Placebo Effect se podrizuje podvedome

Bylo zjisteno, ze placebo a nocebos jsou aktivovány mimo vedomou mysl a vysvetlují, proc pacienti vykazují klinické zlepsení i pri podání lécby bez úcinných látek.
Predchozí výzkum naznacuje, ze nemusíte dávat placebo, abyste dostali placebo efekt. Úcinky placeba mohou být potenciálne aktivní v jakékoli terapeutické situaci. V nové studii, publikované v Sborník z Národní akademie ved (PNASO) bylo zjisteno, ze úcinky placeba a nocebo závisí na mozkové funkci, která jsou oddelená od poznávacích schopností.

První lékar Karin Jensen z psychiatrického oddelení a Centrum pro biomedicínské zobrazování Martinos v Massachusetts General Hospital (MGH) a Program pro placebo studie (PiPS) v Beth Israel Deaconess Medical Center / Harvard Medical School vysvetlují: "Osoba muze mít odpoved na placebo nebo nocebo, i kdyz neví o zádném zlepsení nebo ocekávání zhorsení. "
Vzdy se verilo, ze odpovedi na placebo byly spojeny s vedomým myslením, napríklad kdyz lidé mají ocekávání, ze se stanou lepsími, nebo v prípade, ze se budou nocebové zhorsovat, protoze ocekávají, ze se zhorsí.
V poslední dobe se vedci naucili, ze lidé ocekávají hrozbu nebo odmenu rychle a automaticky, aniz by museli vedome utváret myslenku v hlave. Jak autori vysvetlují urcité struktury, jako je amygdala a striatum, mohou zpracovávat podnety dríve, nez dosáhnou vedomého povedomí a mohou prinést nevedomé úcinky na lidské chování a poznání.
Jensen a její tým chteli overit, zda mohou být efekty placebo a nocebo aktivovány mimo vedomé povedomí osoby, pokud neexistuje ocekávání zlepsení nebo poklesu.
Provedli dva pokusy s pouzitím 40 dobrovolníku. První vedci poskytli tepelné stimulaci úcastníkum a ukázali jim zároven obrazy muzských muzských tvárí. První snímek byl spojen s výzvami s nízkou bolestí, zatímco druhý byl spojen s velkými bolestivými výzvami.
Poté pacienti hodnotili své zkusenosti na stupnici bolesti od 1 do 100, 0 nebyla zádná bolest a 100 bylo nejhorsí, aniz by bylo známo, ze vsechny tepelné stimulace mají stejnou tepelnou intenzitu. Jak bylo ocekáváno, hodnocení bolesti korelovaly s naucenými asociacemi. Subjekty hlásili hodnocení bolesti u 19, kdyz videli tvár s nízkou bolestí, zatímco 53 bylo nejcasteji hlásené císlo na stupnici bolesti, zatímco videla vysokou bolest tvár, vykazující nocebo efekt.
V druhém experimentu byly subjekty podávány stejné úrovne tepelné stimulace. Byly zobrazeny stejné fotografie, ale pouze rychle blikaly, takze je pacient nemohl rozpoznat. Úcastníci poté znovu zhodnotili svou bolest a ukazovali placebo úcinek na nízkou bolest v prumerné rychlosti 25 let. V reakci na vysokou tvár bolesti byla zaznamenána prumerná hodnota 44 nebo nocebo efekt.

Vedoucí studie Jian Kong, MD, také MGH a PiPS, uvedl,

"Tento mechanismus by se obecne mel ocekávat, ze bude více automatizovaný a zásadní pro nase chování ve srovnání s úmyslnými úsudky a ocekáváními. Nejdulezitejsí je, ze tato studie poskytuje jedinecný model, který nám umoznuje dále zkoumat mechanismy placeba a nocebo pomocí nástroju, jako je neuroimaging. "

Autori dospeli k záveru, ze se nejedná o to, co se domnívají pacienti, kterí predpovídají výsledky, to je to, co si myslí nevedomá mysli bez vedomé myslenky. Tento mechanismus je automatický, silný a rychlý, nezávisí na posouzení a zámeru.
Napsal Kelly Fitzgerald