Významné zdravotní rozdíly mezi mladými americkými dospelými

Zdravotní rozdíly mezi mladými dospelými dospelými Americany narozenými po roce 1980 rostly podstatne, podle nové studie vedené Hui Zhengem, odbornou profesorem sociologie na Ohio State University, která je publikována v prosincovém císle Americký sociologický prehled.
Zheng a kolegové také zjistili, ze mezery mají tendenci se rozsirovat, jak lidé dosáhnou stredního veku, a poté se opet priblízí, kdyz dosáhnou stárí.
Navrhují to proto, ze vetsina mladých lidí je obecne zdravá a v této fázi zustávají disparity nízké. Ale jak se stárnou, nekterí vyvíjejí zdravotní problémy a nemoci, takze nerovnosti rostou. Ale tyto ve starém veku znovu padnou, protoze nemocní lidé umírají a zdraví zustávají. Ve stárí muze být také úcinek starsích lidí, kterí sdílejí podobné zdravotní rizikové faktory kvuli slabosti, a muze existovat vyrovnávací úcinek z uzívání a ochrany zdravotní péce prostrednictvím pokrytí Medicare pro seniory.
Dusledkem techto dvou zjistení je, ze celková propast mezi nejzdravejsími a nejméne zdravými Americany se pro prístích deset nebo dokonce dvacet let zvýsí a zvetsí, jelikoz mladsí dospelí zestárnou a nahradí predchozí generace.
Zheng rekl tisk:
"Vzhledem k tomu, ze mladí lidé dnes dosahují stredního veku a predcházejí kohorty s mensí zdravotní rezervou, ocekáváme, ze zdravotní rozdíly v celé populaci budou jeste vetsí."
Hodne z této predpovedi závisí na tom, zda bude pokracovat trend velkých zdravotních rozdílu v budoucích generacích, jak vidíme nyní v soucasné generaci baby boomu. Zheng ocekává, ze to prinese a prinese v prístích desetiletích vetsí rozdíly.
Vzdy tomu tak nebylo, ríkají autori: pred generací dítete boomu se zdravotní rozdíly zhorsovaly u tech, kterí se narodili v casné cásti 20. století. Ale od detských boomu se znovu rozsírili.
Baby Boomers jsou lidé narozeni behem nárustu porodu, které následovaly druhou svetovou válku. Dnes, nejstarsí baby boomers jsou v jejich strední-60s, a nejmladsí jsou v jejich pozdních 40s a casných 50s.
Zheng uvedl, ze pouzili novou inovacní metodu, znamená to, ze studie poskytuje jeden z nejjasnejsích a nejrozsáhlejsích úctu, jaký kdy existují v oblasti zdravotních rozdílu v USA.
Jejich metoda kombinuje dva statistické modely (variacní funkce Regresní model a model Hierarchického veku-období-kohorty), který jim poprvé umoznuje odhalit tri faktory, které ovlivnují zdravotní rozdíly v prubehu casu.
Tri faktory jsou: jak starí lidé jsou, kdyz se narodili a jak se jejich zdraví hodnotí (kohorta, do které patrí). Zheng uvedl, ze to bylo poprvé, kdy se daly dohlédnout na efekt techto faktoru dohromady a také videli, jak kazdý z nich interaguje s ostatními dvema, aby ovlivnil mezery ve zdraví.
Pro jejich studium pouzívali údaje z období od roku 1984 do roku 2007 z Národního rozhovoru o zdravotním rozhovoru, který kazdý rok zádá zhruba 30 000 lidí o hodnocení vlastního zdraví v petibodovém merítku od chudých po vynikající.
Ackoli jsou údaje zalozeny na sebehodnocení, metoda, která obvykle pritahuje kritiku, protoze není zalozena na objektivních hodnoceních, Zheng ríká, ze je ve skutecnosti dobrým ukazatelem objektivního zdraví. Existuje napríklad dostatek dukazu o tom, ze zdravotní stav, o kterém se hlásí, je lepsím prediktorem úmrtnosti mezi starsími nez lékari, rekl Zheng.
Zheng a kolegové upravili své zjistení, aby vyloucili potenciální vliv jiných faktoru, o nichz je známo, ze ovlivnují zdraví, jako je rasa, pohlaví, rodinný stav, vzdelání, úroven príjmu a pracovní status.
Výsledky ukázaly, ze:

• Vlastní zdraví se od konce devadesátých let výrazne snízilo.


• Celkove pozdejsí generace detí, které se narodily v letech 1955 az 1964, hlásily, ze mají lepsí zdravotní stav nez kterákoli jiná veková skupina.


• Velká mezera byla otevrena pro lidi narozené od roku 1980 (ukazující sirsí rozlození mezi peti kategoriemi zdraví od chudých po vynikající).

Zheng rekl, zatímco jejich analýza nedokáze vysvetlit, proc se tato mezera objevila, studie ostatních nabízejí mozná vysvetlení.
Napríklad nerovnost v oblasti príjmu se v USA za posledních 30 let výrazne zvýsila. To by mohlo mít vliv na prístup ke zdravotní péci a jiným zdrojum dulezitým pro dobré zdraví, jako jsou potraviny a rekreacní zarízení.
Dalsím duvodem muze být nárust imigrantské populace, coz ovlivnuje rozdelení zdravotních hodnocení, zatímco narustající epidemie obezity se pridává tem, kterí mají spatný zdravotní stav.

Tretím duvodem muze být narustající "digitální propast" s temi, kterí mají v digitálním veku snadný prístup k lékarským a zdravotním informacím ve vetsí míre nez ti, kterí to nemohou udelat.
Ale Zheng ríká, ze hlavní hnací silou zdravotních rozdílu v celkové populaci v nadcházejících desetiletích je výsledek toho, co se deje s mladými dospelými narozenými po roce 1980. Protoze mají vetsí rozdíly ve zdravotních rozdílech nez predchozí generace, kdyz to pridáte skutecnost, ze rozdíly vzrustá a pak se zase zase z mladé dospelosti do stredního veku a pak stárí, máte rozsirující se rozdíly, protoze mladsí generace nahradí starsí.

Výzkumníci také zjistili zdravotní rozdíly mezi muzi a zenami, kdyz odcházejí od mladých dospelých do stredního veku do svých posledních desetiletí. Tam je pomerne velká mezera v raném dospelosti, s muzi vykazujícím lepsí zdravotní stav nez zeny, ale to se zuzuje az do veku 61 let, jelikoz muzi mají vyssí pravdepodobnost, ze budou mít závaznejsí chronické nemoci, jako jsou srdecní choroby. Poté, kdyz nemocní lidé zemrou, mezera se znovu rozsiruje, protoze muzi, kterí zustávají, jsou zdravejsí, zatímco je pomerne vetsí podíl zen s horsím zdravotním stavem, kterí zustávají nazivu do stárí.
Zheng uvedl, ze jejich model by mohl být také pouzit k odhalování a porovnávání úcinku veku, období a kohort v jiných typech nerovností, jako jsou príjmy, bohatství a vzdelání.
Napsal Catharine Paddock PhD