Síla "Push Polling", jak hypotetické otázky ovlivnují chování

Otázky "co kdyby" v pruzkumu o pruzkumu mohou ovlivnit nase chování, pokud si o tom nejsme vedomi, uzavírají vedci z USA clánek nedávno publikovaný v casopise Organizacní chování a procesy rozhodování cloveka. Výzkumníci popisují takové hypotetické otázky jako "vlci v ovcích odevech" a odkazují na to, jak "push polling" pouzívá je jako taktický nástroj behem volební kampane.
Ve své studii zjistili badatelé z Fuquy School of Business spolecnosti Duke University, University of Alberta School of Business, University of Southern California a Stanfordské univerzity, ze:

• Hypotetické otázky (napríklad ty, které zacínají "co kdyz ...") zvysují dostupnost mozku na pozitivní nebo negativní informace v otázce. Pokud bychom se napríklad zeptali, "co kdybyste vedeli, ze pan Smith je odsouzený zlocinec, bude to pro vás méne pravdepodobné, ze byste za nej hlasovali?" pak bychom si zachovali ten "negativní", i kdyz hypotetický popis pana Smitha, a meli bychom k nemu snadno prístup, kdyz budeme dále zvazovat predmet pana Smitha.


• Hypotetické otázky ovlivnují chování podle "valence" otázky (napr. Zda jde o neco pozitivního nebo negativního na téma).


• Hypotetické látky mají silnejsí vliv, pokud jsou v souladu s nasimi stávajícími znalostmi o predmetu, ale jejich vliv je slabsí, pokud si uvedomujeme, jak nás ovlivnují. Ich úcinek také casem oslabuje.

Gavan Fitzsimons, profesor marketingu a psychologie, který mimo jiné ucí spotrebitelské chování ve firme Fuqua, rekl pro tisk:
"Hypotetické otázky jsou v podstate vlci v ovcím oblecení."
"Zdánlive neskodné otázky mohou zprístupnovat pozitivní poznatky, zatímco negativní otázky mohou zprístupnovat negativní znalosti. Jinými slovy, být dotazovaní na hypotetické otázky, které jsou v souladu s nasimi stávajícími znalostmi nebo nasimi predsudky, mají na nás vliv - bez naseho vedomí a bez nás souhlas, "dodal.
První autorka Sarah Moore, profesor marketingu na univerzite v Alberte, uvedla:

"Politictí politictí vedci si velmi dobre uvedomují, ze jazyk, který pouzívají v tzv. Push pollingu, muze nejen ovlivnit zpusob, jakým jsou zodpovezeny otázky, ale mohou také odrazit lidi od jednoho kandidáta a pritáhnout je k jinému."
Pro studii studie Moore a kolegové provedli radu pruzkumu, aby prozkoumali moznosti hlasování, právní rozhodování a chování spotrebitelu.
Jeden pruzkum dotazoval respondenty na radu hypotetických otázek o politikách: nekteré otázky byly pozitivní a nekteré znely negativní. Ostatní pruzkumy se dotazovaly na výzivovou hodnotu náhrazek cukru, preferencí pro obcerstvení a obzalovaných v soudném soudním procesu.
V pruzkumu o politikách se výzkumníci dotazovali respondentu, pokud se ucení o tom, ze politik byl odsouzen za prijetí úplatek, by z nich bylo méne pravdepodobné, ze za tuto osobu budou hlasovat. A pozádali jinou skupinu respondentu, pokud se ucení, ze by politik odmítl prijmout úplatek, by jim delal vetsí pravdepodobnost, ze budou hlasovat pro tuto osobu.
37% respondentu, kterí odpovedeli na otázku "negativní", uvedlo, ze bude méne pravdepodobné, ze za politiku hlasuje, zatímco 83% respondentu, kterí odpovedeli na "pozitivní" otázku, uvedlo, ze pro nej bude pravdepodobneji hlasovat.
"V obou prípadech byl kontext úplatek ciste hypotetický, a presto se hlasovací úmysly obou skupin výrazne lisily," rekl Moore.
V dalsím pruzkumu byla skupina potenciálních porotcu, kterí cekají na sloucení v kauze, vyzvána, aby se zúcastnila simulace výberu poroty a predstavila si, ze je prohlédnuta advokáty v trestním rízení.
Podskupina porotcu odpovedela na radu hypotetických otázek, které se odvolávaly na to, ze zalovaný je clenem gangu. Dalsí podskupina mela podobný soubor otázek, které vyloucily odkaz na clenství v gangu. Skupina vystavená otázkám, které obsahovaly hypotetické odkazy na clenství v gangách, s vetsí pravdepodobností zjistila, ze obzalovaný je vinen, a doporucuje vete tvrdsí nez skupina, která nebyla temito otázkami vystavena.
Výzkumníci pak provedli podobný experiment s jinou skupinou potenciálních porotcu. Tentokrát byli porotci informováni: byli informováni, ze otázky byly sestaveny právníky pro obhajobu a stíhání a v jejich úloze potenciálních porotcu by nemeli vyvozovat závery o tomto prípadu z techto otázek.

Zdá se, ze respondenti v tomto druhém experimentu byli schopni napravit vliv negativních konotací na hypotetické otázky, protoze jejich odpovedi ukázaly, ze je méne pravdepodobné, ze naleznou obzalovaného vinným a doporucuje kratsí termín vezení.
Vedci dospeli k záveru, ze manipulací s faktory, o nichz je známo, ze zvysují (konzistenci, rozpracování) a zpomalují prístupnost ", ukazují," tyto faktory umírnují vliv hypotetických otázek na hlasování jednotlivcu, na rozhodování a na spotrebu chování".
Spoluautor Baba Siv, profesor marketingu v Stanfordu, uvedl, ze jejich studie ukazuje:
"... hypotetické otázky mohou ovlivnit nase ciny, ale my jsme také potvrdili, ze kdyz jsme si vedomi úcinku hypotetických otázek, muzeme opravit nase predsudky."
"Verejné vzdelávání je zapotrebí ke zvýsení povedomí o tom, jak mohou hypotetické otázky ovlivnovat nase ciny," rekl Siv.
Napsal Catharine Paddock PhD