cs.3b-international.com
Informace O Zdraví, Nemoci A Léčby.



Strevní mikrobiome: Jak ovlivnuje nase zdraví?

Muzeme nosit az 2 kg mikrobu v nasem streve. V desítkách bilionu mikroorganismu, které tam zijí, existuje nejméne 1 000 druhu bakterií, které se skládají z více nez 3 milionu genu. A co víc, dve tretiny strevního mikrobiomu - populace mikrobu ve streve - jsou pro kazdého jedinecné. Ale víte, jak by vase strevní mikrobiota mohla ovlivnovat vase zdraví?
Bakterie v nasem streve se odhadují na hmotnost az 2 kg.

Vetsina z nás si uvedomuje, ze bakterie v nasem streve hrají dulezitou roli v trávení. Kdyz zaludek a tenké strevo nejsou schopné trávit urcité potraviny, které jíme, strevní mikroby se skocí, aby nabídly pomocnou ruku a zajistí, ze dostaneme ziviny, které potrebujeme.

Krome toho je známo, ze strevní bakterie napomáhají produkci urcitých vitamínu - jako jsou vitamíny B a K - a hrají významnou roli v imunitní funkci.

Ale vedci stále casteji pracují na tom, aby se dozvedeli více o tom, jak bakterie streva - zvláste baktérie, které jsou pro nás jedinecné - ovlivnují nase zdraví a riziko onemocnení.

Mozná je nejvíce studována, jak cichová mikrobiota ovlivnuje individuální riziko obezity a dalsích metabolických stavu. Napríklad v listopadu 2014, Zdravotní novinky dnes hlásené na studii, která tvrdí, ze nase genetické slození tvaruje, jaký typ bakterií se nachází v nasem streve, coz muze ovlivnit nasi váhu.

V tomto Spotlightu se podíváme na obezitu a nekteré dalsí - mozná prekvapivé - zdravotní stavy, které mohou být poháneny nasí strevní mikroflórou.

Vývoj strevní mikroflóry

Vernost jiz dlouho trvá na tom, ze vývoj strevní mikroflóry nezacíná az do narození, pricemz gastrointestinální trakt plodu je povazován za sterilní prostredí.

Podle agentury Gut Microbiota Worldwatch - informacní sluzby vytvorené sekcí Gut Microbiota a zdraví Evropské spolecnosti pro neurogastroenterologii a motilitu, clena Evropské gastroenterologie (UEG) - trávicí trakt novorozence je rychle kolonizován mikroorganismy od matky a okolního prostredí.

Napríklad detská strevní mikrobiota muze být ovlivnena kojením. Gut Microbiota Worldwatch vysvetluje, ze streva kojených detí tvorí predevsím Bifidobakterie - povazují za "prátelské" bakterie, které mají prospech z creva - zatímco kojené krmivo má pravdepodobne méne techto bakterií.

Nekteré studie vsak zpochybnily víru, ze plod je sterilní prostredí, coz naznacuje, ze vývoj strevní mikroflóry zacíná pred porodem.

Studie z roku 2008 zverejnená v casopise Výzkum v mikrobiologii identifikované bakterie, vcetne Enterococcus a Staphylococcus, v casných výkonech detských mysí - známých jako mekonium - coz naznacuje, ze bakterie byly behem tehotenství prevedeny na plod z matky.

V této studii byla také skupina tehotných mysí inokulována bakterií Enterococcus fecium, který byl izolován z materského mléka. Myslenky byly doruceny císarskou sekcí 1 den pred plánovaným datem práce a jejich mekonium bylo testováno. Vedci identifikovali E. fecium ve svých výkonech, ale v mekoniu kontrolní skupiny nebyla nalezena zádná stopa.

"Na základe souhrnu dukazu je nacase prevrátit sterilní paradigma delohy a rozpoznat, ze nenarozené díte je nejprve kolonizováno v deloze," rekl Seth Bordenstein, biolog z Vanderbiltské univerzity v Nashville, TN Vedec minulý rok.

Cím rozmanitejsí jsou nase strevní bakterie, tím lépe

Zatímco debata o tom, zda se kojenci narodí s bakteriemi strev, pokracuje, zdá se, ze vedci se shodují na jedné vece: od narození az do stárí se nase strevní bakterie neustále vyvíjejí.

Jak jiz bylo zmíneno dríve, dve tretiny strevního mikrobiomu jsou pro kazdou osobu jedinecné a to, co je jedinecné, je potravina, kterou jíme, vzduch, který dýcháme, a dalsí faktory zivotního prostredí. Nekteré studie dokonce naznacují, ze úprava gutového mikrobiomu je ovlivnena geny.

Ale jak toto jedinecné strevní bakterie ovlivnují nase zdraví? To je otázka, kterou se vedci stále více zajímají o odpovedi.

Drívejsí výzkum naznacuje, ze sirsí rozmanitost bakterií ve streve je lepsí pro lidské zdraví. Nedávná studie hlásená MNT, napríklad zjistili, ze kojenci s méne ruznorodými strevními bakteriemi ve veku 3 mesícu pravdepodobne byli citlivejsí na konkrétní potraviny - vcetne vajec, mléka a arasídu - ve veku jednoho roku, coz naznacuje, ze nedostatek strevní bakteriální diverzity ranní zivot muze být hnací silou alergií na potraviny.

Avsak dusledky mikrobiologického streva s nízkou rozmanitostí se tam nezastaví. Mozná vás prekvapí, kdyz zjistíte, jak nedostatek nebo preplnení specifických bakterií muze mít vliv na vase zdraví.

Obezita

Stále více studií zkoumá souvislost mezi strevní mikrobiou a prírustkem hmotnosti, pricemz nekterí vedci naznacují, ze tvorba bakterií ve streve muze ovlivnit náchylnost jednotlivce k prírustku hmotnosti.

Dríve v clánku jsme zmínili studie z roku 2014, která tvrdí, ze nase geny mohou urcit, jaké bakterie zijí v nasem streve a ze tyto bakterie mohou ovlivnit jak tezké jsme.


Jedna studie identifikovala specifický kmen strevních bakterií, které mohou ovlivnit nasi váhu.

Podrobne, studie, kterou provedli výzkumníci z Cornellovy univerzity v Ithace v NY a King's College London ve Velké Británii, zjistila, ze urcitý kmen bakterií - Christensenellaceae minuta - byl castejsí u lidí s nízkou telesnou hmotností a ze prítomnost tohoto konkrétního kmene je silne ovlivnována geny.

A co více, zavádení techto bakterií do vnitrností mysí zpusobilo, ze zvírata získávají méne váhy, coz naznacuje, ze bakterie mohou snizovat nebo predcházet obezite.

"Nase nálezy ukazují, ze urcité skupiny mikrobu zijících v nasem streve by mohly chránit pred obezitou - a ze jejich mnozství je ovlivneno nasimi geny," uvedl profesor Tim Spector z King's College v Londýne. "Lidský mikrobiom predstavuje nový vzrusující cíl pro dietní zmeny a lécbu zamerenou na potírání obezity."

V roce 2012 byla zverejnena dalsí studie publikovaná v roce 2008 Journal of Proteome Research ze nedostatek bakterií v tlustém streve muze rídit obezitou tím, ze zpomaluje cinnost hnedého tuku, který chrání pred nárustem hmotnosti pri stimulaci spalováním kalorií a bílého tuku.

Nedávná studie poskytuje dalsí dukaz, ze bakterie strev mohou ovlivnit prírustek hmotnosti. Prípadová zpráva publikovaná v casopise Otevrené fórum infekcních nemocí ukázala, jak zeny, které podstoupily transplantaci fekálních mikrobiálních bunek (FMT) pomocí nadváhy dárce, se rychle staly obezitou po postupu.

Zatímco porota je stále na tom, zda jsou strevní bakterie prímo spojeny s obezitou, je to urcite oblast, která jiste zarucuje dalsí vysetrování.

Rakovina

V posledních letech vedci stále casteji zkoumají vztah mezi strevními bakteriemi a rakovinou.

Ve studii z roku 2013 zverejnené v roce 2006 Journal of Cancer Research, Výzkumníci v USA tvrdili, ze objevují specifické bakterie ve strevech - Lactobacillus johnsonii - které mohou hrát roli ve vývoji lymfomu, rakoviny bílých krvinek.

Dalsí studie z roku 2013, kterou provedli britstí vedci, zjistila, ze se jedná o bezné strevní bakterie Helicobacter pylori muze zpusobit rakovinu zaludku a dvanáctníkové vredy deaktivací cásti imunitního systému podílejícího se na regulaci zánetu.

A v roce 2014, MNT hlásené na výzkumu z Icahnské lékarské fakulty na Mount Sinai v New Yorku v New Yorku, kde výzkumníci spojovali specifickou kombinaci strevních bakterií s vývojem kolorektálního karcinomu.

Pro tuto studii poskytl tým antibiotika mysím, které mely genové mutace, o kterých je známo, ze zpusobují kolorektální polypy, které se mohou vyvinout na rakovinu. Antibiotika byla podávána tak, aby interferovaly se strevními bakteriemi mysí. Vedci zjistili, ze tyto mysi nevyvinuly polypy, coz naznacuje, ze v jejich vývoji mohou být zapojeny strevní mikroby.

Ale krome toho, ze je spojen s vývojem rakoviny, výzkum zjistil, ze bakterie strev mohou být dulezité pro zlepsení úcinnosti lécby rakoviny.

V roce 2013 studie výzkumníku z Národního onkologického institutu zjistila, ze imunoterapie a chemoterapie byly méne úcinné u mysí bez strevních bakterií, pricemz tato lécba fungovala výrazne lépe u mysí s normálním mikrobiálním strevem.

Podobné výsledky nasli i dalsí studie z roku 2013 francouzských badatelu. Bylo zjisteno, ze protinádorové lécivo - cyklofosfamid je mnohem méne úcinné u mysí s omezenými strevními bakteriemi, ve srovnání s mysí s normálními strevními bakteriemi.

"Obe studie jsou velmi vzrusující, protoze ukazují pocátecní propojení mezi strevní mikroflórou a reakcí na terapii," uvedl Peter Turnbaugh z Harvardské univerzity Vedec. "Papíry podtrhují význam mikrobu pri utvárení nejen pocátecní náchylnosti k nemoci, ale také naseho zotavení z této oblasti."

Dusevní zdraví

Málokdo z nás pravdepodobne nepremýslí o tom, jak bakterie streva ovlivnují dusevní stav, ale ve skutecnosti hrají velmi dulezitou roli.

Podle Americké psychologické asociace (APA) produkují strevní bakterie radu neurochemikálií, které mozku pouzívá pro regulaci fyziologických a dusevních procesu, vcetne pameti, ucení a nálady. Ve skutecnosti je 95% zásobování telem serotoninem produkováno strevními bakteriemi, podle APA.


Vzhledem k tomu, ze bakterie strev produkují mnoho neurochemikálií zodpovedných za regulaci dusevních procesu, není prekvapením, ze výzkumníci spojili strevní bakterie s dusevním zdravím.

S ohledem na tuto skutecnost je mozná neprekvapující, ze crevné bakterie byly spojeny s radou problému dusevního zdraví, vcetne úzkostných poruch a depresí.

V roce 2014 napríklad studie publikovaná v casopise Psychopharmacology ze prebiotika - sacharidy, které zvysují zdravé bakterie ve streve - mohou být úcinné pri snizování stresu a úzkosti.

Pro studii bylo 45 zdravých dospelých randomizováno k podávání prebiotik nebo placeba jednou denne po dobu 3 týdnu. Vsichni úcastníci byli pak vystaveni negativním i pozitivním podnetum.

Tým zjistil, ze úcastníci, kterí dostávali prebiotiku, meli mensí pravdepodobnost, ze budou venovat pozornost negativním podnetum nez ti, kterí dostávali placebo - coz naznacuje nizsí zátez v negativních situacích. Mely také nizsí hladiny "stresového hormonu" kortizolu.

"Znovu a znovu slysíme od pacientu, ze se nikdy necítí depresivne nebo úzkostlive, dokud nebudou mít problémy se svým strevem," uvedl hlavní vedoucí studie Dr. Kirsten Tillisch. "Nase studie ukazuje, ze spojení streva a mozku je obousmerná."

Autismus

Autismus se odhaduje na 1 ze 68 detí ve Spojených státech. Zatímco studie souvisejí s environmentálními faktory - jako je znecistení - a genetika jako s potenciálními prícinami poruchy, vedci stále casteji hledí na roli cichových bakterií ve svém vývoji.

V roce 2013 studie od vedcu z Arizonské státní univerzity zjistila, ze deti s autismem mají nizsí mnozství trí typu strevních bakterií - Prevotella, Coprococcus a Veillonellaceae - ve srovnání s detmi, které nemají tento stav.

Nedávná studie od týmu zjistila, ze koncentrace specifických chemických látek produkovaných strevními bakteriemi - nazývanými metabolity - ve vzorcích stolice detí s autismem se lisily od koncentrací zjistených ve vzorcích fekálních detech bez poruchy.

Toto vedlo výzkumníky k hypotéze, ze strevní mikroby mení metabolity spojené s komunikací mezi strevem a mozkem, které zasahují do funkce mozku.

Dalsím posilováním souvislostí mezi strevními bakteriemi a autismem je studie z roku 2013 publikovaná v roce 2008 Bunka ze nasel bakterie Bacteroides fragilis snízily autismus podobné príznaky u mysí.

Muzeme zmenit nase strevní bakterie?

Vzhledem k tomu, ze strevní mikrobiom je ovlivnen potravinami, které jíme, a okolním prostredím, má smysl, ze existují zpusoby, jak to ucinit zdravejsím.

Podle Mayo Clinic muze zdravá výziva podporit prítomnost dobrých strevních bakterií. Poznamenávají, ze konzumace fermentovaných potravin - napríklad miso a zelí - zvysuje hladinu fermentujících bakterií ve streve. Navíc ovoce a zelenina obsahují vlákna a cukry, které mohou zvýsit zdraví strevních bakterií.

Cvicení muze být také klícem ke zlepsení rozmanitosti strevních bakterií, podle studie, kterou uvádí MNT v cervnu 2014.

Studie, publikovaná v casopise Strevo, srovnávaly strevní bakterie ctyriceti profesionálních rugbyových hrácu s dvema kontrolními skupinami. Zjistili, ze rugby hráci mají mnohem vyssí úroven Akkermansiaceae v jejich streve - bakterie, která je spojena se snízeným rizikem obezity.

V redakci spojeném se studií doktorka Georgina Holdová z Ústavu lékarských ved na Aberdeenské univerzite ve Skotsku poznamenala, ze lepsí pochopení zpusobu, jak zlepsit zdraví prostrednictvím bakterií strev, je klícové:

"Vzhledem k tomu, ze délka zivota se stále zvysuje, je dulezité, abychom porozumeli tomu, jak nejlépe zachovat dobré zdraví." Nikdy to nebylo relevantnejsí nez u nasich rezidentních mikrobiologu. bohatství mikrobiologie je zásadní.

Rozvoj nových zpusobu, jak manipulovat s uzitecnými vlastnostmi nasí mikrobiologie nalezením zpusobu, jak integrovat vlastnosti podporující zdraví do moderního zivota, by melo být cílem. "

Narkomani mohou prestat kourit s dalsí terapií

Narkomani mohou prestat kourit s dalsí terapií

Nový výzkum Národního ústavu pro zneuzívání drog, který je soucástí Národního ústavu zdravotnictví, naznacuje, ze lidé, kterí jsou závislí na kokainu nebo metamfetaminu, mohou prestat kourit, zatímco jsou léceni kvuli jejich závislostem na látkách, a to, ze jejich ukoncení nebrání jejich lécba.

(Health)

Expozice pesticidu je spojena s rizikem Parkinsonovy choroby

Expozice pesticidu je spojena s rizikem Parkinsonovy choroby

Dva výzkumníci v Itálii naznacují, ze expozice pesticidum a rozpoustedlum je spojena s vyssím rizikem vzniku Parkinsonovy nemoci. Dosli k tomuto záveru po analýze více nez 100 studií z celého sveta. Parkinsonova choroba je progresivní degenerativní onemocnení, které ovlivnuje schopnost osoby ovládat a koordinovat pohyb svalu.

(Health)