cs.3b-international.com
Informace O Zdraví, Nemoci A Léčby.



Studie zjistuje, ze prátelé jsou geneticky podobní

Nová studie prinásí duvod k úvahám o tom, ze "prátelé jsou rodina, kterou si vybereme". Výzkumníci z University of California-San Diego a Yale University v New Haven, CT, zjistili, ze prátelé, kterí nejsou biologicky príbuzní, mají spolecné více DNA nez s cizími.

Psaní v Sborník z Národní akademie ved, James Fowler, profesor lékarské genetiky a politických ved na Kalifornské univerzite v San Diegu (UCSD) a Nicholas Christakis, profesor sociologie, evolucní biologie a medicíny v Yale, popisují, jak vedli analýzu genomu témer 1,5 milionu markeru variability genu s pouzitím údaju ze studie Framingham Heart Study.


Nejblizsí prátelé: vedci zjistí, ze prátelé, kterí nejsou príbuzní, mají spolecné DNA více nez cizí.

Profesor Fowler ríká: "Podíváme-li se na celý genom, zjistíme, ze jsme v prumeru geneticky podobní nasim prátelum. Máme více DNA spolecného s lidmi, které vybíráme jako prátelé nez s cizími lidmi ve stejné populaci."

Autori vybrali soubor údaju o Framingham Heart Study, protoze je to nejvetsí studie, o které vedí, ze má úroven genetických detailu nezbytná pro takové vysetrování spolu s informacemi o tom, kdo je mezi temito úcastníky práteli.

Z údaju získali témer 2000 osob a porovnávali dvojice biologicky nesouvisejících prátel s dvojicí neznámých cizincu.

Dalsí vec, která je uzitecná pri získávání údaju ze studie Framingham, spocívá v tom, ze témer vsichni úcastníci mají evropskou tezbu. Toto je zpravidla nevýhodou ve výzkumu, ale v tomto prípade je to výhoda, protoze vylucuje potenciální zkreslení - ze máme tendenci vybrat si prátele s podobným etnickým puvodem jako my.

Výzkumníci byli také schopni vyloucit rodový puvod pomocí nejkonzervativnejsích technik, které jsou v soucasnosti k dispozici.

Profesor Fowler ríká, ze jejich výsledky jsou "netto predku" a presahují to, co byste ocekávali mezi lidmi sdíleného dedictví.

Prátelé jsou genetickým ekvivalentem ctvrtých bratrancu

Studie ukazuje, ze v prumeru kamarádi sdílí priblizne 1% svých genu - to je asi stejný prebytek, jaký lze ocekávat od ctvrtých bratrancu - tedy príbuzných, kterí mají stejných skvelých prarodicu.

Prof. Christakis ríká, ze zatímco 1% nemusí vetsine lidí pripomínat tolik, genetikum je to znacné mnozství. Výsledek popisuje jako "pozoruhodný" v tom, ze:

"Vetsina lidí ani neví, kdo jsou jejich ctvrtí bratranci, presto jsme se mezi nescetnými moznostmi podarilo vybrat jako prátele lidi, kterí se podobají nasim príbuzným."

Autori popisují, jak má smysl mít tyto sdílené geny - prinásejí ruzné evolucní výhody. Napríklad pro nase nejcasnejsí predky, mít prítele, který se cítil zima, kdyz udelali a vybudovali pozár, jim to oba prospelo.

Profesor Fowler ríká, ze existuje také druh spolecenského sítového efektu, protoze funkce, která má vlastnost, muze fungovat jen tehdy, pokud ji mají jiní. Vezmete si napríklad první mutant, který mluví. Potrebovali nekoho jiného s podobnou mutací, s níz by si mohli promluvit.

Prátelé jsou nejvíce podobné v genech, které ovládají smysl pachu


Zjistení ukazují, ze mezi práteli byl nejvetsí rozdíl zjisten u genu, které kontrolují imunitu nebo schopnost chránit pred onemocnením - coz muze zabránit rozsírení nemoci mezi skupinami.

Stejne jako pri pohledu na prumerné podobnosti v genomu se oba vedci také více zabývali konkrétními sadami genu.

Zjistili napríklad, ze prátelé jsou nejvíce podobní v genech, které rídí smysl pro pach a nejvíce se lisí v genech, které rídí imunitu nebo schopnost chránit pred onemocnením.

Autori opet vidí evolucní vysvetlení pro zjistení imunity - mít prátelství s lidmi, jejichz geny je chrání pred jiným onemocnením, snizuje riziko sírení nemoci ve skupine.

Toto zjistení je podobné predchozím studiím, které mají stejný úcinek u manzelu.

Ale jak si vybíráme prátele zalozené na rozdílech v imunite a podobnosti ve schopnost cítit? To je jeste treba objevit, ríká prof. Fowler, který navrhuje jedno vysvetlení pro smysl zjistení pachu, ze nás pocit znamená, ze se shromazdujeme v podobném prostredí - napríklad v kavárnách. Autori vsak ríkají, ze základní biologie pravdepodobne pujde dál, a dalsí studie pravdepodobne ukazují, ze se jedná o radu mechanismu, které pracují spolecne a paralelne.

Geny podobné mezi práteli se vyvíjejí rychleji nez jiné geny

Dalsím prekvapivým zjistením bylo, ze se zdá, ze geny, které se mezi kamarády podobají, se vyvíjejí rychleji nez geny, které nejsou. Mozná to vysvetluje, proc se zdá, ze lidská evoluce probehla rychleji za posledních 30 000 let, nez tomu bylo predtím. Sociální prostredí muze být také duvodem, ríkají autori.

Profesor Christakis ríká, ze studie také podporuje myslenku, ze lidé jsou "metagenomický", tj. Nase schopnost prezít závisí nejen na nasich vlastních genech, ale i na prátelských organismy uvnitr nás (napríklad nase strevní mikroby) a kolem nás , jako jsou geny nasich prátel.

Prostredky z Národního institutu pro stárnutí a Národní institut pro vseobecné lékarské vedy pomohly financovat studium.

Mezitím, Zdravotní novinky dnes nedávno se dozvedeli o dalsí prekvapivé genetické studii, kdy vedci vyvinuli pocítacový algoritmus, který dokáze diagnostikovat vzácné genetické poruchy z fotografií detí.

Získání bílých tukových bunek k vypalování kalorií muze být zpusob, jak celit obezite

Získání bílých tukových bunek k vypalování kalorií muze být zpusob, jak celit obezite

Vedci z USA objevili proteinový prepínac, který rozhoduje, zda se prekurzorové tukové bunky zmení na bílé tukové bunky, které uchovávají kalorie nebo hnedé tukové bunky, které spalují kalorie. Navrhují boj proti obezite a cukrovka by mohla naucit nekteré cenné stopy od studia toho, jak funguje tento prepínac. Muze být napríklad mozné jej pouzít k preprogramování bílých tukových bunek, aby se chovali víc jako bunky hnedého tuku?

(Health)

Nocní posun pracuje "pravdepodobný karcinogen cloveka"

Nocní posun pracuje "pravdepodobný karcinogen cloveka"

V roce 2007 Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) klasifikovala nocní práci jako "pravdepodobný lidský karcinogen", od té doby výzkumníci hledali príslusné biologické mechanismy. Vysetrovatelé se domnívají, ze hlavním podezrelým je narusení lidských cirkadiánních rytmu (24hodinové "body clock").

(Health)