Diabetes 1. typu: Témer polovina pacientu produkuje inzulín

Diabetes typu 1 je casto popsán jako stav, kdy telo nedokáze produkovat hormonální inzulín. Nové výzkumy vsak poskytují dalsí dukazy o tom, ze se celá inzulínová produkce ztrácí s tímto onemocnením, a to muze být az na protizánetlivý protein.
Výzkumníci zjistili, ze mnoho pacientu s diabetem 1. typu stále produkuje nejaký inzulín.

Výzkumní pracovníci z University of Uppsala ve Svédsku zjistili, ze témer polovina pacientu, kterí zili s diabetem více nez 10 let, produkovala urcitý inzulín.

Navíc tito pacienti produkující inzulín meli také vyssí hladiny imunitních bunek v krvi, které produkují protein nazývaný interleukin-35 (IL-35), o nemz se predpokládá potlacení imunitního systému a snízení zánetu.

Studium spoluautor Dr. Daniel Espes z oddelení lékarské bunecné biologie na Uppsala univerzite a kolegové nedávno oznámili své nálezy v casopise Diabetes Care.

Diabetes typu 1 se odhaduje, ze postihuje priblizne 1,25 milionu detí a dospelých ve Spojených státech. Stav vzniká, kdyz imunitní systém chybne napadá bunky produkující inzulín nebo beta bunky pankreatu.

Kdysi bylo mysleno, ze pacienti s diabetem typu 1 zaznamenali úplnou ztrátu produkce inzulínu, ale studie stále casteji ukázaly, ze nekterí pacienti stále mají funkcní beta bunky.

Pro tuto nejnovejsí studii se Dr. Espes a kolegové rozhodli zjistit, zda existují nejaké imunologické mechanismy, které by mohly vysvetlit, proc nekterí pacienti s diabetem 1. typu stále produkují nejaký inzulín.

Mnoho pacientu produkovalo inzulín

Výzkum zahrnoval 113 pacientu s diabetem typu 1, kterí byli ve veku 18 let a starsí. Vsichni pacienti zili s tímto onemocnením po dobu nejméne 10 let.

Pomocí ultra-citlivého testu ELISA vedci merili hladiny C-peptidu v krvi pacientu, coz je ukazatel produkce inzulínu.

Navíc výzkumníci merili hladiny cirkulujících cytokinu u pacientu, vcetne IL-35. Cytokiny jsou proteiny vylucované imunitními bunkami, které hrají klícovou roli v bunecné signalizaci.

Tým shledal, ze témer polovina pacientu s diabetem typu 1 byla C-peptid-pozitivní, coz znamená, ze meli urcitou úroven tvorby inzulínu.

Výsledky také ukázaly, ze pacienti, kterí byli C-peptidove pozitivní, meli ve své krvi signifikantne vyssí hladiny IL-35, ve srovnání s pacienty, kterí byli C-peptid negativní - tedy ti, kterí ztratili veskerou produkci inzulínu.

Predchozí výzkum naznacil, ze IL-35 muze potlacit autoimunitní onemocnení, takze je mozné, ze u nekterých pacientu s diabetem 1. typu zabranuje bílkovine napadení a nicení beta bunek produkujících inzulín.

Dr. Espes a kolegové vsak nebyli schopni urcit, zda pacienti s pozitivním poctem C-peptidu meli vyssí hladinu IL-35 pri diagnóze diabetes 1. typu nebo zda se hladiny proteinu v prubehu casu zvýsily z duvodu snízeného napadení imunitního systému beta bunkami.

Zatímco dalsí studie jsou potrebné k lepsímu pochopení toho, jak se IL-35 muze vztahovat k produkci inzulínu, vedci verí, ze jejich soucasné poznatky demonstrují potenciál IL-35 jako lécby diabetu 1. typu.

Navíc, protoze nálezy ukazují, ze témer polovina pacientu s diabetem typu 1 produkuje nejaký inzulín, tým ríká, ze muze být mozné podporit regeneraci jejich zbývajících beta bunek a zvýsit produkci inzulínu.

Vedci z Fakultní nemocnice v Uppsale jiz testují proveditelnost techto strategií.

Zjistete, jak nedostatek vitaminu A muze vést k cukrovce.

Vakcína proti tuberkulóze není úcinná u kojencu

Nejnovejsí volba vakcíny proti tuberkulóze (TB), která predtím prokázala úspech ve zvysování úrovne imunitní odpovedi u dospelých, nyní prokázala, ze nemá tento úcinek u detí. Autori této studie, která byla publikována v The Lancet, naznacují, ze zjistení jsou "zklamáním" a naznacují kritický prekázku v podpore studie tuberkulózy.

(Health)

Rasové rozdíly ve délce zivota se v jednotlivých státech lisí

Rozdíl ve strední délce zivota mezi cernými lidmi a bílými lidmi se v jednotlivých státech lisí podle nové studie zverejnené v casopise Health Affairs. Rozdíly mezi ocekávanou délkou zivota pro cerné lidi a bílé lidi naznacují hlubsí sociální nerovnosti mezi rasami v USA. "Drívejsí studie ve Spojených státech ukázaly, ze rozdíl mezi délkou zivota mezi cernosskými a bílými lidmi za celý stát se za posledních dvacet let snízil," ríká Sam Harper z odboru epidemiologie, biostatistiky a zdraví pri práci na Lékarské fakulte McGill University v kanadském Montrealu.

(Health)