Uzívání Valproate behem tehotenství zvysuje riziko autismu
Výzkumníci zjistili, ze tehotné zeny, které uzívají lék valproát (pro epilepsii), mohou mít zvýsené riziko porodu dítete s autismem, podle nové studie zverejnené v casopise JAMA.
Valproát je také predepsán pro migrénu, záchvaty paniky, anorexii nervózní, úzkostné poruchy, posttraumatickou stresovou poruchu, bipolární poruchu, stejne jako nekteré dalsí psychiatrické stavy.
"Informace o expozici proti epileptickým lékum behem tehotenství byla spojena se zvýseným rizikem vrozených malformací a zpozdeného kognitivního vývoje u potomstva, ale je málo známo o riziku dalsích závazných neuropsychiatrických poruch."
Americký úrad pro kontrolu potravin a lécivých prípravku jiz varoval pred rizikem uzívání valproátu behem tehotenství. Uvedli, ze jiz existují studie, které zjistily, ze deti matek, které uzívaly valproát sodný behem tehotenství, mají vyssí riziko nizsího skóre kognitivních testu ve srovnání s temi, u nichz byly vystaveny ruzným protizánetlivým lékum.
V této studii vedci provedli studie zamerenou na populaci, aby zjistily, zda uzívání valproátu v materství behem tehotenství má jakoukoli souvislost se zvýseným rizikem autismu u potomku. Jakob Christensen, Ph.D., Aarhus University Hospital, Aarhus, Dánsko, vedl tým, který analyzoval dánské deti narozené v letech 1996 az 2006.
Získali údaje z národních registru, aby zjistili, kolik detí bylo vystaveno lécivému prípravku valproátu, a kolik bylo diagnostikováno s poruchou autistického spektra.
Do studie bylo zarazeno celkem 655 615 detí narozených od roku 1996 do roku 2006, z nichz 5 437 bylo diagnostikováno poruchou autistického spektra.
Deti byly sledovány az do dne, kdy byli diagnostikováni s autismem, úmrtí nebo 31. prosince 2010. Oni upravili údaje o faktorech, které by mohly ovlivnit výsledky (jako je vek matky pri koncepci a prevalence dusevních onemocnení v rodine).
Z 2 644 detí, u kterých bylo zjisteno, ze jsou behem tehotenství vystaveni antiepileptickým lékum, bylo 508 vystaveno pusobení léku valproátu.
Zjistili, ze deti vystavené pusobení valproátu mely riziko výskytu poruchy autistického spektra ve výsi 4,42%, stejne jako riziko detského autismu o 2,50%.
Prestoze je valproát velmi úcinným lécivem, je treba minimalizovat jeho predepisování tehotným zenám. Místo toho by lékari meli nabízet alternativní terapie. Pokud neexistují alternativní terapie, je treba predepisovat pouze nejnizsí úcinnou dávku valproátu. Ti, kterí je mají uzívat, by si meli být plne vedomi rizik spojených s uzíváním léku.
Americká neurologická akademie a americká spolecnost pro epilepsii oba uvedli, ze zatímco je to pro zeny s epilepsií bezpecné, musí být obzvláste opatrná s valproátem. Autori studie dospeli k záveru:
"V této skupine populacních kohortních studií mely deti zen, které uzívaly valproát behem tehotenství, vyssí riziko poruchy autistického spektra a detského autismu ve srovnání s detmi zen, které neuzívaly valproát. Jejich rizika byla vyssí i u detí zen kterí byli predchozími uzivateli valproátu, ale kterí se pred tehotenstvím prestali.Napsal Joseph Nordqvist
Vzhledem k tomu, ze poruchy autistického spektra predstavují závazné stavy s celozivotním dopadem na postizené deti a jejich rodiny, muze mít i mírné zvýsení rizika významný zdravotní význam. Presto absolutní riziko poruchy autistického spektra bylo méne nez 5 procent, coz je dulezité vzít v úvahu pri poradenství zen o uzívání valproátu v tehotenství. "
Pravidlo o peti sekundách není mestským mýtem, ríkají vedci
Práve se chystáte jíst poslední cokoládu, kterou jste zachranovali celý den, ale jak se dostane do úst, polozíte ji na podlahu. Vyhodíte ji pryc? Nebo si to vyzvednes, udelás to rychle a utírás? Mnozí z nás by se odkazovali na "pravidlo o 5 sekundách", aby ospravedlnili jeho stravování. Nový výzkum naznacuje, ze tento mestský mýtus muze skutecne mít vedecký fakt.
Studie poskytuje nový pohled na formování nervového systému
Nový výzkum od Karolinska Institutet ve Svédsku odhalil nekteré zajímavé nové poznatky o tvorbe cásti nervového systému, které podle jejich názoru mohou vést k nové lécbe poruch nervového systému, které se vyskytují od narození. Výzkumný tým, vcetne Igor Adameyko, katedry fyziologie a farmakologie a Patrik Ernfors z odboru lékarské biochémie a biofyziky, nedávno zverejnili své poznatky v casopise Science.