Riziko mrtvice rízené kvalitou stravy a prejídání, spíse nez jednotlivými zivinami

Prezkum publikovaný v casopise Special stroke Lancetova neurologie ríká, ze mnoho z mnoha studií o prevenci mrtvice bylo zalozeno na nespolehlivých dukazech. Totéz platí pro titulky, které zduraznily potenciální prínosy urcitých zivin a potravin. Podle výzkumníku je pravdepodobnost, ze cévní mozková príhoda bude predpovídána dietními vzory a prebytkem energie, tj. Prejídání.
Graeme Hankey z Perthské nemocnice Royal Perth vysvetluje:

"Celková kvalita individuální stravy (tj. Stravovací vzorec) a rovnováha mezi príjmem energie a výdaji se jeví jako dulezitejsí determinanty rizika mrtvice nez jednotlivé ziviny a potraviny."

Hankey tvrdí, ze presto, ze prínosy boje proti dvema hlavním výzivovým hrozbám, jako je nadmerná spotreba kalorií a soli, jsou dobre známymi riziky, které zpusobují mrtvici, legislativa a politiky zabývající se obezitou a epidemiemi slanu nejsou ani zdaleka dostatecne rozsírené.
Celosvetove je v soucasné dobe priblizne 1,46 miliardy dospelých nadváhou a 170 milionu detí s nadváhou, pricemz dve tretiny dospelých zijí v USA. Pokud nebude epidemie obezity obrácena, do roku 2050 dojde v Anglii k 60% klinicky obéznímu výskytu u muzu a 50% u zen.
Tretím nejcastejsím prícinem úmrtnosti ve vyspelých zemích je mrtvice a s omezeným zacházením je dulezité zabránit riziku cévní mozkové príhody zmenou rizikových faktoru, jako je nezdravé stravovací chování. I kdyz je dobre známo, ze podvýziva a nadmerná spotreba kalorií zvysují riziko mozkové mrtvice, vedci mají málo znalostí o tom, které konkrétní ziviny a potraviny ovlivnují riziko vzniku mrtvice.
To muze být zpusobeno skutecností, ze neexistují témer zádné randomizované studie, které poskytují spolehlivé dukazy a jen málo, které byly provedeny, naznacují, ze doplnky stravy, jako jsou antioxidacní vitamíny, vitamíny B a vápník, neznizují riziko mrtvice , ale muze skutecne zvýsit riziko infarktu a úmrtí. Dalsím vysvetlením je, ze vetsina studií hodnotila cévní mozkovou príhodu jako jediný výsledek, coz znamená, ze významné úcinky potravin, zivin, nápoju a dietních vzorku na ruzné typy mrtvice byly prehlédnuty.
Údaje z pozorovacích studií, které neprokázaly prícinu a následky a jsou proto méne spolehlivé, naznacují, ze riziko mrtvice by mohlo být snízeno nízkým obsahem soli a nízkým obsahem cukru, které mají vysoký obsah draslíku nebo jiné diety, jako je stredomorská strava, který je bohatý na zeleninu, ryby, ovoce, orechy a celozrnné.
Hankey prohlasuje:

"Dalsí výzkum ... presné posouzení a porozumení roli výzivy v prícinách a dusledcích mozkové mrtvice bude zásadní pro rozvoj a implementaci strategií pro minimalizaci globální záteze cévní mozkové príhody."

Domnívá se, ze mezitím snízí príjem soli a snizuje obezitu je treba povazovat za kritickou prioritu pro zdraví a ríká:

"Na rozdíl od epidemie tabáku a kardiovaskulárních onemocnení, obezita a epidemie solí nebyly obráceny intervencemi v oblasti verejného zdraví a politikami zamerenými na jednotlivce, aby zmenili osobní volbu a chování".

Je treba zlepsit informovanost verejnosti o potravinách a chování, které se týkají potravin. Musí být stanoveny a prosazovány cíle pro nutricní obsah zpracovaných potravin a normy pro oznacování potravin.
Podle spolecnosti Hankey se zvysují dukazy, ze prosazování solných cílu pro potraviny by mohlo být napríklad vysoce efektivní z hlediska nákladu; v USA, kdyby celá populace snízila pouze o 3 g za den, mohl by se rocní pocet nových prípadu mrtvice snízit o 32 000 na 66 000.
V záverecném prohlásení Hankey ríká:

"Potenciální dopady zavedení politiky zdravé výzivy na zdraví obyvatelstva, zemedelskou produkci, obchod, globální ekonomiku a zivobytí budou pravdepodobne v nekterých zemích podstatné a úcinky by se mohly uskutecnit drív, nez si myslíme."

Napsal Petra Rattue