cs.3b-international.com
Informace O Zdraví, Nemoci A Léčby.



Míra sebevrazd vzrostla s celosvetovou hospodárskou krizí

Výzkumní pracovníci uvedli, ze globální hospodárská krize v roce 2008 muze být vinu za zvýsení míry sebevrazdy v celé Americe a Evrope, zejména u muzu, podle studie zverejnené v BMJ.

Data pocházejí z databází úmrtnosti Svetové zdravotnické organizace (WHO), Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) a databáze Svetového ekonomického výhledu Mezinárodního menového fondu.

Vedci z univerzit v Hongkongu, Oxfordu a Bristolu hodnotili zmeny míry sebevrazdy 54 zemí od hospodárské krize v roce 2008.

V roce 2008 odhaduje Mezinárodní organizace práce - agentura Organizace spojených národu, ze do roku 2009 se pocet nezamestnaných po celém svete v dusledku krize zvýsí o 212 milionu. Jedná se o nárust o 34 milionu oproti roku 2007.

WHO vyjádrila obavy ohledne toho, jak by to melo dopad na svetové zdraví, a vyzývá k opatrením zamereným na sledování a ochranu zdraví, zejména u chudých a zranitelných.

Míra nezamestnanosti byla proto pouzita jako hlavní ekonomický ukazatel ve studii, aby se zjistilo, zda existuje významná souvislost se sazbami sebevrazd.

Pocínaje rokem 2000 výzkumníci odhadovali pocet úmrtí na sebevrazdu za pouzití bývalých sebevrazedných trendu. Hlavní analýza se vsak soustredila na "nadmerné" míry sebevrazdy v roce 2009 po zasazení hospodárské krize.

Vedci rozdelili data do ruzných vekových kategorií, aby urcili, zda dopad krize kolísá. Tyto byly:

  • 15 - 24 (jen vstup na trh práce)
  • 25 - 44 (pocátecní roky zamestnání)
  • 45 - 64 (pozdejsí zamestnání)
  • 65 a více (po odchodu do duchodu).

Výrazné zvýsení míry sebevrazdy u muzu

Údaje ukázaly, ze v roce 2009 doslo k 37% nárustu nezamestnanosti a 3% k poklesu HDP na jednoho obyvatele. Vedci uvedli, ze to odrází nástup hospodárské krize. Evropa zaznamenala v roce 2009/10 nárust míry nezamestnanosti, zatímco v USA a Kanade doslo od roku 2008 k nárustu nezamestnanosti, která v roce 2009/10 výrazne vzrostla.


Po ekonomické krizi vedci zjistili, ze v roce 2009 se míry muzských sebevrazd zvýsily o 3,3%.

V roce 2009 se míra muzských sebevrazd zvýsila celkove o 3,3%. Tyto nárusty byly nejvyssí v 18 studovaných amerických zemích, coz predstavuje zvýsení o 6,4%, zatímco 27 ??evropských zemí vykazovalo 4,2% vyssí míru sebevrazdy u muzu.

Nejvetsí nárust míry sebevrazd v Evrope byl zaznamenán u muzu ve veku 15 az 24 let, zatímco v Americe byl nejvyssí nárust u muzu ve veku 45 az 64 let.

Nicméne v roce 2009 nedoslo ke zmene míry úmrtí zen v evropských studovaných zemích, i kdyz studované americké zeme vykazovaly nárust o 2,3%.

Navíc v roce 2009 zaznamenaly nejvyssí nárust míry muzských sebevrazd na 13,3% nové clenské státy EU (Bulharsko, Ceská republika, Estonsko, Madarsko, Lotyssko, Litva, Malta, Polsko, Rumunsko a Slovinsko), zatímco USA a Kanada odhalily 8,9% nárust.

Karibské a stredoamerické zeme zaznamenaly 6,4% nárust muzských úmrtí na sebevrazdu, zatímco jihoamerické zeme zaznamenaly mensí nárust.

Výzkumní pracovníci poznamenali, ze toto zvýsení se zdá být v korelaci s nárustem nezamestnanosti, zejména u muzu a zemí, které mely pred krizí nízkou míru nezamestnanosti.

Autori studie ríkají:

"Zjistili jsme jasný nárust sebevrazdy po globální hospodárské krizi v roce 2008. Ve srovnání s temi, které byly ocekávány na základe predchozích trendu (2000-2007), bylo v roce 2009 priblizne 4 900 nadmerných sebevrazd.

Mezi ruznými skupinami zemí existovaly významné rozdíly mezi muzi a zenami, jakoz i ve vekové strukture. "

Intervence potrebné k prevenci sebevrazdy

Z techto zjistení výzkumníci ríkají, ze je treba prijmout zásahy, aby se zabránilo ekonomické krizi vedoucí k dalsímu zvysování sebevrazd.

Shu-Sen Chang, výzkumný asistent v HKCJ Centrum pro výzkum a prevenci sebevrazd na Hongkongské univerzite, uvedl, ze minulý výzkum naznacuje aktivní program trhu práce - zásah zamerený na návrat nezamestnaných do práce - muze pomoci kompenzovat nekteré dopadu hospodárských recesí na sebevrazdu.

"Taková opatrení mohou být úcelne zamerena na vysoce rizikové skupiny, napr. Mladé muze v Evrope." Opatrení na úsporu (tzn. Skrty v péci o blaho a péci o dusevní zdraví) by nemely být zamereny na ty nejzranitelnejsí ve spolecnosti. Zdravotní novinky dnes.

"Obecná opatrení mohou být zavedena pro zvýsení povedomí verejnosti a rodiny o rizicích souvisejících se stresem souvisejícím s hospodárským poklesem a pro podporu hledání osob v tísni. Média o zprávách o sebevrazde by mela být citlivá a zodpovedná, vyhýbat se zjednodusení, jako je naznacení recese nebo nezamestnanosti jediné príciny jakési jedné sebevrazedné smrti. "

Navíc profesor Chang poznamenal, ze nedávné studie také ukázaly, ze po hospodárských krizích se zvýsila prevalence deprese nebo úzkosti, zejména u osob, které mely financní problémy nebo nestabilní nezamestnanost.

Rekla Zdravotní novinky dnes:

"Bylo by vhodné poskytovat podporu lidem s depresí bez ohledu na prícinu deprese a lidem s dusevním onemocnením obecne. V dobe recese muze sociální a zdravotní péce postihnout osoby, které potrebují nebo jim takovou péci potrebují, vcetne lidí s depresí, nejvíce. "

Výzkumníci poznamenali, ze jejich zjistení pravdepodobne budou podhodnocovat skutecný globální dopad hospodárské krize na míru sebevrazd, protoze nekteré významné zeme nebyly zahrnuty.

"Zvýsení poctu sebevrazd je jen malou cástí emocionálního utrpení zpusobeného hospodárským útlumem," dodali."Nezádoucí pokusy o sebevrazdu by mohly být 40krát castejsí nez dokoncené sebevrazdy a pri kazdém pokusu o sebevrazdu se asi deset lidí setká s sebevrazednými myslenkami."

Pacienti s nelécenou tuberkulózou "sírí infekci"

Pacienti s nelécenou tuberkulózou "sírí infekci"

Nová studie zverejnená v The Lancet zjistila, ze pacienti v Jizní Africe s nelécenou tuberkulózou jsou vypousteni do komunity, coz podle výzkumníku prispívá k sírení této nemoci. Tuberkulóza (TB) je infekcní onemocnení zpusobené bakterií Mycobacterium tuberculosis.

(Health)

Díte se narodilo v roce 2011 témer osmkrát více pravdepodobne, nez dosáhne 100 lidí nez narozených v roce 1931 ve Velké Británii

Díte se narodilo v roce 2011 témer osmkrát více pravdepodobne, nez dosáhne 100 lidí nez narozených v roce 1931 ve Velké Británii

Dvacet let stará britská osoba má trikrát vetsí sanci na dosazení 100 let veku nez osoba, která je 80 (jejich prarodice) a 1,6 násobek sance ve srovnání s jejich 50 letými rodici, nová analýza vydaná Oddelení práce a duchodu ve Velké Británii dnes odhaleno. Autori dodali, ze díte narozené v roce 2011 má témer 8krát vetsí sanci na dosazení 100 osob nez tech, kterí se narodili v roce 1931.

(Health)