Zubní ztráta u senioru spojená s mentálním a fyzickým úpadkem

Výzkumníci, kterí zjistili, ze ztráta zubu se zdá být spojena s fyzickým a dusevním poklesem u starsích dospelých, naznacují, ze muze slouzit jako potenciální casný marker poklesu ve stárí.
Vedci zjistili, ze ztráta zubu je spojena s pomalejsí rychlostí chuze a chudsí pametovou funkcí u starsích lidí.

V Vestník americké geriatrické spolecnosti, tým z University College London (UCL) ve Velké Británii popisuje, jak dospeli k záveru poté, co analyzovali data od více nez 3 100 dospelých ve veku 60 a více let zijících v Anglii.

Data pocházela z Anglické longitudinální studie stárnutí (ELSA) a dovolila výzkumníkum porovnávat výkony pri testování pameti a rychlosti chuze úcastníku, kterí nemeli zádný z vlastních zubu s ekvivalenty, kterí meli nejaké prirozené zuby.

Analýza ukázala, ze subjekty, které ztratily vsechny své prirozené zuby, pusobily asi o 10% horsí jak v pameti, tak v chuzi, nez jejich protejsky s prirozeným zubem.

Vedoucí autor Dr. Georgios Tsakos z oddelení epidemiologie a verejného zdraví UCL uvádí, ze zjistení naznacují, ze:

"Ztráta zubu by mohla být pouzita jako první známka dusevního a fyzického úpadku ve vyssím veku, zejména mezi 60-74 letými."

Souvislost mezi celkovou ztrátou zubu a chudsím výkonem pameti se stala nevýznamnou, kdyz vedci vzali v úvahu celou radu faktoru, jako je vek, pohlaví, kourení, pití, deprese, fyzické zdraví a zejména - socioekonomický status (príjem, obsazení).

Avsak vazba mezi celkovou ztrátou zubu a pomalejsí rychlostí chuze zustala významná, kdyz byly vzaty v úvahu vsechny tyto ovlivnovace; lidé s zádným z jejich prirozených zubu stále chodili o neco pomaleji nez kolegové, kterí meli zuby.

Vedci také zkoumali spojení mezi ztrátou vsech prirozených zubu a chudsí pametí a pomalejsí chuzí po 10 letech. To bylo znatelne silnejsí u dospelých ve veku 60-74 let nez u osob starsích 75 let.

Bez ohledu na duvod muze být ztráta zubu markerem pro rychlejsí pokles pozdeji v zivote

Dr. Tsakos ríká, ze príciny ztráty zubu a mentálního a fyzického úpadku jsou casto spojeny se socioekonomickým stavem, zduraznující "význam sirsích sociálních determinantu, jako je vzdelání a bohatství, ke zlepsení ústního a celkového zdraví nejchudsích clenu spolecnosti".

Nicméne, bez ohledu na základní duvody pro vazbu mezi ztrátou zubu a poklesem dusevní a fyzické funkce, si vsimnout nadmerné ztráty zubu u dospelých je prílezitostí k poznání tech, kterí mají vyssí riziko rychlejsího poklesu pozdeji v zivote, dodává.

"Existuje mnoho faktoru, které mohou ovlivnit tento pokles," navrhuje, "napríklad zivotní styl a psychosociální faktory, které se mohou zmenit."

V srpnu 2014 byl vydán dokument Mezinárodní a americké sdruzení pro stomatologický výzkum (IADR / AADR) Journal of Dental Research ríká, zatímco v posledních 50 letech doslo k prudkému poklesu ztráty zubu v USA, je nyní silnejsí rozdíl mezi bohatými a chudými.

Celková ztráta zubu je v dnesní dobe ve státech s vysokými príjmy v USA velmi vzácná; geograficky se dohodly na státech s neúmerne vysokou chudobou, poznamenávají autori.

Periodontální nebo zaludecní onemocnení je nejcastejsí prícinou ztráty zubu u dospelých. Studie z roku 2012 provedená Centrami pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) odhaduje, ze priblizne polovina dospelé populace v USA má periodontální onemocnení, pricemz prípady se pohybují od mírných az po závazné.

Výskyt je mnohem vyssí u osob, které zijí pod hranicí chudoby (více nez 65%), s méne nez stredoskolským vzdeláním (témer 67%) a mezi starsími Americany (priblizne 70%). Dodávají, ze mezi starsími Americany ve veku 65 let a starsí je míra prevalence kolem 70%.

OTC lécba erektilní dysfunkce funguje?

Obsah OTC lécby a doplnky Léky na predpis Jiné moznosti lécby Erektilní dysfunkce je muzská sexuální dysfunkce, která je castejsí u muzu. Léky k lécbe tohoto stavu byly dríve k dispozici pouze na predpis, ale volby jsou nyní k dispozici pres pult.

(Health)

Muzi sebevrazda - kdo je nejvetsí riziko?

Pocet prípadu sebevrazdy u mladých muzu (ve veku 19-30 let) stoupá v nekterých zemích, vcetne Brazílie, Irska, Litvy a Singapuru. Nový výzkum zverejnený v The Lancet vsak ukazuje, ze velmi málo studií zverejnených v posledním desetiletí odlisí faktory, které identifikují osoby, které jsou nejvíce ohrozeny. Studie, kterou provedla dr. Alexandra Pitmanová z University College London (UCL) oddelení ved o psychiatrických otázkách ve Velké Británii, také zjistila, ze velmi málo studií zkoumalo, které preventivní intervence jsou úcinné u mladých muzu.

(Health)