"Cím vyssí jsou dane z cigaret, tím nizsí míra sebevrazdy"

V nové studii vedci na Washingtonské univerzitní lékarské fakulte v St. Louis v MO shledávají vazbu mezi sazbami sebevrazd a daním z cigaret a politikou kourení.

Predchozí výzkum ukázal, ze kuráci pravdepodobne spáchají sebevrazdu nez lidé, kterí nekourí. Faktorem, který vedl tuto asociaci, se nekterí výzkumníci domnívali, ze lidé s psychiatrickými poruchami pravdepodobne kourí a pravdepodobneji spáchají sebevrazdu nez obycejná populace.

Mapa zobrazuje rozsah státních daní z cigaret od nejnizsí (nejsvetlejsí) do nejvyssí (nejtmavsí modrá).
Obrazový kredit: Richard A. Grucza, PhD

Nová studie vsak naznacuje, ze muze být také kourení, které zvysuje sebevrazedné riziko - pravdepodobne zvysuje riziko psychiatrických poruch nebo zhorsuje stávající poruchy. Studie také tvrdí, ze politiky zamerené na omezení kourení mohou snízit míru sebevrazd.

"Musíme se dukladneji zabývat úcinky kourení a nikotinu nejen na fyzické zdraví, ale i na dusevní zdraví," ríká hlavní autor a profesor psychiatrie Richard A. Grucza, PhD.

"Nevíme presne, jak kourení ovlivnuje sebevrazedné riziko, mohlo by to být to, ze ovlivnuje depresi nebo zvysuje závislost na jiných látkách." Nevíme, jak kourení tyto úcinky pusobí, ale císla ukazují, ze to jasne neco delá.

Tým Washington University analyzoval data Národního centra pro zdravotní statistiku od roku 1990 do roku 2004, období, kdy jednotlivé státy zacaly prijímat ruzné prístupy k daním z cigaret a politikám kourení.

Rychlé fakty o mírách sebevrazd v USA

• Prumerná rocní míra sebevrazdy behem studijního období byla priblizne 14 úmrtí na kazdých 100 000 lidí
• Samovrazda je 10. nejvetsí prícinou smrti v USA, podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí
• V roce 2010 zemrelo témer 40 000 lidí na sebevrazdu v USA.

Národní centrum pro zdravotní statistiku zaznamenává údaje o kazdé smrti, která se vyskytuje v USA. Vedci se podívali na státy, kde zila kazdá osoba, která spáchala sebevrazdu, a jak agresivní byla politika v techto zemích v oblasti tabáku.

Zjistili, ze ve státech, které prijaly agresivní politiky kontroly tabáku, se míra sebevrazd snízila oproti národnímu prumeru.

Naproti tomu ve státech s nízkými danemi z cigaret a méne omezujícími politikami kourení se míra sebevrazd ukázala ve stejném období az o 6% vyssí nez je národní prumer.

Výzkumníci také zjistili, zda lidé, kterí spáchali sebevrazdu, pravdepodobne byli kuráci. Tvrdí, ze sebevrazedné riziko mezi lidmi s nejvetsí pravdepodobností kourení bylo spojeno s omezením kourení a daní z tabáku.

"Nase analýza ukázala, ze kazdý dolarový nárust daní z cigaret je spojen s 10% snízením sebevrazedného rizika," ríká Gruza. "Zákazy zákazu kourení byly také spojeny s omezením rizika."

Nikotin muze mít významný vliv na sebevrazedné riziko, ríká Dr. Grucza:

"Nikotin je pravdepodobným kandidátem na vysvetlení vztahu mezi kourením a rizikem sebevrazdy Jako kazdý jiný návykový clovek lidé zacnou uzívat nikotin, aby se cítili dobre, ale nakonec potrebují, aby se cítili normálne. k depresi nebo úzkosti, a to by mohlo pomoci vysvetlit odkaz na sebevrazdu. "

Gruzza dodává, ze je znepokojen tím, ze mnoho omezení verejného kourení nezahrnuje e-cigarety, které dodávají nikotin skrze páru spíse nez kour. On také predpokládá, ze jestlize státy, které mají nízké dane z cigaret a politiku uvolneného kourení zvysují dane a omezují kourení ve verejném sektoru, pak jejich míra sebevrazd pravdepodobne klesne.