Pet nejlepsích lékarských inovací z minulosti, soucasnosti a budoucnosti

Zdravotní novinky dnes pravidelne pokrývá inovacní práci z laboratorí, nemocnic a univerzit po celém svete. Pri sestavování krátkého seznamu nejlepsích lékarských inovací v minulém století, kterí se lépe ptají nez samotní inovátori?
V prubehu staletí byla rychlost lékarské vedy pokrocila.

Vedecké úsilí se zakládá na inovacích. Bez základního proudu technologického pokroku by se medicína stagnovala.

Samozrejme, ze jakýkoli seznam "spickových" lékarských vynálezu je povinen prijít krátce; prírustkové ratcheting lécby, diagnostika a vybavení tvorily mnozství dustojných kandidátu, které nikdy nemohly být plne uvedeny.

Abychom si uvedomili, jak daleko jsme prisli, stojí za to podívat se krátce do mlhavých oblastí praveku.

Jedna z prvních inovativních lékarských postupu, o kterých víme, byla trepanning. Tento postup zahrnoval vrtání nebo skrábání díry do lebky, prípadne vyloucení zlých duchu nebo "snízení tlaku" na mozku.

V urcitém okamziku byla tato praxe prekvapive rozsírená a dukazy o tom, jak se její vyuzití vyuzívá v Evrope, Ázerbájdzánu, Cíne, Sibiri, Severní a Jizní Americe.

Ve skutecnosti z tisícu neolitických lebek, které archeologové objevili v prubehu let, 5-10% nese rozlisující znaky trepanning.

V té dobe byla tato proto-chirurgie pravdepodobne povazována za uzitecnou a dukladne moderní techniku. Nastestí ostatní postupy od té doby odstranily trepanning z bezného pouzití.

Pohyb vpred v case, dalsí pravidelné doplnení techto seznamu je príchod anestezie. Kazdý, kdo sel pod chirurgickým nozem, dluzí velkému dluhu tem inovátorum, kterí poprvé videli pouzití pro "ruzné druhy vzduchu" Josepha Priestleyho.

Prestoze nebyl lékarem, Humphrey Davy byl první, kdo objevil anestetické vlastnosti oxidu dusného, ??a ten ten, kdo vytvoril termín "smeje se plyn". Nicméne, anestetika nebyla bezne pouzívána az desetiletí po smrti Davida v roce 1829.

Dále vpred, Alexander Fleminguv serendipitous objev penicilinu v roce 1928 casto delá to na seznamech nejvíce historických lékarských inovací. Flemingova práce signalizovala vznik moderních antibiotik a v prubehu let usetrila miliony pacientu z amputací a smrti infekcí.

Seznam pokracuje témer nekonecne. Pro úcely tohoto clánku jsme kontaktovali vedce a lékare, jejichz práce jsme v posledních mesících pokryli. Proste jsme se jich zeptali, jaká lécebná inovace (minulost, soucasnost nebo budoucnost) je nejvíce fascinuje a proc to tak hodne hodnotí.

Zde jsou výsledky, v zádném poradí:

1) Rozsírené úpravy genu

Dr. Garry Laverty a jeho tým na Farmaceutické skole Queen's University v Belfastu v Irsku nedávno vytvorili peptidový gel, který slibuje v boji proti takzvaným superbugovým infekcím.

Inovace, kterou povazuje za nejvíce fascinující, je technika pro úpravu genu, známou jako CRISPR (shromazduje pravidelne krátké palindromické opakování). Nez tato nová technologie videla svetlo dne, inzenýrství mutace do genu bylo neuveritelne namáhavé.

Genetické modifikace, které by predtím trvaly spoustu casu a penez, lze nyní provést rychle a levne. CRISPRuv vliv nemuze být nadhodnocen; clánek v Príroda ríká, ze "CRISPR zpusobuje zásadní zvrat v biomedicínském výzkumu."

Rekl Dr. Laverty MNT:

"Tato technika se v posledních letech dostala do popredí výzkumu a má potenciál významne posunout genovou terapii, protoze je mnohem rychlejsí nez konvencní metody."

Technologie je odvozena od mechanismu, který bakterie vyuzívají k boji proti virové infekci a pracuje ve spojení s enzymem Cas9.

Cas9 pouzívá molekulu rídící RNA domu v cílové DNA. Pak upravuje DNA, aby narusila geny nebo vlozila pozadované sekvence. Kazdá jízda by stála za pouhých 30 dolaru, ve srovnání s mnoha tisíci dolaru, které by drívejsí techniky vrátily laboratore zpet.

Dr. Laverty má velké nadeje na budoucí aplikace CRISPR; doufá, ze by nám to nakonec mohlo dovolit "odstranit genetické onemocnení odstranením skodlivých sekvencí DNA. [...] Má potenciál umoznit úpravu jakéhokoli lidského genomu vlozením prizpusobené genetické sekvence nebo schopnost znicit skodlivé segmenty. "

Zdá se, ze je opravdovým hrácem v molekulární genetice. Dr. Laverty pokracuje:

"S dalsím výzkumem by bylo mozné lécit vsechny druhy geneticky podmínených onemocnení, vcetne HIV, rakoviny a infekcních onemocnení. [...] V budoucnosti by CRISPR mohl být vyuzit k tomu, aby se nase bunky staly silnými zdroji drog samotných."

2) Sekvenování bodové péce

Nás dalsí respondent nese genetické téma. Ephraim L. Tsalik, odborný lékar lékaru v Duke Medicine v Durhamu, NC, se podílí na navrhování testu, které dokází rozlisit nemoci na bázi viru a bakterií.

Zvlástní lékarská inovace spolecnosti Tsalik je postupné sledování. To se týká zarízení s rucním drzením, které mohou vzorkovat tkáne a císt DNA v reálném case, preskocit potrebu casove nárocných laboratorních testu.

Tyto typy zarízení nakonec naleznou spoustu vyuzití, od ordinace lékare az po dzungle Borneo. Sekvencery bodové péce umoznují, aby se nechtené detaily shromazdovaly od pacientu behem nekolika okamziku.

Druhy bakterií nebo viru, které zpusobují infekci, lze snadno odvodit, címz se odstraní nadeje na zbytecné predepisování antibiotik.

U nemocí, jako je AIDS (syndrom získané imunitní nedostatecnosti), muze být zjistena virovou zátez a poté lécba odpovídajícím zpusobem upravena. Jak rekl Tsalik MNT:

"Schopnost provést tato merení zpusobem, který je vhodný pro péci o pacienty, bude obrovským prínosem, protoze usilujeme o osobní a presné léky."

3) Kardiostimulátor

Dr. Thomas Oxley z Melbournské univerzity v Austrálii pracuje v soucasné dobe na bionickém implantátu mozku, který pomáhá paralyzovaným pacientum ovládat robotický exoskeleton se silou myslení. Jeho vybranou lékarskou inovací je kardiostimulátor.

Krátce receno, kardiostimulátor je zdravotní zarízení, které pouzívá elektrickou stimulaci k regulaci rytmu bitujícího srdce.

Tato zarízení se pouzívají v prípadech, kdy prírodní kardiostimulátor tela je prílis pomalý, nebo kdyz je zablokován elektrický vodivý systém srdce.

Dr. Oxley popisuje kardiostimulátor jako "archetypální zdravotnický prístroj" a "pred casem". První implantabilní verzi navrhla a instalovala Rune Elmqvist a chirurg Åke Senning v roce 1958 na Karolinska Institutet ve svédské Solne.

Arne Larsson byl prvním implantabilním pacientem z kardiostimulátoru na svete; on pokracoval prijímat 26 ruzných kardiostimulátoru behem jeho zivota. Larsson zemrel v roce 2001 ve veku 86 let, nezil vynálezce i chirurga.

4) Diagnostické nanosenzory

Dr. Thomas J. Webster z severovýchodní univerzity v Bostonu, MA, v soucasnosti pracuje na rade inovací; jeden z jeho projektu zahrnuje fascinující budoucí moznosti syntetických imunitních bunek.

Zvolenou lékarskou inovací dr. ??Webstera je implantovaný nanosenzor - minutový implantát, který muze být vlozen do pacienta a zustat tam. Nakonec bude schopen delat diagnózy z bunek pacienta.

Snímace, vyrobené z uhlíkových nanotrubic, by mohly fungovat jako systémy vcasného varování pred moznými nemocemi. Také budou nakonec schopni lécit problémy, jak vzniknou, nez si pacient dokonce uvedomí, ze existuje vnitrní problém. Zvednutím kontrolních chemických signálu z ruzných chorob zvýsí alarm pred príznaky.

Mnoho onemocnení nepredstavuje príznaky, dokud není onemocnení dobre probíhající - napríklad rakovina pankreatu. Cím rychleji je signalizován problém, tím vetsí sance má pacient na prezití postizení.

Dr. Webster je zvláste ohromen technologií, která delá "velké skoky ve zdraví". Dále ríká, ze "prílis casto dnes vidíme malé lekcí v lékarství, kdyz opravdu potrebujeme revolucní myslenky."

Nekteré práce Dr. Webstera se zamerily na to, jak muze nanotechnologie pomoci v boji proti neprostupným biofilmum vytvoreným bakteriálními infekcemi, které jsou odolné vuci mnoha lékum. On rekl MNT:

"Podarilo se nám vyvinout tyto nanocástice, které skutecne mohou proniknout do biofilmu a potom zabít biofilm, regenerovat zdravou tkán v tomto procesu."

Nanoscale je obtízné vizualizovat. Prumer jednovrstvé uhlíkové nanotrubice je 100 000krát tencí nez lidské vlasy. Tato minimální velikost umoznuje nanocástice proniknout na bunecnou úroven; to také delá to neuveritelne tezké pracovat a ovládat, a proto zurivý výzkum v rámci oboru nanotechnologie.

Budoucnost nanotechnologie bude bezpochyby pozoruhodným místem.

5) kochleární implantát

Nase poslední inovace pochází od profesora Michaela McAlpinea z University of Minnesota. Pracuje v oblasti 3D tisku a jeho aplikací v lékarských vedách. Nedávno vytvoril 3D tistený pruvodce, který napomáhá regeneraci senzorických a motorických funkcí v nervu po poranení.

Zvolená lékarská inovace prof. McAlpina je kochleární implantát. Profesor Graeme Clark, vynalezený pred více nez 30 lety, zmenil technologii na tisíce lidí po celém svete. Prof. McAlpine ríká:

"Zarízení je jednou z nejcasnejsích konceptu propojování elektroniky prímo s telem a prekvapive jednoduchým a elegantním zpusobem, ale slouzí mimorádné funkci obnovení sluchu lidem, kterí se úplne hluchali."

K dnesnímu dni bylo na celém svete instalováno více nez 350 000 prístroju pro neslysící nebo tezce slysitelné osoby. Podle vynálezce kochleárního implantátu, prof. Clark, jeho zarízení témer neuvidí denní svetlo. On ríká:

"Mel jsem hodne kritiky a byl jsem oznacován za" toho klauna Clarka ". Ale já jsem byla odhodlána pretrvávat a videt to, a já jsem tak potesen, ze jsem to udelal. Neumím si predstavit zádnou technologii, která by mela takový hluboký úcinek na transformaci zivota mnoha lidí. "

Kochleární implantát funguje jinak nez sluchadlo, které jednoduse zesiluje zvuk, který vstupuje do ucha.

Implantáty obcházejí poskozené cásti usí a prímo stimulují sluchový nerv.

Ackoli se sluch, kterou poskytuje kochleární implantát, lisí od prirozeného sluchu, umoznuje uzivatelum lépe se pohybovat po celém svete a tesit se z prirozených konverzací znovu nebo dokonce poprvé.

Ackoli vynálezy diskutované zde pokrývají nejmensí roh tapisérie historických inovací, jejich sírka a rozsah slouzí jako pripomínka toho, jak daleko jsme prisli, protoze trepanning byl nejjasnejsí chirurgický nápad.

Není pochyb o tom, jak se budoucnost ponorí, lékarský pokrok se bude stále více neuveritelný. Zdá se, ze je vhodné ukoncit tento clánek citací pozdního, velkého vedeckého inovátora a sci-fi autora Arthura C. Clarkeho:

"Jakákoli dostatecne pokrocilá technologie je neodlisitelná od magie."

Krevní skupina muze ovlivnit riziko srdecního infarktu

Jakou krevní skupinu jste? Podle nové studie muze odpoved na tuto otázku ovlivnit vase zdraví srdce. Výzkumníci zjistili, ze lidé s jinými krevními typy mohou mít vetsí riziko infarktu. Výzkumníci zjistili, ze lidé s krevními typy typu A, B a AB mohou mít vetsí riziko kardiovaskulárních príhod - zvláste srdecního záchvatu - nez jedinci s krevními typy.

(Health)

Vedci "hackují" bezné strevní bakterie

V nové studii, publikované v casopise Cell Systems, výzkumníci odhalili, jak si vytvorili beznou strevní bakterie, aby získali nové funkce, coz umoznuje kontrolu genové exprese v strevních traktech mysí. Vedci doufají, ze mohou jednoho dne vyuzít intestinální signalizaci k úprave genové exprese pomocí upravených bakterií, které by mohly nabídnout nové lécebné strategie pro cetné zdravotní stavy.

(Health)