Transplantace bunek ostruvku z jednoho druhu do druhého k lécbe diabetes typu 1

Výzkumníci z Northwestern Medicine dokázali transplantaci bunek ostruvku (beta bunky) z potkanu ??do mysí bez potreby imunosupresivních léku - a ostruvkové bunky prezily. Vedci tuto skutecnost popsali jako první krok k transplantaci bunek produkujících inzulín od zvírat po cloveka. Studie byla publikována v casopise Diabetes.

Beta bunky jsou typ bunek v ostrovcích Langerhans (ostruvku) v pankreatu. Beta bunky produkují inzulín, hormon, který usnadnuje transport glukózy do vsech bunek v tele - bez glukózy inzulínu nemuze vstoupit do bunek a zahyne. Beta bunky jsou také známé jako bunky ostruvku.

Vedci se podarilo vyvinout nový zpusob, jak úspesne provádení xenotransplantace, která zabranuje odmítnutí ostruvku. Xenotransplantace znamená transplantaci orgánu, bunek nebo tkání z jednoho druhu do druhého. Odmítnutí bylo obrovským problémem pri xenotransplantaci.

Studijní spoluzakladatel Stephen Miller rekl:

"Je to poprvé, kdy bylo meziprocesní transplantace bunek ostruvku dosazeno na dobu neurcitou bez pouzití imunosupresivních léku. Je to velký krok vpred."

Xunrong Luo, MD, také spoluautorkár, rekl: "Nasím konecným cílem je, abychom byli schopni transplantace prasat do lidí, ale musíme udelat kroky k detem." "Prasátka vyrábejí inzulín, který kontroluje hladinu cukru v krvi u lidí".

U pacientu s diabetem typu 1, u kterých je tezké kontrolovat jejich onemocnení, muze být transplantace bunek ostruvku od zemrelého dárce nesmírne obtízné. Transplantace ostruvku dokonce zvráti vývoj aterosklerózy. Bohuzel, existuje závazný nedostatek ostrovních bunek od zemrelých dárcu. Velký pocet pacientu s diabetem typu 1 trpí závazným poskozením ledvin, srdce, ocí a nervu, zatímco cekají na dárce.

Pokud by byly dostupné beta bunky z jiných zvírat, jako napríklad prasata, byl by problém vyresen. Nicméne az do tohoto prulomu odborníci verí, ze xenotransplantace bunek ostruvku je prakticky nemozná vzhledem k problému s kontrolou odmítnutí. Pouzívání imunosupresivních léku má dlouhodobé závazné nezádoucí úcinky.

V tomto nejnovejsím zvírecím experimentu se vedci podarilo presvedcit imunitní systém mysí, aby videli potkanové beta bunky jako své vlastní a neútocili (odmítli). Mysi nepotrebovaly dlouhodobé uzívání imunosupresivních léku.

Vedci sledovali mysi po dobu 300 dnu a behem této doby transplantované beta bunky pokracovaly v produkci inzulínu.

Doktor Luo priznal, ze je pravdepodobne snazsí dostat mysi k prijetí tkáne od potkanu, nez je napríklad získání cloveka k prijetí bunek ostruvku z prasete. Zduraznil, ze se jedná o "první krok" smerem k meziplosským transplantacím ostrovu bez imunosupresivních léku.

Splenocyty jsou typ bílých krvinek umístených ve slezine. Vedci odstranili splenocyty krys a osetrovali je chemikálií, která je zabila. Mrtvé splenocyty byly potom injikovány do mysí. Vstoupili do jater a sleziny a "vycistili bunky".

Vylucovací bunky zpracovaly splenocyty a prezentovaly fragmenty na povrchu bunek. Tím se T-bunky pripravily, aby je prijaly.

Stále existuje hrozba odmítnutí, vysvetlují autori. Hlavním problémem xenotransplantace je kontrola B bunek. B lymfocyty jsou hlavními producenty protilátek. Brzy po obdrzení krysích bunek ostruvku imunitní systém mysí zacal produkovat protilátky, coz zpusobovalo odmítnutí.

Tým si uvedomil, ze to, co potrebují, bylo zabít B-bunky soucasne s donorskými ostrovci, kde se mysi injekcne aplikují. Doktor Luo a tým dali mysím B-bunka vycerpávající protilátky, neco, co lékari jiz delají v lidských transplantacích. Kdyz se B-bunky prirozene vrátily po transplantaci, krysí isletové bunky nebyly napadeny, t.j. nedoslo k odmítnutí.

Luo rekl: "Touto metodou 100% ostruvku prezilo neurcite. Ted se snazíme zjistit, proc jsou B-bunky odlisné, kdyz se vrátí."