Americkí lékari obvykle mají príznaky vyhorení

Nejméne 45,8% lékaru má jeden symptom vyhorení, podle národního pruzkumu vyhorení u lékaru ze vsech specializovaných oboru. Studie je publikována online na prvním míste Archiv vnitrního lékarství.
Podle jiných studií muze vyhorení ovlivnit kvalitu péce a zvýsit riziko lékarských chyb krome toho, ze má nepríznivé úcinky na lékare, jako je problémové pít, rozbité vztahy a myslenky na sebevrazdu.

MUDr. Tait D. Shanafelt z Mayo kliniky v Rochesteru v Minnu a její tým zahrnoval pro své studium 7 288 lékaru z lékarské lékarské databáze American Physician Masterfile a pro srovnání vzorek 3442 pracujících dospelých amerických obyvatel z celé populace kontrolní skupina. Do pruzkumu odpovedelo 26,7% lékaru.
Podle zjistení 37,9% amerických lékaru hlásilo vysoké emocní vycerpání, 29,4% melo vysokou depersonalizaci a 12,4% cítil nízké pocity osobního úspechu. Riziko výskytu príznaku vyhorení bylo 27,8% u kontrolní skupiny ve srovnání s 37,9% lékaru. Navíc bylo 40,2% lékaru spokojeno se svým vyvázením pracovního a soukromého zivota ve srovnání s pouze 23,2% u pacientu v kontrolní skupine.

Tým také zaznamenal rozdíly v vyhorení v závislosti na zvlástních odvetvích nouzového lékarství. Napríklad mezi lékari pracujícími ve vseobecném interní medicíne, neurologii a rodinné medicíne byly zaznamenány nejvyssí míry vyhorení, zatímco ti, kterí pracují v patologii, dermatologii, obecné pediatrii a preventivní medicíne, vykazovali nejnizsí míru vyhorení.
Tým uzavírá:

"Souhrnne zjistení této národní studie naznacují, ze (1) prevalence vyhorení mezi americkými lékari je na alarmující úrovni, (2) lékari ve specializacích na prední lince prístupu k péci (nouzová medicína, vseobecné vnitrní lékarství a rodinná medicína ) jsou nejvíce ohrozeni, 3) lékari pracují delsí pracovní dobu a mají vetsí problémy s integrací pracovního zivota nez jiní pracovníci v USA a (4) po úprave za odpracované hodiny týdne se zdá, ze vyssí úrovne vzdelání a odborné kvalifikace snizují riziko pro vyhorení v oborech mimo medicínu, zatímco stupen lékarství (MD nebo DO) zvysuje riziko. Skutecnost, ze témer 1 ze dvou amerických lékaru má príznaky vyhorení znamená, ze puvod tohoto problému má koreny v zivotním prostredí a péci a nikoliv v osobních vlastnostech nekolika citlivých osob. Politici a zdravotnické organizace musí resit problém vyhorení lékare v zájmu lékaru a jejich pacientu. "

Ukazují, ze je zapotrebí provést více výzkumu, aby bylo mozné lépe pochopit vyhorení lékaru a rozvinout zásahy.
Napsal Petra Rattue