Slozitosti lécby gynekologických karcinomu behem tehotenství

Nedávný clánek publikovaný v Lancet prezkoumala lécbu a lécbu gynekologických karcinomu behem tehotenství - nejbeznejsí typy jsou cervikální a ovariální. Cílem takových prípadu je prodlouzit a zabránit ukoncení tehotenství, a zároven co nejúcinneji lécit rakovinu. Príspevek se zabýval profesorem Philippem Moricem, oddelením gynekologické chirurgie, Institutem Gustavem Roussyem ve Francii a kolegy.
Autori uvedli:

"V pocátecním stadiu karcinomu delozního cípku behem prvního a na zacátku druhého trimestru jsou dvema hlavními faktory pro zvládnutí pacienta velikost nádoru (a fáze) a nodální staging ... U pacientu s malým nádorem a bez nodálního rozsírení , zámerné zpozdení (s peclivým klinickým a radiologickým sledováním) k odlození lécby nádoru, dokud nebude mozné prozkoumat zralost plodu a porod. "

Priblizne 1 z 1000 tehotných zen je diagnostikováno s rakovinou, toto císlo se rozsiruje ve vyspelých zemích, ackoli se zvysuje vek, v nemz zeny porodí. Evropské doporucení uvádejí, ze pokud je onkologicky bezpecná a proveditelná, musí být tehotenství zachováno.
Rízení karcinomu delozního cípku u tehotných zen závisí na ctyrech faktorech:

• velikosti a stadia nádoru
• stav uzlu
• období tehotenství
• histologický podtyp

Autori dodávají:

"Rízení pacientu s lokálne pokrocilým cervikálním onemocnením je kontroverzní (neoadjuvantní chemoterapie se zachováním tehotenství nebo chemoterapie a radioterapie) a mela by být projednána prípad od prípadu podle velikosti nádoru, radiologických nálezu, období tehotenství , a prání pacienta. "

Výber typu lécby je velmi slozitý mezi tehotnými zenami s gynekologickým onemocnením, jelikoz casteji nez necinnost, která lécí rakovinu, nejvíce úcinne ohrozuje i ukoncení tehotenství. To platí zejména u pacientu s lokálne pokrocilým karcinomem delozního cípku (stupen II nebo vyssí), kde chemoradiation terapie je úcinnejsí pri optimalizaci lokální kontroly ve srovnání s neoadjuvantní (pre-chirurgická) chemoterapie, ale chemoradiation pridává vyssí riziko ukoncení tehotenství. Výber techto typu lécby je v techto citlivých situacích nárocný a musí být posuzován individuálne.
Lécba a lécba ruzných histologických typu maligních onemocnení vajecníku, které se objevují behem tehotenství, závisí na: diagnóze, termínu tehotenství a fázi nádoru. V nekterých prípadech, kdy pacienti mají vysoce rizikové onemocnení v raném stadiu, muze být neoadjuvantní chemoterapie spolu s opatreními pro zachování tehotenství nejlepsí cestou k lécbe.
Ackoli chemoterapie není vhodnou formou lécby u zen behem prvních 8 týdnu tehotenství, nebot poskozuje plod, existují dukazy, které naznacují, ze je vhodnou formou lécby pro osoby ve druhém nebo tretím trimestru.
Autori uvedli:

"Pouzití chemoterapie behem tehotenství pomáhá zvýsit sance na konzervaci plodu. Deti vystavené chemoterapii in utero po prvním trimestru se nezdají mít více vrozených anomálií."

Poznamenávají, ze tyto typy tehotenství mají zvýsené riziko predcasného porodu a ze je nezbytné dukladné lékarské posouzení behem tehotenství.
Prof Morice komentuje:

"Údaje o úcincích expozice chemoterapie na plod a novorozence jsou nedostatecné. Ocekávají se velké série, zejména s cílem zhodnotit dlouhodobý úcinek techto lécby."

Napsal Joseph Nordqvist