cs.3b-international.com
Informace O Zdraví, Nemoci A Léčby.



Silnejsí svaly vedou k silnejsímu mozku

Studie vedená Sydney Sydney v Austrálii zjistila, ze postupné zvysování svalové síly prostrednictvím cinností, jako je vzpírání, zlepsuje kognitivní funkci.
Silnejsí svaly snizují kognitivní poruchy u starsích pacientu.

Studie byla provedena ve spolupráci s Centrem pro zdravé stárnutí mozku (CHeBA) na univerzite v New South Wales a na univerzite v Adelaide.

Výsledky byly zverejneny v databázi Journal of American Geriatrics.

Soucástí studie byla studie Mentální a resistentní cvicení (SMART) provedená u pacientu s mírnou kognitivní poruchou (MCI) ve veku 55-68 let. Pacienti s MCI mají vyssí riziko vývoje demence a Alzheimerovy choroby.

Nálezy jsou obzvláste významné vzhledem k vysokému výskytu demence a Alzheimerovy choroby mezi stárnoucí populací. Podle Svetové zprávy o Alzheimerove chorobe z roku 2016 má 47 milionu lidí na celém svete demence a tento pocet by se mel do roku 2050 ztrojnásobit.

Ve Spojených státech je údaj predpokládaný pro osoby s Alzheimerovou chorobou v roce 2050 13,8 milionu.

Vzhledem k vysokým nákladum na péci o pacienty s demencí doporucuje Svetová zpráva o Alzheimerove chorobe presunout se mimo odbornou péci. Zpráva navrhuje holistický prístup, který se zameruje na zlepsení kvality zivota lidí zijících s tímto onemocnením.

V tomto kontextu by spojení mezi fyzickou prípravou a zlepsením funkce mozku mohlo být krokem správným smerem.

Jak muze disciplinovaný harmonogram vzpírání zlepsit poznání

Studie se zabývala progresivním tréninkem v oblasti odporu - jako je vzpírání - a fungování mozku.

Studie zkoumala 100 starsích dospelých, kterí zili s MCI. "Mírná kognitivní porucha" se týká starsích pacientu, kterí mají kognitivní potíze, které jsou znatelné, ale nejsou dostatecne významné k tomu, aby zasahovaly do jejich kazdodenních cinností.

Osmdesát procent pacientu s diagnózou MCI vyvine Alzheimerovu chorobu priblizne po 6 letech.

Pro studii byli pacienti MCI rozdeleni do ctyr skupin a prideleni radu aktivit. Patrí mezi ne kombinace odporového cvicení - vcetne vzpírání - a odporu placeba ve forme sedícího protazení. Aktivity zahrnovaly pocítacové kognitivní výcvik a jeho placebo ekvivalent.

Kognitivní trénink a aktivity s placebem nezvýsily kognitivní zlepsení.

Studie vsak ukázala proporcionální vztah mezi zlepsení mozkové funkce a zlepsení svalové síly.

"To, co jsme zjistili v této následné studii, je to, ze zlepsení kognitivní funkce souviselo s jejich ziskem ve svalové síle. Cím silnejsí jsou lidé, tím vetsí je jejich mozkový prínos."

Vedoucí autor Dr. Yorgi Mavros

Predchozí studie ukázaly pozitivní vztah mezi telesným cvicením a kognitivní funkcí, ale studie SMART vedená Dr. Mavrosem poskytuje dalsí informace o typu, kvalite a cetnosti cvicení potrebných k získání plných kognitivních prínosu.

Ve zkousce se úcastníci zvedali zvedací dvakrát týdne po dobu 6 mesícu a pracovali alespon na 80% své maximální síly. Váhy se postupne zvysovaly, protoze úcastníci se zesílili, pricemz si udrzeli maximální sílu 80%.

"Cím víc muzeme primet lidi, kterí delají výcvik proti odporu, jako je vzpírání, tím je pravdepodobnejsí, ze máme zdravejsí stárnoucí populaci," ríká Dr. Mavros. "Klícem vsak je, abyste se ujistili, ze to deláte casteji, nejméne dvakrát týdne, a to s vysokou intenzitou, abyste maximalizovali své síly. Tím získáte maximální uzitek pro vás mozek."

Toto je také poprvé, kdy studie ukázala jasnou prícinnou souvislost mezi zvysováním svalové síly a zlepsením funkce mozku u pacientu starsích 55 let, kterí mají MCI.

Cvicení a kognitivní funkce

Bylo navrzeno, ze cvicení neprímo pomáhá predcházet nástupu Alzheimerovy choroby a snizuje riziko kognitivních poruch. Cvicení pomáhá s fyziologickými procesy, jako je glukoregulace a kardiovaskulární zdraví. Pokud jsou tyto neoptimální, zvysují riziko kognitivních poruch a Alzheimerovy nemoci.

Cvicení také zlepsuje dalsí kognitivní procesy, napríklad selektivní pozornost, plánování, organizaci a multitasking.

Nekteré studie rovnez naznacily souvislost mezi nárustem velikosti nekterých oblastí mozku a cvicením.

S vekem je známo, ze hippocampus snizuje velikost, coz vede ke kognitivnímu poskození. Avsak aerobní cvicení ukázala zvýsení velikosti predního hipokampu o 2 procenta, coz muze zlepsit prostorovou pamet.

Zacátkem tohoto roku vydal tým výzkumníku, který zahrnoval Dr. Mavrosa, podobný test, který zaznamenal zlepsení kognitivních funkcí po vzpírání.

Pomocí funkcní magnetické rezonance (fMRI) analyzovali zmeny v mozku po 6 mesících progresivního tréninku rezistence a pocítacového kognitivního tréninku u starsích dospelých. Zjistili, ze progresivní trénink odolnosti, jako je vzpírání, "výrazne zlepsil globální poznání".

Autori této studie poukázali na to, ze zustává nejasné, zda fyzická príprava sama o sobe zastaví degenerativní úcinky stárí nebo zda podporí nekteré dalsí mechanismy, které podporují poznání.

Prestoze svalová síla se zdá být jednoznacne spojena s poruchou kognitivních funkcí, mechanismus za ní není stále zcela zrejmý.

V budoucnu Mavros a tým doufají, ze to odhalí spojením nárustu velikosti mozku svalovou silou a kognitivním zlepsením.

"Dalsím krokem je zjistit, zda nárust svalové síly souvisí také se zvýsením velikosti mozku, kterou jsme videli.Navíc chceme nalézt základní messenger, který spojuje svalovou sílu, rust mozku a kognitivní výkon a urcuje optimální zpusob, jak predepsat cvicení pro maximalizaci techto úcinku. "

Senior autor Prof. Maria Fiatarone Singh, Univerzita v Sydney

Prectete si o Alzheimerove chorobe ao tom, jak blízko máme najít lék.

40% rodicu dává mladým detem léky, které by nemely

40% rodicu dává mladým detem léky, které by nemely

Ctyricet procent rodicu stále dává detem mladsím 4 let léky proti kasli, které by nemely dostávat, podle pruzkumu University of Michigan. Navzdory radám lékaru se mnozí rodice stále obracejí na léky proti nadmernému uzívání léku proti tehotenství pro své velmi malé deti. Není divu, ze rodice dostávají léky pro své malé deti, zejména proto, ze vetsina z nich zachycuje pach az desetkrát za rok.

(Health)

Kardiovaskulární chirurgie - kdo tezí nejvíce?

Kardiovaskulární chirurgie - kdo tezí nejvíce?

Podle studie vedené Dr. Adamem Pearsonem z Dartmouth Medical School, Lebanon, NH, v lednu 15 vydání Spine, zenatých pacientu podstupujících operaci pro herniated páterní disky, jejichz príznaky se zhorsují, vidí vetsí zlepsení postupem nez pacienti, kterí obdrzel neoperacní lécbu.

(Health)