cs.3b-international.com
"Cévní mozková príhoda zvetsuje mozek o 8 let pres noc"
Ve studii, která zkoumala ruzné úrovne kognitivního poklesu mezi cernosskými a bílými lidmi, mozková mrtvice nedokázala vysvetlit rozdíly a namísto toho prokázala stejný dopad v prubehu závodu - coz vedlo ke ztráte kognitivní funkce, která odpovídá stárnutí mozku, v prumeru 8 roky.
Graf výzkumných pracovníku shrnout jejich zjistení.
Image credit: Univerzita Michiganu.
U obou studovaných cerných a bílých pacientu, kterí meli cévní mozkovou príhodu, znamenalo, ze jejich skóre na 27 testu pameti a rychlosti myslení kleslo stejne, jako kdyby meli ve veku 7,9 let pres noc.
Výsledky vycházejí z analýzy údaju z více nez 4 900 cernosských a bílých seniori starsích 65 let, které byly publikovány v casopise Mrtvice.
Výzkumný tým pochází z lékarské fakulty University of Michigan U-M a skoly verejného zdraví v Ann Arboru a spolupracoval s VA Centrem pro výzkum klinického managementu ve stejném meste.
Hlavní autorkou studie je Dr. Deborah Levineová, odborná lékarka U-M Medical School, která ríká:
"Jelikoz hledáme klícové hnací síly známých rozdílu v kognitivním úpadku mezi cernými a bílými, soustredujeme se zde na úlohu" zdravotních soku ", jako je mrtvice."
"I kdyz jsme zjistili, ze mozková príhoda nevysvetluje rozdíl," dodává, "tyto výsledky ukazují mnozství kognitivního stárnutí, které mozková príhoda prinásí, a proto je dulezitá prevence mrtvice, aby se snízilo riziko kognitivního poklesu."
Analýza vyuzívala podrobné pruzkumy a testy pameti a rychlosti myslení po více let. Byla to velká, národní studie starsích Americanu, která také uzívala údaje z Medicare.
Výzkumníci se v poslední dobe zamerili na úcastníky, kterí nedávno zaznamenali cévní mozkovou príhodu, demence nebo jiné kognitivní problémy, ale místo toho do 12 let od svého prvního pruzkumu a kognitivního testu provedeného pro výzkum v roce 1998 - coz predstavuje 7,5% cernosských úcastníku studie a 6,7% bílý.
Merení úcinku mrtvice na výkon mozku bylo dosazeno merením zmen skóre kognitivních testu v prubehu casu od roku 1998 do roku 2012.
Jak cerní lidé, tak i belosi se po techto útocích výrazne zhorsili v porovnání s výkonem pred mrtvicí.
Vedci tvrdí, ze rasové rozdíly na celkové úrovni kognitivního úpadku stále potrebují vysvetlení, ale "jedna vec je jasná: mrtvice mají vázné dusledky pro funkci mozku".
Proto dodávají, ze lidé vsech rasových a etnických zázemí mohou tezit z toho, ze prijmou opatrení ke snízení rizika cévní mozkové príhody.
Takové preventivní kroky mozku zahrnují:
- Rízení krevního tlaku a cholesterolu
- Zastavení nebo zamezení kourení
- Kontrola cukru v krvi pri cukrovce
- Udrzování fyzické aktivity.
"Tajemné rozdíly"
Prestoze velikost úcinku mozkové mrtvice na pokles kognitivních funkcí byla stejná u cernochu a beloch v této studii, minulý výzkum ukázal, ze míra kognitivních problému u starsích nehispánských bílých lidí je obecne polovina starsích cernochu.
Výsledky naznacují, ze cévní mozková príhoda muze být vyloucena z úcasti na "tajemných rozdílech v pameti a poznání, které rostou podél rasových linií jako lidé."
Zatímco tato studie hledala nejaké rasové rozdíly v mozkovém mozku a nenalezly zádné, dalsí studie o rasových rozdílech v kognitivním poklesu se zamerily na socioekonomický stav, vzdelání a vaskulární rizikové faktory pro mrtvici, jako je cukrovka, vysoký krevní tlak a kourení.
Autori vysvetlují, ze stejne tak jako genetické a biologické faktory, pocet let, kdy má osoba cévní rizikové faktory a kvalita jejich vzdelání, mohou hrát roli v rasových rozdílech v dlouhodobém kognitivním výkonu. Tyto faktory vsak mohou vysvetlit nekteré, ale ne vsechny, rasové rozdíly.
Víra, ze poruchy príjmu potravy "ovlivnují pouze zeny" brání lécbe muzu
Kdyz uslysíte slova "potíze s jídlem", myslíte si o muzi nebo zene? Sance jsou, vetsina z nás vypadá jako zena. Výzkumníci vsak tvrdí, ze predpoklad, ze poruchy príjmu potravy mají pouze vliv na zeny, brání tomu, aby muzi s temito poruchami dostávali pomoc a podporu, kterou potrebují. Není pochyb o tom, ze poruchy príjmu potravy, jako je bulimie a anorexie nervosa, jsou castejsí u zen.
Nový test Downovho syndromu je spolehlivejsí, ríkají vedci
Nová studie hlásená tento týden ukazuje, ze britstí vedci vyvinuli spolehlivejsí neinvazivní test na Downuv syndrom behem prvních trí mesícu tehotenství. Psaní v online klinickém císle Ultrazvuk v gynekologii a gynekologii Kypros Nicolaides z Královské vysoké skoly v Londýne a jeho kolegové naznacují, ze test, který analyzuje DNA dítete v krvi matky, je lepsí nez v soucasnosti dostupné neinvazivní zpusoby screeningu pro Downuv syndrom.
