 50 let. Nemusíte vytváret dobrý pocit, abyste zlepsili své sance na zivot delsí dobu. jen 10 minut lehké aktivity za den muze mít vliv, ríkají vedci. Studie, publikovaná v casopise Medicine & Science in Sports & Exercise, zkoumá údaje z priblizne 3 000 osob ve veku 50-79 let, kterí se zúcastnili Národního pruzkumu zkoumání zdraví a výzivy (NHANES) provádeného Centrami pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC ).

(Health)

Sloucenina "muze tvorit základ Alzheimerova preventivního léciva"

Bylo zjisteno, ze nove identifikovaná sloucenina 2-PMAP snizuje hladiny Alzheimerových asociovaných amyloidních proteinu o více nez polovinu ve studiích na zvíratech. Vedci doufají, ze by to mohlo být vyvinuto jako bezpecná preventivní lécba pro cloveka. Pet milionu Americanu je v soucasnosti postizeno Alzheimerovou chorobou, coz je nejbeznejsí forma demence.

(Health)