Sebevrazedné riziko u mladistvých nejvyssí po pokusu rodicu

Mladí lidé jsou nejvíce ohrozeni pokusem o sebevrazdu do dvou let po tom, co se rodic pokousel o sebevrazdu nebo dostal luzkovou péci kvuli dusevní poruse.
Více nez 15 000 dospívajících a mladých dospelých bylo zapojeno do studie, kterou uskutecnil tým výzkumníku z Karolinska Institutet ve Svédsku a Dánské kodanské univerzity a publikoval ve vedeckém casopise PLOS ONE. To také ukázalo, ze dospívající jsou spíse spáchá sebevrazdu nez mladí dospelí.
V posledních letech se pocet osob spáchaných sebevrazd ve Svédsku snízil, avsak výskyt pokusu o sebevrazdu mladými dospelými se dramaticky zvýsil ve Svédsku a dalsích zemích v Evrope.

Vedci si uvedomují, ze deti mají vetsí pravdepodobnost, ze se pokusí o sebevrazdu, jestlize rodice mají sebevrazedné chování a / nebo dusevní choroby a predchozí výzkum také ukázal, ze manzelé lidí, kterí meli náhlou srdecní infarkt, pravdepodobneji usilují o sebevrazdu.
Tým se rozhodl urcit casovou souvislost mezi luzkovou pécí o pokus o sebevrazdu a dusevní chorobou, sebevrazdu a úmrtí u rodicu a pravdepodobnost, ze se jejich deti pokusí spáchat sebevrazdu. Zajímali se také o vek detí, kdyz se pokouseli o sebevrazdu.
Výsledky ukázaly, ze mladí lidé meli nejvetsí sanci pokusit se o sebevrazdu do dvou let po tom, co se rodic, zejména matka, zabil.
Vedci také zjistili, ze brzy poté, co byla matka zkontrolována v psychiatrické lécebne, se dcery spíse pokusily o sebevrazdu.
Riziko pokusu o sebevrazdu spojené s pokusem rodicu nebo dusevní chorobou bylo nejvyssí u dospívajících zen a muzu, ale poté, co se stalo starsím.
Na studium se zúcastnilo 15 193 dospívajících a mladých dospelých, kterí se narodili v letech 1973 az 1984. Tito mladí lidé se pokusili o sebevrazdu, kdyz byli ve veku 15 az 31 let.
Predmety byly porovnávány s lidmi stejného pohlaví, kterí se narodili ve stejné oblasti, ale nepokusili se vzít svuj vlastní zivot.
Dr. Ellenor Mittendorfer-Rutz, výzkumník na klinickém neurologickém oddelení spolecnosti Karolinska Institutet, dospel k záveru:

"Ukazujeme, ze mladí lidé, zejména dospívající, potrebují podporu behem období bezprostredne po prijetí rodicu do péce o dusevní poruchy nebo sebevrazedné chování, pokud je treba zabránit jejich pokusu o sebevrazdu. Proto je zapotrebí úcinné spolupráce mezi vsemi aktéru, zejména dospelých a detských a dospívajících psychiatrických sluzeb. "

Výzkum byl financován ze svédské Rady pro výzkum a Svédské rady pro pracovní zivot a sociální výzkum (FAS).
Napsal Sarah Glynn