Tri veci, které potrebujete vedet, kdyz je vás lékar lékarem

Pokud je vasím pacientem lékar, pravidlo by pravdepodobne muselo jít ven z okna; predpoklady na obou stranách se mohou dostat do cesty. Ale oba lékari mohou získat z tohoto vztahu.
Jasná komunikace je klícová, kdyz je vás lékar také lékarem.

Jednu minutu muzete pracovat s kolegy, abyste se v nemocnici starali o kriticky nemocného pacienta. Ale v dalsí minute by mohl být tenhle kolega ve vasí cekárne.

A co víc, mohou vyhledávat vase rady ohledne citlivých zdravotních problému, jako je pohlavne prenosná infekce nebo rakovina prostaty.

Poskytování péce jiným lékarum má svuj vlastní jedinecný soubor úkolu, které se vyskytují i ??nad rámec tech, které se vyskytují pri péci o pacienty, které muzete znát na osobní úrovni.

Tyto propojené vztahy mohou být obtízné navigovat; mají potenciál vytvorit pro mnoho lékaru nepríjemné prostredí vyvolávající úzkost.

Ve studii v Rodinná medicína, Amy Domeyer-Klenske, M.D. a kolegové uvedli, jak se lékari nejcasteji zabývají výzvami péce o lékare-pacienty.

Podle Dr. Domeyera-Klenske je lécba pacienta lékarem stejne jako kazdý jiný pacient klícem. Toho lze dosáhnout tím, ze ignorujete jejich pozadí, uznáváte jejich zázemí vpredu a vyjednáváte o lécebném plánu, s nímz mohou oba lékari souhlasit, anebo nechat lékare-pacienta urcit svuj vlastní plán zdravotní péce.

Jaké jsou nekteré predpoklady o vasich spolupracovnících, které mohou ovlivnit jejich péci? Zdravotní novinky dnes mluvil s nekterými zkusenými lékari, aby zjistili, jak pracují prostrednictvím techto potenciálne komplikovaných vztahu.

Jak mohou predpoklady ovlivnit péci

Dr. Domeyer-Klenske nasel tri spolecné oblasti, které byly dusledne oznacovány jako zpusobující nejvetsí potíze pri péci o své kolegy lékare:

• predpoklady o znalostech pacienta a zdravotních volbách, které uciní
• lékarskou péci rízenou lékarem-pacientem
• hranice mezi vztahy s kolegy nebo mezi rolími jako lékar / kolega / prítel

Není neobvyklé, ze lékari predpokládají, ze jejich lékar-pacient ví více o své diagnóze nebo lécbe nez oni opravdu delají.

Z tohoto duvodu lékari pravdepodobneji predpokládají, ze jejich lékari-pacienti dokoncí vsechny doporucené následné schuzky a sledování jejich príznaku doma.

Oni také predpokládají, ze jejich kolegové delají správný zivotní styl a volby chování, coz není vzdy pravda.

Courtney Younglove, MD - lékarka reditelky Kansas Weight Loss and Wellness Center v Overland Parku - mela pocit, ze úroven lékarské péce, kterou poskytuje, je stejná, at uz je to lékar nebo ne.

"Lécím lékare, které vidím podobne jako pacienti, kterí nelékají, ale myslím to pravdepodobne trochu méne," rekl Dr. Younglove MNT. Uvedomila si, ze tento predpoklad nemusí být presný, ale také se domnívala, ze vetsina lékaru je jiz docela dobre informovaná a nemusí se znovu vzdelávat o základních lékarských koncepcích.

Toto stanovisko sdílí Alka Mittal, M.D., gastroenterologka v Shawnee, KS. "Jsem více ochotná poskytovat svým lékarum pacientum primární lékarskou literaturu nez diskutovat o základních problémech," rekla.

Ale predpoklady mohou vytváret problémy pri péci o lékare-pacienty.

Lékari, na které se podílel Dr. Domeyer-Klenske, hlásili, ze úroven péce, kterou poskytli svým rodákum, se lisila od jejich nelékavých pacientu.

Nekterí se domnívali, ze jejich lékari budou automaticky informovat o vsech dulezitých informacích, které potrebují, aby se o ne presne postarali. Tito lékari meli tendenci klást méne otázek a vyhýbali se otázkám o citlivých otázkách, coz vedlo ke snízení nebo neúplné péci.

Jiní meli pocit, ze jejich vrstevníci mají vyssí ocekávání nez ostatní pacienti. Pripadalo si, jako kdyby byli hodnoceni na výkon svého lékare. To jim zpusobilo dukladnejsí prezkoumání a hodnocení nez bylo nutné, coz vedlo k prílis velké péci.

Aby se zabránilo problémum spojeným s kazdým prístupem, musí se lékari snazit poskytovat vhodne rízenou zdravotní péci vsem pacientum, at jsou lékari, nebo ne.

Jedna otázka, která stojí za to pozádat, je: "Mohou zapojit lékare do vlastní pomoci?"

Lékarská péce rízená lékarem

Lékari-pacienti mají prirozene prístup k více lékarským informacím a znalostem nez ostatní pacienti. Zatímco to je casto dobrá vec, muze být pro lékare a lékare pacienta také nárocné zaclenit tyto znalosti do péce o pacienty.

Konfliktní názory na nejlepsí prístup k péci mohou vést k frustraci na obou cástech.

At uz vezmete na vedomí názor svého pacienta, ale nakonec zavoláte, nebo jim dovolíte, abyste vetsinu rozhodnutí ucinili, otevrená komunikace je klícem k tomu, abyste se dohodli na úrovni zapojení lékare-pacienta do vlastní péce.

"Pricházím s vecmi, o kterých se myslím, ze se deje, a o tom, co podle mého názoru muze být odpoved. Potom poslouchám, co jiný lékar má ríkat, a uvidí, jaký je jejich názor, ale nakonec je to moje telo a já rozhodnout se, co chci delat. "

Alka Mittal, M.D.

Dr. Mittal úmyslne vybírá lékare, ze se cítí velmi dobre a ze ví, ze je nepravdepodobné, ze odmítne své znalosti.

Stejne jako u veskeré lékarské péce je dulezité sdílené rozhodování. Takze má smysl zahrnout znalosti pacientu-lékaru do vedení jejich vlastní lékarské péce. Úkolem je najít správnou rovnováhu.

Co vsak delat, kdyz narazíte na problémy? Podle Dr.Younglove, "Blízící se k nárocnému lékari - pacientovi se nejlépe darí být prímým a uprímným." Zjistí, ze kdyz resí problémy prímo, vetsina lékaru tento prístup respektuje a na ni dobre reaguje.

Hranice se mohou rozmazat

Pri péci o pacienty bez lékare jsou úlohy lékare a pacienta obecne celkem jasné. Ale péce o jiného lékare, který muze mít stejne mnoho lékarských znalostí nebo více o jejich nemoci, casto vytvárí situace, ve kterých tyto role mohou být méne definovány.

Z vetsí cásti mohou lékari vytváret pohodlné a dobre spolupracující vztahy se svými vrstevníky.

Dr. Younglove nevidel v praxi problémy s hranicemi. Obecne platí, ze "kdyz me lékar objeví, hledají muj názor. Mají tendenci být celkem dobrými pacienty."

Nekterí lékari vsak mají problémy s tím, ze oddelují svou roli spoluúcastníku, prípadne prátel, od pacientu. Mohou zjistit, ze je nepríjemné nebo nepohodlné videt své kolegy jako pacienty a s nimi diskutovat o citlivých osobních informacích.

Jakmile vedí více osobních informací o kolegu, muze to ztezovat spolupráci.

Jednou ze strategií, která je treba zkusit, je "de-doktor" vás lékar-pacient, jak je popsáno ve studii Dr. Domeyer-Klenske. To znamená vynechat jakékoli predpoklady, které máte o nich profesionálne, a zacházet s nimi stejne jako vsichni ostatní pacienti.

Kazdý lékar bude muset najít vlastní strategii pro péci o své lékare. Postupne se tyto strategie pravdepodobne zmení, protoze získají více zkuseností s lécbou svých kolegu.

Navzdory temto výzvám muze být péce o dalsí lékare velmi uzitecnou zkuseností a je v mnoha ohledech jednodussí nez péce o pacienty, kterí nejsou na lékare.

Pacienti nemusí pred operací uzívat sedativy, tvrdí studie

Pred provedením chirurgického zákroku je u mnoha pacientu predepsáno sedativa, která pomáhá snízit stres a úzkost pred a po operaci. Ale nová studie zverejnená v JAMA zpochybnila výhody techto sedativ poté, co zjistila, ze nemusejí zlepsit zkusenosti pacientu a mohou dokonce více ublízit nez dobru.

(Health)

85 detí ve Velké Británii zemre kazdým rokem od spatného zacházení

Poprvé se studie East Anglia University (UEA) priblízila ke zjistení poctu detí, které kazdý rok zemrou ve Spojeném království z duvodu spatného zacházení. Tým UEA a výzkumníci z univerzity v Warwicku pozádali vládu o analýzu závazných prípadových prezkumu (SCR) v letech 2009 az 2011.

(Health)