Proc se stres deje a jak to zvládnout

Obsah tohoto clánku:

1. Co je stres?
2. Typy
3. Príciny
4. Symptomy
5. Diagnóza
6. Lécba
7. Rízení

Stres, v kazdodenních podmínkách, je pocit, ze lidé mají, kdyz jsou pretízeni a snazí se vyrovnat se s pozadavky.

Tyto nároky mohou souviset s financními, pracovními, vztahovými a jinými situacemi, ale vse, co predstavuje skutecnou nebo vnímanou výzvu nebo ohrození dobrých zivotních podmínek osoby, muze zpusobit stres.

Stres muze být motivátorem. To muze být nezbytné pro prezití. Mechanismus "boje nebo letu" nám muze ríci, kdy a jak reagovat na nebezpecí. Nicméne, pokud je tento mechanismus spousten prílis snadno, nebo kdyz je prílis mnoho stresoru najednou, muze podkopat dusevní a fyzické zdraví cloveka a stát se skodlivým.

Podle rocního stresového setrení provedeného Americkou psychologickou asociací (APA) se prumerné úrovne stresu ve Spojených státech (USA) zvýsily z 4,9 na 5,1 na stupnici od 1 do 10 v roce 2015. Hlavními duvody jsou zamestnání a peníze.

Rychlé fakty o stresu:

Zde jsou nekteré klícové body týkající se stresu. Podrobnejsí informace naleznete v hlavním clánku.

• Stres pomáhá telu pripravit se na nebezpecí.
• Príznaky mohou být fyzické i psychologické.
• Krátkodobý stres muze být uzitecný, ale dlouhodobý stres je spojen s ruznými zdravotními podmínkami.
• Muzeme se pripravit na stres tím, ze se ucíme nekteré tipy pro vlastní management.

Co je stres?

Kazdá osoba reaguje na stres jiným zpusobem, ale prílis mnoho stresu muze vést ke zdravotním potízím.

Stres je prirozenou obranou tela pred predátory a nebezpecím. Vyplácí telo hormony, aby pripravilo systémy, aby se vyhnuly nebo se postavily nebezpecí. Toto je známé jako mechanismus "boje nebo letu".

Kdyz celíme výzve, cást nasí reakce je fyzická. Telo aktivuje prostredky, které nás ochranují tím, ze nás pripravuje bud na pobyt a boj, nebo co nejrychleji se dostat pryc.

Telo produkuje vetsí mnozství chemických látek kortizolu, adrenalinu a noradrenalinu. Ty vyvolávají zvýsenou srdecní frekvenci, zvýsenou svalovou pripravenost, pocení a ostrazitost. Vsechny tyto faktory zlepsují schopnost reagovat na nebezpecné nebo nárocné situace.

Faktory prostredí, které vyvolávají tuto reakci, se nazývají stresory. Príklady zahrnují zvuky, agresivní chování, prekracující auto, desivé momenty ve filmech, nebo dokonce první den. Cím více stresoru zazíváme, tím více se stresem cítíme.

Zmeny tela

Stres zpomaluje normální telesné funkce, jako je trávicí a imunitní systém. Veskeré zdroje pak mohou být soustredeny na rychlé dýchání, prutok krve, bdelost a uzívání svalu.

Behem stresu se telo mení následujícími zpusoby:

• krevní tlak a zvýsení tepové frekvence
• dýchání je rychlejsí
• trávicí systém zpomaluje
• imunitní aktivita klesá
• svaly se stávají napjaté
• zvýsený stav bdelosti zabranuje spánku

Jak reagujeme na obtíznou situaci, ovlivní jak stres ovlivnuje nás a nase zdraví. Clovek, který má pocit, ze nemá dostatek prostredku na zvládnutí, bude pravdepodobne silneji reagovat a muze vyvolat zdravotní problémy. Stresory ovlivnují jednotlivce ruznými zpusoby.

Nekteré zkusenosti, které jsou obecne povazovány za pozitivní, mohou vést ke stresu, jako je napríklad mít díte, jít na výlet, prestehovat se do hezcího domu a být povýseni.

Je to proto, ze casto zahrnují zásadní zmenu, zvýsené úsilí, nové odpovednosti a potrebu prizpusobení. Jsou také kroky do neznáma. Clovek se ptá, jestli se budou vyrovnávat.

Trvalá negativní reakce na výzvy muze mít skodlivý vliv na zdraví a stestí. Avsak vedomí toho, jak reagujete na stresory, muze pomoci snízit negativní pocity a následky stresu a lépe jej zvládnout.

Typy

APA rozpoznává tri ruzné typy stresu, které vyzadují ruzné úrovne rízení.

Akutní stres

Tento typ stresu je krátkodobý a predstavuje nejcastejsí zpusob, jakým vzniká stres. Akutní stres je casto zpusoben premýslením o tlacích událostí, které se nedávno objevily, nebo nadcházejících pozadavcích v blízké budoucnosti.

Napríklad pokud jste se nedávno podíleli na argumentu, který zpusobil rozrusení nebo máte nadcházející termín, muzete se temito triggery cítit stresem. Stres se vsak snízí nebo odstraní, jakmile budou vyreseny.

Nevyzaduje stejné poskození jako dlouhodobý, chronický stres. Krátkodobé úcinky zahrnují napetové bolesti hlavy a zhorsený zaludek, stejne jako mírné utrpení.

Avsak opakované prípady akutního stresu po dlouhou dobu mohou být chronické a skodlivé.

Epizodický akustický stres

Lidé, kterí casto trpí akutním stresem, nebo jejichz zivoty castým spoustejí stres, mají epizodický akutní stres.

Osoba s prílis mnoha závazky a spatnou organizací se muze setkat s príznaky epizodického stresu. Patrí mezi ne tendence být podrázdená a napjatá a tato podrázdenost muze ovlivnit vztahy. Jednotlivci, kterí se prílis neustále znepokojují, mohou také celit tomuto typu stresu.

Tento typ stresu muze také vést k vysokému krevnímu tlaku a srdecním chorobám.

Chronický stres

Jedná se o nejskodlivejsí typ stresu a dlouhodobe se rozdrtí.

Trvalá chudoba, dysfunkcní rodina nebo nestastné manzelství mohou zpusobit chronický stres. Objevuje se, kdyz clovek nikdy nevidí únik z príciny stresu a prestane hledat resení. Nekdy to muze být zpusobeno traumatickým zázitkem v raném zivote.

Chronický stres muze pokracovat bez povsimnutí, protoze lidé si na nej mohou zvyknout, na rozdíl od akutního stresu, který je nový a casto má okamzité resení. Muze se stát soucástí osobnosti jednotlivce, coz je neustále náchylné k úcinkum stresu bez ohledu na scénáre, s nimiz se setkávají.

Lidé s chronickým stresem mají pravdepodobné konecné poruchy, které mohou vést k sebevrazde, násilným cinum, srdecním záchvatum a mrtvici.

Príciny

Vsichni reagujeme jinak na stresové situace. To, co je pro jednoho cloveka stresující, nemusí být jiné stresující. Témer cokoliv muze zpusobit stres. Pro nekteré lidi, jen premýslet o necem nebo nekolika malých vecech muze zpusobit stres.

Mezi bezné zivotní události, které mohou vyvolat stres, patrí:

• problémy práce nebo odchod do duchodu
• nedostatek casu nebo penez
• úmrtí
• rodinné problémy
• nemoc
• stehování domu
• vztahy, manzelství a rozvod

Jiné casto hlásené príciny stresu jsou:

Ruzné situace mohou vyvolat stres pro ruzné lidi.

• potrat nebo potrat
• jízdy v tezké doprave nebo strachu z nehody
• strach z kriminality nebo problémy se sousedy
• tehotenství a stává se rodicem
• nadmerného hluku, preplnenosti a znecistení
• nejistoty nebo cekání na dulezitý výsledek

Nekteré situace budou mít vliv na nekteré lidi, nikoliv na jiné. Drívejsí zkusenosti mohou mít vliv na to, jak bude osoba reagovat.

Nekdy neexistuje zádná identifikovatelná prícina. Problémy dusevního zdraví, jako je deprese nebo nahromadený pocit frustrace a úzkosti, mohou zpusobit, ze se nekterí lidé cítí více stresove obtízneji nez jiní.

Nekterí lidé trpí stresem po traumatické události, jako je nehoda nebo nejaký druh zneuzití. Toto je známé jako posttraumatické stresové poruchy (PTSD). Ti, kterí pracují na stresových pracovních místech, jako jsou armáda nebo záchranné sluzby, budou po rozsáhlém incidentu pojednávat o schuzce a budou monitorováni v souvislosti s PTSD.

Symptomy

Fyzické úcinky stresu zahrnují:

• pocení
• bolest zad nebo hrudníku
• krece nebo svalové krece
• erektilní dysfunkce a ztráta libida
• mdloby
• bolest hlavy
• srdecní choroba
• vysoký krevní tlak
• nizsí odolnost vuci nemocem
• svalové bolesti
• nervózní záchvaty
• spendlíky a jehly
• potíze se spánkem
• zaludecní nevolnost

Studie z roku 2012 naznacuje, ze stresory rodicu, jako jsou financní potíze nebo rízení domácnosti s jedním rodicem, mohou vést k obezite detí.

Emocionální reakce mohou zahrnovat:

• hnev
• úzkost
• vyhoret
• problémy soustredení
• Deprese
• únava
• pocit nejistoty
• zapomnetlivost
• podrázdenost
• kousání nehtu
• nepokoj
• smutek

Chování související se stresem patrí:

• chut jídla a jíst prílis mnoho nebo prílis málo
• náhlý vztek výbuchy
• zneuzívání drog a alkoholu
• vyssí spotrebu tabáku
• sociální vyclenení
• castý plak
• problémy se vztahem

Jak stres ovlivnuje kuzi?Zjistete, jak muze stres zpusobit kozní vyrázkuPrectete si ted

Diagnóza

Lékar obvykle diagnostikuje stres tím, ze se zeptá pacienta o príznacích a zivotních událostech.

Diagnostika je slozitá. To závisí na mnoha faktorech. Byly pouzity dotazníky, biochemické a fyziologické techniky, které vsak nemusí být objektivní ani úcinné.

Nejprímejsím zpusobem diagnostiky stresu a jeho úcinku na cloveka je komplexní stresove orientovaný rozhovor tvárí v tvár.

Lécba

Lécba zahrnuje svépomoc a v prípadech, kdy je stres zpusoben základním onemocnením, urcité léky.

Terapie, které mohou pomoci pri vyvolání relaxace, zahrnují aromaterapii nebo reflexní terapii.

Nekterí poskytovatelé pojistení pokrývají tento druh lécby, ale nezapomente si je pred zahájením lécby zkontrolovat.

Léky

Lékari obvykle nepredepisují léky na zvládnutí stresu, pokud pacient nemá základní onemocnení, jako je deprese nebo typ úzkosti.

V takovém prípade osetrí lékar dusevní onemocnení a ne stres.

V takových prípadech muze být predepsáno antidepresivum. Existuje vsak riziko, ze lék bude maskovat stres jen proto, aby vám pomohl vyporádat se s ním a vyporádat se s ním. Antidepresiva mohou také mít nepríznivé úcinky.

Rozvíjení nekterých strategií zvládání stresu pred stresem muze pomoci jednotlivci zvládat nové situace a udrzovat telesné a dusevní zdraví. Pokud jiz utrpíte ohromný stres, vyhledejte lékarskou pomoc.

Rízení

Zde je nekolik mozností zivotního stylu, které muzete prijmout, abyste zvládli nebo zabránili tomu, abyste byli ohromeni.

Masáz, jóga nebo poslech hudby vám pomohou oslabit nebo predcházet stresu pri budování.

Cvicení: Studie ukázaly, ze cvicení muze být prínosem pro dusevní a fyzický stav cloveka.

Snízení príjmu alkoholu, drog a kofeinu: Tyto látky nepomáhají predcházet stresu a mohou to zhorsit. Meli by být vyríznuty nebo snízeny.

Výziva: Zdravá, vyvázená strava s velkým mnozstvím ovoce a zeleniny pomáhá udrzovat imunitní systém v dobe stresu. Spatná strava bude mít za následek spatné zdraví a dalsí stres.

Uprednostnování: Udelejte trochu casu organizováním seznamu úkolu, abyste zjistili, co je nejdulezitejsí. Pak se zameríte na to, co jste dokoncili nebo dosáhli za den, spíse nez to, ceho jste jeste nedokoncili.

Cas: Odlozte nejaký cas kazdý den jen pro sebe. Vyuzijte ho k usporádání zivota, uvolnení a sledování vlastních zájmu.

Dýchání a relaxace: Meditace, masáz a jóga mohou pomoci. Dýchací a relaxacní technika muze zpomalit systém a pomoci vám relaxovat. Dýchání je také ústrední soucástí meditace vsímavosti.

Mluvící: Mluvit s rodinou, práteli, spolupracovníky a tvým séfem o vasich myslenkách a obavách vám pomuze "vypustit páru". Mozná budete poteseni, abyste zjistili, ze nejste "jediný". Muzete dokonce najít, ze existuje snadné resení, o nemz jste nemysleli.

Potvrzení oznacení: Osoba muze být tak nervózní kvuli problému, který zpusobuje stres, ze nezaznamenávají úcinky na své telo.

Pozorování príznaku je prvním krokem k prijetí opatrení. Lidé, kterí zazijí pracovní stres v dusledku dlouhých hodin, mozná budou muset "udelat krok zpet." Muze to být cas na prezkoumání vlastní pracovní praxe nebo mluvit s nadrízeným o snízení zatízení.

Najdete si vlastní osvezující: Vetsina lidí má neco, co jim pomáhá odpocívat, jako je ctení knihy, procházka, poslech hudby nebo trávení casu s prítelem nebo domácím mazlíckem. Spojení sboru nebo telocvicny pomáhá nekterým lidem.

Vytvárení podpurných sítí: APA povzbuzuje lidi, aby rozvíjeli síte sociální podpory, napríklad mluvit se sousedy a ostatními v místní komunite nebo se pripojit k klubu, charite nebo nábozenské organizaci.

Dokonce i tehdy, kdyz se nyní necítíte stresem, muze být soucástí skupiny zabránit rozvoji stresu a poskytnout vám pomoc a praktickou pomoc v tezkých casech.

Online sociální síte mohou pomoci, pokud nenahrazují osobní kontakt. To vám umozní zustat v kontaktu s práteli a rodinou, kterí jsou daleko, a to muze snízit úzkost.

Pokud stres ovlivnuje vás kazdodenní zivot, meli byste vyhledat odbornou pomoc. Lékar nebo psychiatrický odborník muze casto pomoci napríklad pomocí skolení zamereného na zvládání stresu.

Techniky rízení stresu

Rízení stresu muze pomoci:

• odstranit nebo zmenit zdroj stresu
• zmenit zpusob zobrazení stresující události
• snízit dopad, který muze mít napetí na vase telo
• naucit se alternativní zpusoby zvládnutí

Lécba stresového rízení sleduje jeden nebo více z techto prístupu.

Techniky stresového rízení lze získat z knih s vlastní pomocí, online zdroju nebo absolvováním kursu rízení stresu. Poradce nebo psychoterapeut muze spojit osobu, která má stres s osobním rozvojovým kurzem nebo individuální a skupinovou terapií.