"Super agers" zabranují smrstení mozku, udrzují mladistvé schopnosti myslení

Jak lidé stárnou, zmeny se objevují ve vsech cástech tela, vcetne mozku. Zatímco nekteré oblasti mozku se zmensují s vekem, vedci z Massachusetts General Hospital zjistili, ze "super agers" - starsí dospelí, jejichz pamet a myslenkové dovednosti jsou srovnatelné s mladými dospelými - nemají smrstování v oblastech mozku spojené s pametovou schopností.
V "super agresorech" se nekolik cástí mozku objevilo tlustsí a zdravejsí nez jiné dospelé osoby stejného veku s poklesem pameti.

Zvlástní cásti mozku se zmensují vekem, vetsinou prefrontální kura (zóna v prední cásti celního laloku) a hippocampus (cást limbického systému umísteného nad mozkovým kmenem a pod kurou). Obe oblasti jsou spojeny s ucením, pametí, plánováním a dalsími komplexními dusevními aktivitami.

Srázením techto oblastí mozku se zacíná snizovat schopnost cloveka naucit se nové veci, získávat informace a schopnost plnit úkoly pozornosti, ucení a pameti.

Studie publikovaná v roce 2006 Journal of Neuroscience nabízí náznaky, proc nekterí lidé - nazvaní jako super ageri - si uchovávají tyto schopnosti pruzné pameti a mladistvého myslení a zachovávají oblasti mozku, které jsou spojeny s temito schopnostmi.

Bradford Dickerson, M.D., reditel divize Frontotemporal Disorders at Massachusetts General Hospital (MGH), neurologická klinika a Lisa Feldman Barrett, Ph.D., M.G.H. Psychiatrické oddelení, které jsou spoluvybitecnými autory nové studie, se zamerilo na to, jak se dospelí starsího veku lisí od ostatních starsích dospelých, kterí vykazují ocekávané znaky zhorsení pameti.

Tým MGH zahrnoval 40 starsích dospelých mezi 70-80 lety a 41 mladsích dospelých mezi 18-35 lety. Zatímco 23 starsích úcastníku vykazovalo pro své vekové skupiny normální výsledky, 17 starsích úcastníku se stejne dobre staralo o mladsí dospelé 4-5 desetiletí mladsí nez oni.

"Predchozí výzkum týkající se superstarnutí porovnával osoby starsí 85 let s temi, kterí jsou ve stredním veku," ríká Alexandra Touroutoglou, Ph.D., M.G.H. Neurologie, spoluzakladatel s Dickersonem a Barrettem. "Nase studie je vzrusující, protoze jsme se soustredili na lidi kolem nebo tesne po typickém veku odchodu do duchodu - vetsinou v 60. a 70. letech - a zkoumali ty, kterí si mohli pamatovat, stejne jako lidé ve svých 20 letech."

Tloustka oblasti mozku srovnatelná u mladých dospelých a dospelých

Touroutoglou a kolegové provedli zobrazovací studie na mozcích super agres, které ukázaly, ze prefrontální kura a hipokampus (který se obvykle zmensuje s vekem) byl podobný jako u mladých dospelých.

"Podívali jsme se na soubor oblastí mozku známých jako sít výchozího rezimu, která byla spojena se schopností ucit se a zapamatovat si nové informace a zjistila, ze tyto oblasti, zejména hipokampus a mediální prefrontální kura, byly v super agnostech silnejsí nez u ostatních starsích dospelých. V nekterých prípadech nebyl zádný rozdíl v tloustce mezi super agery a mladými dospelými, "ríká Touroutoglou.

Barrett poukazuje na to, ze tým také zkoumal skupinu oblastí v mozku, která je známá jako sínová sít - podílejí se na identifikaci dulezitých informací, které potrebují pozornost v konkrétních situacích - a zjistilo, ze nekolik oblastí zachovalo tloustku mezi super-agery, vcetne prední ostrov a orbitofronální kura.

V techto sítích mozku nebylo pozorováno zádné smrstení a navíc velikost techto oblastí korelovala s pametovou schopností. Oblast, ve které byla korelace nejvíce patrná, byla na krizovatce sítí s výskytem a výchozího rezimu. Predchozí studie ukázaly, ze tento region je významný, protoze umoznuje ruzným sítím mozku efektivne komunikovat.

"Veríme, ze efektivní komunikace mezi temito sítemi je velmi dulezitá pro zdravé poznávací stárnutí," ríká Touroutoglou, instruktorka neurologie na Harvardské lékarské fakulte.

"Zoufale potrebujeme pochopit, jak mohou nekterí starsí dospelí dobre fungovat do sedmé, osmé a deváté desetiletí, coz by mohlo poskytnout dulezité informace o tom, jak zabránit poklesu pameti a myslení, které ve vetsine z nás doprovází stárnutí."

Bradford Dickerson, M.D.

Dickerson dospel k záveru, ze rozpoznání faktoru, které chrání pred poklesem pameti, by mohlo vést k pokroku v prevenci a lécbe ztráty pameti související s vekem a prípadne i demence.

Prectete si o potenciálním novém nástroji, který trénuje mozku, aby bojoval proti stresu.

Nové pokyny pro autismus APA "snizují diagnózu o více nez 30%"

Americký psychologický svaz vydal v lonském roce nové pokyny pro diagnostiku poruchy autistického spektra. Ale nový výzkum na Columbia University School of Nursing v New Yorku v NY naznacuje, ze tyto pokyny by mohly opustit tisíce detí, které mají vývojové zpozdení bez autistické diagnózy, coz znamená, ze jim chybí sociální sluzby, vzdelávací podpora a lékarské výhody.

(Health)

Diabetes typu 1 a 2 'na vzestupu' v americké mládí

Velká studie, která porovnává data od více nez trí milionu detí a dospívajících v USA, ukazuje, ze v letech 2001 az 2009 doslo k významnému zvýsení diabetu typu 1 a typu 2. Výsledky jsou zverejneny v JAMA jako soucást tematicky zamerené problematiky zdraví detí. Celosvetový výzkum zamerený na období 1990-2008 naznacuje, ze výskyt diabetu 1. typu se zvysuje o 2%.

(Health)