Lécba rakoviny jódu u stítné zlázy; Kdo to prijímá a proc?

Pouzití radioaktivního jódu po operaci stítné zlázy pro ruzné stadia rakoviny stítné zlázy je vzestupné, ale existuje nekolik pokynu pro správné dávkování a pouzití. Tak co je a co potrebují pacienti a zdravotní pracovníci vedet?
Nejprve vase stítná zláza absorbuje témer celý jód v krvi. Kdyz do tela vstoupí dostatecne velká dávka radioaktivního jódu (RAI), známého také jako I-131, muze znicit stítnou zlázu a vsechny ostatní bunky stítné zlázy (vcetne rakovinných bunek), které prebírají jód, s malým úcinkem na zbytek tela.
Mezi rokem 1990 a 2008 se jeho uzívání zvýsilo u pacientu se vsemi velikostí nádoru a podle nové studie zverejnené v tomto týdnu doslo k velkým rozdílum v uzívání této lécby mezi nemocnicemi.

"Více nez 40 000 osob ve Spojených státech kazdorocne dostává diagnózu rakoviny stítné zlázy a prevázná vetsina prípadu je dobre diferencovaná rakovina stítné zlázy Standardní lécbou dobre diferencovaného karcinomu stítné zlázy je thyroidektomie Aby byla zajistena úplná eradikace zbytku tkáne stítné zlázy a k lécbe zbytkových onemocnení u pacientu s viditelnými, neoperovatelnými, jódovými metastázami se radioaktivní jód casto podává po celkové thyroidektomii. Naproti tomu u velmi nízkorizikových onemocnení, u nichz je prognóza typicky vynikající, lécba radioaktivním jodem má nejistý prínos . "

Byla provedena studie urcující zmeny v praktických vzorcích týkajících se pouzívání radioaktivního jódu po tyreidektomii a zkoumala, do jaké míry se nemocnice lisí pri pouzívání radioaktivního jódu.
Analýza zahrnovala 189 219 pacientu s dobre diferencovanou rakovinou stítné zlázy lécených u 981 nemocnic spojených s národní databází Rakoviny USA v letech 1990 az 2008.
V roce 1990 dostalo 1 373 (40,4%) z 3 397 pacientu radioaktivní jód, zatímco v roce 2008 bylo 11 549 (56,0%) z 20 620 prijato radioaktivní jód. Analýza ukázala, ze mladsí vek a neprítomnost komorbidity byly spojeny s malou, ale významne vetsí pravdepodobností príjmu radioaktivního jódu po celkové thyroidektomii. Také zenský sex, afroamerická rasa a absence soukromého / státního pojistení byly spojeny s výrazne nizsí pravdepodobností príjmu radioaktivního jódu.
Výzkumníci také zjistili, ze existuje statisticky významný rozdíl v pouzívání radioaktivního jódu mezi americkým Smíseným výborem pro rakovinu v I. a IV. Stupni, ale nikoliv ve fázi II nebo III versus fáze IV. Pri analýze objemu nemocnicních prípadu doslo ke zvýsení pravdepodobnosti pouzití radioaktivního jódu, nebot se zvýsil pocet prípadu rakoviny stítné zlázy lécených v nemocnici.

Zpráva pokracuje:

"Siroké rozdíly v uzívání radioaktivního jódu existovaly a pouze 21,1 procenta této variability odpovídala pacientovým a nádorovým charakteristikám, pricemz objem pacientu a objem prípadu predstavoval 17,1 procenta variability, po úprave dostupných charakteristik pacientu, nádoru a nemocnic, 29,1 procenta rozptylu bylo zpusobeno nevysvetlitelnými charakteristikami nemocnice. Toto zjistení naznacuje, ze závaznost onemocnení není jediným faktorem pro pouzití radioaktivního jódu. "

Bylo prokázáno, ze lécba radioaktivním jódem zlepsuje míru prezití u pacientu s papilární nebo folikulární rakovinou stítné zlázy (diferencovaný karcinom stítné zlázy), který se rozsíril do krku nebo do jiných cástí tela a tato lécba je v takových prípadech beznou praxí. Ale prínos lécby RAI je méne jasný u pacientu s malými rakovinami stítné zlázy, které se nezdá, ze se rozsírily, coz lze casto chirurgicky odstranit. Radioaktivní jódová terapie nelze pouzít k lécbe anaplastických (nediferencovaných) a medulárních karcinomu stítné zlázy, protoze tyto typy rakoviny nezachycují jód.
Analýza uzavírá:

"Výsledky této studie mají dopad na pacienty, lékare a plátce, ackoli je vhodná terapie pro nekteré dobre diferencované rakoviny stítné zlázy, prínos radioaktivního jodu nemusí vzdy prekrocit rizika. radioaktivního jódu v pokrocilém stádiu dobre diferencovaného karcinomu stítné zlázy, avsak u nízkorizikových onemocnení existuje nejasný prínos pro pouzití radioaktivního jódu, protoze pacienti s nízkorizikovým onemocnením mají vynikající prognózu bez ohledu na zásah. jasné prínosy spojené s nevyuzíváním radioaktivního jódu pri nízkorizikovém onemocnení, omezování uzívání radioaktivního jódu by snízilo riziko nezádoucích úcinku u pacientu. Neexistují pouze prechodné nezádoucí úcinky na kvalitu zivota s hypotyreózou, která je typická pred lécbou radioaktivním jódem , ale samotný radioaktivní jód má dlouhodobá zdravotní rizika. "

Napsal Sy Kraft