Vakcína proti prasecí chripce spojená s rizikem Guillain-Barré syndromu

Vakcína proti prasecí chripce chripky A (H1N1) 2009, která byla podána milionum lidí po celém svete, je spojena s "malým, ale významným rizikem" Guillain-Barrého syndromu, neobvyklé paralyzující nervové poruchy, vedci z Quebeku, Kanady, ohlásili JAMA (casopis Americké lékarské asociace). Autori dodali, ze verí prínosy ockování prevazovaly nad riziky.
Syndrom Guillain-Barré je velmi neobvyklá, ale závazná autoimunitní porucha, která poskozuje periferní nervový systém. Syndrom je typicky zpusoben akutním infekcním procesem. The periferní nervový systém se týká nervu v tele mimo mozku a míchy. Osoba postizená syndromem Guillain-Barré bude zpocátku mít v koncetinách jemný a otupující pocit, zpravidla spodní cást nohou; v techto oblastech bude také slabá. Casté pocity se sírí do celého tela a pacient se stává paralyzovaným.
Jako základní informace autori napsali:

"Nemoc je povazován za autoimunní a vyvolaný podnetem vnejsího puvodu. V letech 1976-1977 byla ve Spojených státech zjistena neobvykle vysoká míra GBS po podání inaktivovaných ockovacích látek proti chripce A (H1N1)" prasecí ". (IOM) dospel k záveru, ze dukazy podporují prijetí kauzálního vztahu mezi ockovacími látkami proti chripce prasecí chripkou z roku 1976 a GBS u dospelých. Studie vakcín proti sezónní chripce podávaných v následujících letech zjistily malé nebo zádné zvýsené riziko.
V nedávném hodnocení epidemiologických studií o ockovacích látkách proti sezónní chripce, experimentálních studiích na zvíratech a prípadových zprávách u cloveka Výbor IOM prezkoumá nezádoucí úcinky vakcín dospel k záveru, ze dukazy byly nedostatecné pro prijetí nebo odmítnutí kauzálního vztahu. "

Výzkumníci vysvetlili, ze na podzim roku 2009 v Quebeku zahájily orgány verejného zdraví imunizacní kampan proti pandemickému kmenu A (H1N1) s pouzitím vetsinou adjuvantní vakcíny AS03. Do konce roku 2009 obdrzela vakcínu priblizne 57% Quebecu ve výsi 7,8 milionu obyvatel.
Philippe De Wals, MD, Ph.D., univerzita Laval v Quebecu, a tým se rozhodli zjistit, jaké riziko Guillain-Barrého syndromu bylo po podání záchvatu.
Tým provedl kohortovou studii zalozenou na poctu obyvatel s následným sledováním po dobu sesti mesícu od ríjna 2009 do konce brezna 2010.
Údaje byly shromázdeny ze vsech neurologických klinik a nemocnic akutní péce v Quebec z podezrelých a potvrzených prípadu Guillain-Barré syndrom (GBS), které byly hláseny lékari, vetsina z nich neurologové behem aktivního dohledu. Zkoumali také souhrnné databáze o vycerpání provincních nemocnic. Overili také imunizacní status hlásených prípadu.
Vysetrovatelé zjistili 83 potvrzených prípadu GBS behem sestimesícního období. Dvacet pet z nich bylo imunizováno proti chripce A (H1N1) 2009 az osm týdnu pred zahájením GBS - 19 z 25 bylo ockovaných behem 4 týdnu pred nástupem.
Po analýze dat vedci dospeli k záveru, ze existuje "malé, ale významné riziko vzniku BGS po ockování proti chripce A (H1N1).

Prisuzovali 2 prípady GBS na kazdých 1 milion dávek.
Autori to zduraznili vyssí riziko vzniku Guillain-Barrého syndromu bylo vyssí pouze u lidí ve veku 50 let nebo více.
Autori napsali:

"V Quebeku bylo individuální riziko hospitalizace po zdokumentované infekci chripky A (H1N1) 1 z 2500 a riziko úmrtí bylo 1/73 000. Vakcína H1N1 byla velmi úcinná pri prevenci infekcí a komplikací. imunizace prevazují nad riziky. "

V USA priblizne 1 az 2 lidé na 100 000 jsou postizeni syndromem Guillain-Barré, ríká CDC (Centra pro kontrolu a prevenci nemocí). Více nez 1 500 osob ve Velké Británii je diagnostikováno kazdorocne s Guillain-Barrým syndromem, z populace 62 milionu. Jak bylo uvedeno výse, GBS je vzácná onemocnení. Je o neco castejsí u muzu nez u zen a muze postihnout lidi vsech vekových kategorií.

Co je prasecí chripka?

Prasecí chripka, také oznacované jako prasecí chripky, prasecí chripky, prasecí chripka a prasecí chripka je onemocnení prasat - extrémne nákazlivé respiracní onemocnení zpusobené jedním z nekolika viru chripky typu A. Od 1% do 4% prasat, které se nakazí virem influenzy prasat, zemrou z infekce.
Nejvíce obycejný virus prasecí chripky je podtypu chripky H1N1, ale muze pocházet z jiných typu, jako jsou H1N2, H3N1 a H3N2.
Pandemie prasecí chripky v roce 2009, která nakazila cloveka, byla typu H1N1 - není prílis virulentní (nebezpecný) typ. Svetová zdravotnická organizace (WHO) oficiálne vyhlásila pandemii prasecí chripky v srpnu 2010.
Svetová zdravotnická organizace uvádí, ze pandemie prasecí chripky H1N1 v roce 2009/2010 zabila 18 500 lidí po celém svete. Nedávná zpráva zverejnená v roce 2006 Lancet verí, ze celkový pocet muze být az patnáctkrát vyssí. (Odkaz na clánek)
Napsal Christian Nordqvist