cs.3b-international.com
Informace O Zdraví, Nemoci A Léčby.



Co je docasná artritida (arteritida u obrovských bunek)?

Obsah

  1. Symptomy
  2. Komplikace
  3. Diagnóza
  4. Príciny
  5. Rizikové faktory
  6. Lécba
  7. Výhled
Casná arteritida, nyní známá jako obrí bunecná arteritida, je formou vaskulitidy nebo zánetu cév. Zahrnuje otok a zhustení podsívky arterie pod kuzí na chrámu nebo na strane hlavy.

Jedná se o autoimunitní stav, který se deje z duvodu vadné reakce imunitního systému, kdyz imunitní systém napadá zdravé bunky omylem.

Nyní se nazývá gigantická bunecná arteritida (GCA), protoze výzkum ukázal, ze muze ovlivnit nejen casové tepny. Jiné krevní cévy, které mohou vyvinout GCA, zahrnují hrudní aortu a její vetve v hlave a krku.

Termín "obrovská bunka" se pouzívá, protoze biopsie zanícených temporálních tepen, pozorované pod mikroskopem, ukazují zvetsené bunky.

GCA je známo nejméne od 10. století. Jiné jména zahrnují kraniální arteritidu a Hortonovu chorobu.

Príznaky zahrnují pretrvávající bolesti hlavy. Bez lécby muze vést k trvalé ztráte zraku.

GCA je nejcastejsí po veku 50 let. Sance na rozvoj se zvysují s vekem. Kazdým rokem se postihuje priblizne 18 osob z kazdých 100,00 a je pravdepodobné, ze se vyskytne, kdyz je clovek v 80. letech.

Je to dvakrát nebo trikrát vetsí pravdepodobnost, ze postihuje zeny nez muze.

Symptomy


Pretrvávající bolesti hlavy a poruchy zraku mohou být symptomy casné arteritidy.

Hlavním príznakem je silná, trvalá a mozná pulzující bolest hlavy, obvykle na boku nebo na prední strane hlavy.

Dva ze trí lidí s tímto stavem budou mít bolesti hlavy.

Mezi dalsí príznaky patrí:

  • krehké chrámy
  • bolesti v ústech, zejména postihující celist, které se mohou projevit pri jídle
  • bolest jazyka, hrdla nebo obliceje
  • bolest nebo otoky na hlave nebo pokozku hlavy
  • rozmazané nebo dvojité videní

Chripkový pocit se ztrátou chuti k jídlu, ztrátou hmotnosti, pocením, horeckou a malátností postihuje jednu ze trí lidí s GCA.

Kazdý, kdo tyto príznaky ucítí, by mel navstívit lékare pro diagnostiku a lécbu. Pokud dojde k problémum s videním, je zapotrebí okamzitá lékarská pomoc.

Komplikace

Nejzávaznejsí moznou komplikací je ztráta videní, která se muze objevit náhle a být trvalá.

To se muze stát, pokud vaskulitida postihuje tepnu, která dodává oko, coz zpusobuje poskození optického nervu.

Známky poruch zraku zahrnují:

  • rozmazané nebo dvojité videní
  • slepá místa
  • klesající vícko

Krátkodobé období celkové ztráty zraku v jednom oku muze následovat celková a trvalá ztráta zraku.

Ztráta videní postihuje mezi 14 a 20 procenty lidí s GCA. Pred zavedením kortikosteroidu byla míra 30 az 60 procent.

Pokud je lécba GCA zahájena pred jakýmkoli úcinkem na videní, riziko slepoty, ke kterému dojde pozdeji, se snízí na 1 procenta nebo nizsí.

  • Osmdesát procent zkuseností se zlepsí, pokud lécba zacne do 24 hodin
  • Sest procent zlepsení zkuseností, pokud lécba zacne "po prodlení."

Dulezité je také sledovat a udrzovat videní v ocích, které nejsou postizeny.

Ztráta zraku postihuje druhé oko behem nekolika dní az týdnu u 50 procent lidí s diagnózou GCA.

Dalsí komplikace, jako je nadmerné otoky tepen, jsou méne casté. GCA je vsak spojena s vyssím rizikem srdecního záchvatu, mrtvice nebo aneuryzmatu aorty.

Diagnóza

Je dulezité navstívit lékare s príznaky, které by mohly naznacovat GCA.

Lékar zvází príznaky, které pacient popisuje, kladou otázky a prozkoumají dalsí moznosti. Rovnez provedou fyzickou prohlídku.

Pokud je moznost GCA, lécba by mela zacít okamzite.

Testy, které lze pouzít k diagnostice tohoto stavu zahrnují:

  • krevní testy pro stanovení rychlosti sedimentace erytrocytu
  • ultrazvuk zkontrolovat abnormality v casových tepnách
  • biopsie arteriální steny, provádené v lokálním anestezii, pro posouzení zánetu tepny

Lécba muze zacít pred výsledky biopsie kvuli riziku ztráty zraku.

Príciny


GCA ovlivnuje tepny, které zásobují hlavu a mozku krví.

GCA ovlivnuje temporální tepny a muze se vyvinout také v hrudní tepne.

Na kazdé strane hlavy je jedna casná tepna.

Kazdý z nich prochází cástí lebky, která je nad a kolem ucha. Dve tepny samy utíkají pred uchem. Oddelují se od dvou hlavních krevních zásob do hlavy od srdce.

Presná prícina GCA není známa, avsak predpokládá se, ze je to autoimunitní stav, pri kterém imunitní systém tela napadá zdravé bunky v tepnách. To vede k zánetu.

Kdyz se výtok z krevních cév zapálí, mohou se vytvorit obrovské bunecné léze.

Tyto obrí bunky tvorí, kdyz se spojí nekolik imunitních bunek. Tyto imunitní bunky jsou typu bílých krvinek.

Obrovské bunky také hrají roli v tuberkulóze (TB), malomocenství, nekteré houbové infekce a dalsí podmínky.

Rizikové faktory


Mezi rizikové faktory patrí etnická príslusnost, která má více nez 50 let a která má dalsí zdravotní stav.

Proc nekterí lidé vyvíjejí temporální arteritidu, není zcela pochopena. Není také jasné, proc nekteré skupiny jsou více ohrozeny nez jiné.

Vek je rizikový faktor. Prumerný vek, ve kterém zacíná GCA, je 70 let.

Jiné mozné faktory mohou zahrnovat:

  • geografická poloha
  • sezónní faktory
  • genetické faktory
  • viry nebo toxiny
  • mít jiné zdravotní stavy související s vaskulitidou nebo zánetem

GCA a polymyalgia reumatica

Polymyalgie rheumatica (PMR) je forma zánetu, který postihuje celé telo.Symptomy zahrnují bolest a ztuhlost, zejména na krku, ramenou, horní cásti paze a kolem pánve.

Stejne jako GCA je také castejsí u lidí starsích 55 let a postihuje více zen nez muzu.

Podle Arthritis Research UK také asi 15 procent lidí s polymyalgií rheumatica (PMR) také vyvine temporální arteritidu a 40 az 60 procent lidí s temporální arteritidou má také PMR.

GCA a systémová vaskulitida

Systémová vaskulitida souvisí s temporální arteritidou, protoze zánet kraniálních arterií je jednou z forem vaskulitidy.

Systémová vaskulitida se týká rady poruch, které zahrnují zánet a poskození sten cév, které mohou vést k smrti tkání.

Ruzné typy jsou klasifikovány a rízeny podle velikosti postizených krevních cév - velké, strední nebo malé - a oblasti pusobení, jako napríklad na orgán.

Pri casné artritide jsou postizené tepny stredne velké a oko je ohrozeno.

Lécba pro systémovou vaskulitidu a GCA je u glukokortikosteroidu.

Proc je casná arteritida castejsí v Minnesote?

Lidé se severním evropským pozadím vykazují vyssí riziko vzniku temporální arteritidy. Presný duvod není jasný.

Jedna studie o mírách casné arteritidy ve Spojených státech se zamerila na to, kde je populace z velké cásti tvorena z tohoto etnického puvodu: Minnesota.

Zejména studovali Olmsted County, výzkumníci zjistili, ze míra tady byla stejne vysoká jako ve Svédsku, zemi s jednou z nejvyssích hodnot temporální arteritidy.

Behem 50letého období studie zjistila, ze v tomto období bylo témer 20 prípadu pro kazdých 100 000 lidí. Ve Stredomorí je pocet prípadu nízký. V severní Itálii, kde je docasná arteritida nejnizsí, je pro kazdých 100 000 lidí 6,9 prípadu.

Autori napsali, ze rozdelení sever-jih muze být zpusobeno environmentálními, genetickými nebo etnickými faktory.

Prumerná míra casné arteritidy v populaci je vsak relativne nízká, i kdyz jsou u starsích lidí castejsí.

Lécba

Lécba obvykle zacíná najednou, mozná pred potvrzením výsledku biopsie, aby se snízilo riziko komplikací. Osoba muze potrebovat navstívit odborného lékare.

Vysoké dávky kortikosteroidu jsou standardní lécbou od padesátých let minulého století, avsak nedávno byla schválena dalsí léciva: Actemra.

Kortikosteroidy

Ty zabranují komplikacím, jako je ztráta zraku. Doporucení je iniciovat je "okamzite a agresivne".

Dávka je obvykle 40 az 60 mg prednisonu (napr. Orasone nebo Deltasone) kazdý den po dobu priblizne mesíce. Po zacátku lécby by se mely príznaky rychle zlepsit.

Lidé, kterí mají vizuální príznaky, budou mít vyssí dávku.

Po mesíci se dávka postupne snizuje. Nakonec muze osoba uzívat 5 az 10 mg denne po dobu nekolika mesícu.

Lécba musí zacít rychle, aby nedoslo ke zhorsení zraku.

Více nez polovina vsech lidí, kterí dostávají kortikosteroidy pro GCA, bude mít nepríznivé úcinky.

Actemra (tocilizumab)

V roce 2017 byla dalsí lécivá látka Actemra (tocilizumab) schválena Úradem pro kontrolu potravin a léciv (FDA) k lécbe tohoto stavu.

Je podáván jako injekce. Actemra je antagonista receptoru pro interleukin-6 (IL-6), který se také pouzívá k lécbe revmatoidní artritidy. Ovlivnuje imunitní systém.

Nezádoucí úcinky zahrnují:

  • zaludecní slzy
  • zmeny slození krve
  • vyssí riziko nekterých rakovin
  • mozné alergické reakce
  • komplikace nervového systému

Kazdý, kdo po uzívání této drogy zazívá následující, by mel navstívit svého lékare:

  • infekce horních cest dýchacích
  • bolesti hlavy
  • vysoký krevní tlak
  • reakce v míste vpichu

Lékar muze predepsat aspirin, který pomáhá predcházet vzniku krevních srazenin, pokud nemá osoba jiný stav, který to neumoznuje, jako je zaludecní vred nebo porucha krvácení.

Co jsou biologové pro RA?Zjistete více o prípravku Actemra a dalsích biologických osetreních.Prectete si ted

Výhled

Bez lécby je výhled chudý, ale s moderní medicínou se symptomy GCA obvykle zlepsují behem nekolika dnu od zahájení lécby a ztráta zraku je nyní vzácná.

Doba potrebná pro úplné uzdravení se vsak muze znacne lisit. Prumerná délka lécby je 2 roky, ale u nekterých lidí lécba bude trvat 5 let nebo déle.

Lidé, kterí mají GCA, mají také vyssí pravdepodobnost, ze budou mít aortální aneuryzma a kardiovaskulární onemocnení.

Dlouhodobé uzívání steroidu muze navíc vést k nekterým zdravotním problémum.

Studie nenaznacují, ze osoba s GCA má vyssí riziko úmrtí dríve nez osoba bez tohoto stavu. Je vsak dulezité navstevovat vsechna následná schuzka, abyste zajistili, ze jakékoli komplikace dostanou vcas lécbu.

Genetická role v psychologickém blahu

Genetická role v psychologickém blahu

Jak dobre lidé delají v jejich osobním zivote mohou být kvuli jejich genetice, ríkají psychologové z University of Edinburgh. Podle výzkumníku hrají genetika významne vetsí roli pri vytvárení charakteristických rysu, jako je rozhodování, sebeovládání nebo spolecenská schopnost, nez prostredí jednotlivcu nebo domácí prostredí.

(Health)

Prinásení kucharu do skolních kuchyní se ukázalo jako úcinné v randomizované studii zdravé výzivy

Prinásení kucharu do skolních kuchyní se ukázalo jako úcinné v randomizované studii zdravé výzivy

Zapojení profesionálních kucharu do vytvárení skolních jídel - k tomu, aby zdravejsí volby byly chutnejsí pro deti - byla testována v randomizované studii o zásahu, pricemz výsledky ukazovaly na pozitivní vliv na mnozství ovoce a zeleniny konzumované detmi. Studie potvrdila, ze príjemné konzumace ovoce a zeleniny zvysuje spotrebu detí a je dulezitejsí nez zpusob, jakým byly ve skole prezentovány zdravé potraviny.

(Health)