Více nemocnic trávit, nizsí míra úmrtí a readmisie

Studie publikovaná v 14 JAMA , ukazuje, ze pacienti nemocnic v Ontariu v Kanade mají lepsí kvalitu péce, nizsí míru úmrtí a zpetné prevzetí, pokud se jim podarí lécit v nemocnicích, které utrácejí více na procedurách, vyssí intenzite osetrovatelství a vetsímu vyuzívání odborníku.
Prestoze studie zkoumaly, zda vyssí výdaje na zdravotní péci vedou k vyssí kvalite péce a ke zlepsení výsledku pacienta, dukazy v USA, stejne jako v jiných zemích, byly v rozporu.
Podle výzkumníku:
"Míra, do jaké vyssí výdaje poskytují vyssí kvalitu péce a lepsí výsledky pacientu v rámci univerzálního systému zdravotní péce se selektivním prístupem k lékarské technologii v neznámé oblasti."
Therese A. Stukelová, Ph.D., Ústavu pro klinické vedecké vedy v Torontu a její tým provedla studii s cílem analyzovat, zda pacienti s akutní pécí, kterí byli prijati do nemocnic s vyssími výdaji v Kanade, meli vyssí kvalitu péce a nizsí readmitace a úmrtnost. Vsichni pacienti, kterí byli ve studii studenti vysetreni, byli ve veku 18 let nebo starsí a byli hospitalizováni v kanadském Ontariu v letech 1998 az 2008. Pacienti dostávali následnou lécbu po dobu jednoho roku.
Vedci zkoumali:

• 179 139 pacientu s prvním hospitalizací na akutní infarkt myokardu (AMI, srdecní infarkt)
• 26 195 pacientu s rakovinou tlustého streva
• 92 377 pacientu s mestnavým srdecním selháním (CHF)
• 90 046 pacientu s zlomeninou kycle

Index intenzity výdaju nemocnice byl rovnez indexem výdaju na konci zivota. Byla vypoctena jako prumerná výdaje na nemocnice, vcetne nemocnicního oddelení (EM) a sluzebních lékaru poskytnutých zemrelému behem posledního roku zivota.
Zjistení ukázala, ze mezi vsemi nemocnicemi byla upravená míra výdaju témer dvojnásobná, pricemz index výdaju na akutní péci se pohyboval v rozmezí od 19 281 USD - 32 548 USD na pacienta za rok a index výdaju na konci zivota se pohyboval od 21 978 - 44 955 USD na pacienta za rok.
Tým zjistil, ze nemocnice s vyssími výdaji jsou obvykle:

• komunitních nebo vyssích ucebních nemocnic
• mají specializované sluzby
• být umísten v mestských oblastech
• být napojeny na regionální rakovinná centra

Dále výsledky ukázaly, ze osetrující lékari v nemocnicích s vyssím výdelkem meli tendenci být odborníky nebo se starali o vyssí pocet pacientu s tímto stavem. Pacienti prijatí do techto nemocnic meli více návstevy lékare behem epizody indexu, nebyli tak pravdepodobní, ze byli prijati do jednotky intenzivní péce a byli hospitalizováni déle, zatímco pacienti s kardiálním onemocnením pravdepodobne dostávali dukazy zalozené na vypoustení léku a srdecní intervence.
U nemocnic s vyssími výdaji byla 30denní úmrtnost 12 dnu pro AMI oproti 12,8% pro nemocnice s nejnizsími výdaji, 3,3% pro rakovinu tlustého streva ve srovnání s 3,9%, 10,2% pro CHF vs. 12,4% % a 7,7% u zlomeniny kycelního kloubu oproti 9,7%.
Výzkumníci uvedli: "Vetsina pacientu s AMI byla podle veku a pohlaví 30 dní, 17,4 procenta oproti 18,7 procenta a 15,0 procenta oproti 17,6 procenta u pacientu s CHF. denní cetnost readmisie byla 23,1 procenta oproti 25,8 procenta u pacientu s zlomeninou kycle a 10,3 procenta oproti 13,1 procenta u pacientu s rakovinou tlustého streva.
V nemocnicích s vyssími výdaji byla úmrtnost a cetnost zpetne prizpusobené podle veku a pohlaví nizsí u vsech kohort. "Tým zjistil, ze výsledky za 1 rok zpetného prebírání, úmrtnost a závazné srdecní príhody byly srovnatelné.
Oni písí:

"V nemocnicích s vyssími výdaji byly vyssí pomery osetrovatelské péce a jejich pacienti dostávali více hospitalizovaných lékarských návstev, intervencní (kohorty AMI) a lékarské (kohorty AMI a CHF), predoperacní specializovanou péci (kohortu rakoviny tlustého streva) spolupracující péce s kardiologem a lékarem primární péce (kohorty AMI a CHF). "

Výzkumní pracovníci zduraznují, ze USA mají 3-4krát vyssí dávku specializovaných technologií na pacienta, jako jsou skenery s magnetickou rezonancí a pocítacová tomografie, i kdyz mají podobnou nabídku luzek a zdravotních sester.
Vysvetlují:

"Ontario 2001 míra populace vysetrení srdce a revaskularizace zaostávala za odpovídajícími americkými sazbami z roku 1992 a paralelne s nabídkou kardiologu a katetrizacních zarízení.
Je tedy mozné, ze kanadské nemocnice, s mensím mnozstvím specializovaných zdroju, selektivní prístup k lékarským technologiím a globální rozpocty, vyuzívají tyto zdroje efektivneji, zejména behem epizody hospitalizace v podmínkách citlivých na péci. Výdaje Kanady na zdravotní péci na jednoho obyvatele predstavují zhruba 57 procent lidí ve Spojených státech. Na této úrovni výdaju muze stále existovat pozitivní vztah mezi výdaji a výsledky. "

Dospeli k záveru:
"Tyto výsledky naznacují, ze je dulezité pochopit nejen to, kolik penez je vynalozeno, ale zda je vynalozeno na efektivní postupy a sluzby."
V související zpráve uvedla Karen E. Joynt, M.D., M.P.H. a Ashish K. Jha, M.D., M.P.H., Harvardská skola verejného zdraví, Boston:

"Vztah mezi nákladem a kvalitou je zcela závislý na tom, kdo a co jsou zkoumány a jak jsou peníze vynalozeny.
V oblastech Spojených státu, kde je distribucní systém roztrístený, výsledná péce je v souhrnu nekvalitní a velmi vysoká. Na úrovni systému mohou vysoké náklady predstavovat výdaje na nehospodárné, neúcinné a duplicitní sluzby. Toto se vsak zdá být méne vhodné pro jednotlivé klinické lékare a zdravotnické strediska.
Napríklad mnoho lékaru a nemocnic, které jsou "drahé", muze ve skutecnosti vynakládat peníze prímo na péci o pacienty, coz vede k lepsímu výsledku. To neznamená, ze v nemocnicní péci nejsou neúcinné. Jednoduse naznacuje, ze kdyz nemocnice utrácejí více, výdaje casto zahrnují zdroje pro zdravotní sestry, specialisty a technologii - coz celkove zlepsuje výsledky akutne nemocných pacientu. "

Napsal Grace Rattue