Fotografování muze poskodit vzpomínky, studie ukazuje

Pokud má obrázek tisíc slov, proc studenti, kterí fotografovali artefakty, si o nich pamatují méne, nez lidé, kterí je v té dobe práve studovali?

Psychologicka Linda Henkelová z Fairfieldské univerzity v Connecticutu poznamenala, ze lidé porád porizují fotografie témer vsechno.

"Lidé tak casto vybíjejí své kamery témer bezdecne, aby zachytili chvíli, az do okamziku, kdy jim chybí to, co se deje prímo pred nimi," ríká.

Spolecnost Henkel se rozhodla proverit, do jaké míry fotografické události ovlivnují, jak si je pozdeji pamatujeme. A ucinila tak experiment v Muzeu umení Bellarmine na Fairfieldove univerzite.

Úcastníci studie byli podrobeni prohlídce muzea a pozádáni, aby vzali na vedomí urcité objekty, a to bud jejich dukladným zkoumáním nebo porízením snímku. Následující den byli pozádáni, aby vybrali predmety a popsat je.

Ti, kterí fotografovali veci, byli méne presní pri jejich identifikaci a nemohli odpovedet na tolik otázek o detailech o objektech ve srovnání s úcastníky, kterí se podrobneji zabývali.

Publikujte výsledky v casopise Psychologická veda, Spolecnost Henkel tuto skutecnost oznacuje jako "efekt poskození fotografií". Vysvetluje:

"Kdyz se lidé spoléhají na technologii, aby si je pamatovali - spoléhali na kameru, aby zaznamenali událost a nemuseli se jí plne venovat - muze to mít negativní dopad na to, jak dobre si pamatují své zkusenosti."

Zdravý rozum by naznacoval, ze pokud se podíváte na fotografie, vyvolá vzpomínky na to, co jste videli. Zdá se, ze to potvrzuje i výzkum pametí - ale jen tehdy, kdybychom se casem podívali na obrázky pozdeji.

Henkel pokracuje:

"Výzkum naznacil, ze pouhý objem a nedostatek organizací digitálních fotografií pro osobní vzpomínky odradí mnoho lidí od prístupu a vzpomínání na ne. Abychom si pamatovali, musíme pristupovat k fotografiím a soustredit se s nimi, nez je jen hromadit."

Následná studie opakovala zjistení, ale také prokázala dalsí slabost. Pokud se fotografie priblízila k urcitým detailum, fotograf si vzpomnel více na objekt jako celek, nikoli pouze na soucástku.

"Tyto výsledky ukazují, jak" oko mysli "a oko fotoaparátu nejsou stejné," ríká Henkel.

Spolecnost Henkel také zduraznuje, ze úcastníkum studie bylo receno, ze fotografují urcité predmety, které nejsou motivovány zvedavostí nebo zájmem. Chce si prostudovat, zda se aktivne rozhoduje, co má fotografovat, jakoukoli roli v tom, jak moc si pamatujeme.

Doufá, ze "dalsí pozorovací a kognitivní procesy" odstraní nekteré, ne-li vsechny, úcinek poskození fotografií a dodává:

"Tato studie byla peclive kontrolována, takze úcastníci byli nasmerováni k fotografování konkrétních objektu a nikoliv k jiným. Ale v kazdodenním zivote si lidé porídí fotky vecí, které jsou pro ne dulezité, které mají smysl, ze si chtejí vzpomenout."

Zdravotní novinky dnes o nedávné studii, která naznacuje, ze nase mozkové procesy obsahují vizuální informace, které nesdílí s nasím vedomým vnímáním.

Antibiotická odolnost je nyní vázným ohrozením, varuje spicku lékare

Dámka Sally Daviesová, hlavní lékarka pro Anglii, varuje, ze v prístích 20 letech mohou lidé, kterí mají jednoduché operace, zemrít, protoze nebudou mít zádné antibiotika, které by se mohly úcinne vyporádat s rutinními infekcemi. Ríká, ze rezistence vuci antibiotikum je nyní tak závaznou hrozbou pro verejné zdraví, ze by mela být pridána do seznamu vládních krizových stavu.

(Health)

"Je umelý trám z drtice pneumatik napojen na rakovinu?" vláda vysetruje

Dlouhodobé zdravotní úcinky recyklovaných trávníku na drobné pneumatiky byly po urcitou dobu zpochybnovány; rodice detí, kterí casto hrají na techto povrsích, jsou prirozene znepokojeni. Nyní vládní agentury v USA zahajují koordinované úsilí, aby odpovedeli na otázku: zpusobují tyto povrchy rakovinu?

(Health)