Stres jako rizikový faktor pro vysetrování Alzheimerovy choroby

Výzkumný tým Spojeného království se chystá zacít nová studie financovaná spolecností Alzheimerova choroba za úcelem vysetrení chronického stresu jako rizikového faktoru pro rozvoj demencí.
Anne Corbettová, manazerka výzkumu spolecnosti prohlásila tisk v úterý, ze výzkumní pracovníci, kterí budou vedeni Clivem Holmesem, profesorem biologické psychiatrie na University of Southampton, budou zkoumat úlohu, kterou chronický stres hraje v postupu Mild Cognitive Snízení hodnoty (MCI) na Alzheimerovu chorobu.
MCI je nedávný termín pouzívaný k popisu znaku, které lidé ukazují, kdyz zacnou zazívat problémy s myslením a pametí, ale ve skutecnosti nemají demenci.
Alzheimerova choroba je nejcastejsím typem demence, a kde se mení chemie a struktura mozku, coz zpusobuje, ze mozkové bunky zahynou. Asi 60% lidí s MCI je známo, ze pokracují v rozvoji Alzheimerovy nemoci.
Bylo provedeno hodne výzkumu o vztahu mezi stresem a onemocneními, jako jsou srdecní onemocnení, cukrovka, rakovina a roztrousená skleróza, coz dokazuje, ze chronický stres muze urychlit progresi nebo zhorsit príznaky.
Nicméne, prekvapive jen malý výzkum byl proveden na spojení mezi stresu a MCI nebo Alzheimerovy choroby.
Corbett rekl:
"Domníváme se, ze je to opravdu dulezitá oblast výzkumu, která vyzaduje vetsí pozornost. Výsledky by mohly nabídnout stopy pro nové lécebné postupy nebo lepsí zpusoby zvládání tohoto onemocnení."
"Bude také cenné pochopit, jak ruzné zpusoby zvládání stresových zivotních událostí mohou ovlivnit riziko vývoje Alzheimerovy choroby," dodala.

Stresující zázitky, jako napríklad úmrtí nebo domu, by mohly urychlit rozvoj Alzheimerovy choroby, ríkají výzkumní pracovníci.Lepsím porozumením, jak muze být stres, neco, co kazdý zazívá, muze být rizikovým faktorem pro Alzheimerovou chorobu, vcetne toho, co je základem biologie, vedci doufají, ze nabídnou nové informace, které pomohou vyvinout lepsí psychologické lécby a léky, které mohou být pouzity dríve v postupu onemocnení.
Holmes rekl, ze je velmi variabilní v tom, jak rychle se postupuje od MCI k Alzheimerove chorobe, u nekterých lidí je postup pomalý, u jiných je mnohem rychlejsí. Z jiných studií vsak víme, ze jedním z mozných faktoru je stres.

"Mohlo by to být zpusobeno velkou zmenou - obvykle negativní - jako napr. Prodlouzenou nemocí, zranením nebo velkou operací," rekl Holmes.
"Podíváme se na dva aspekty úlevy od stresu - telesné a psychické - a odpoved tela na tuto zkusenost. Neco takového, jako je úmrtí nebo traumatická zkusenost - mozná i stehování domu - je také potenciálním faktorem," vysvetlil.

Pro studii budou Holmes a kolegové pozorovat 140 dobrovolníku ve veku 50 a více let, kterí mají MCI, a posoudit jejich úroven stresu a jakýkoli postup k demenci behem 18 mesícu.
Vedci budou srovnávat údaje, které sbírají v této skupine, s údaji dalsích 70 lidí, "kontrol", kterí nemají MCI.
Na zacátku studie vsichni úcastníci dokoncí testy pameti a myslení a vyplní dotazníky, které pomáhají výzkumným pracovníkum posoudit typ osobnosti, styl zvládání stresových událostí a jejich vnímanou náladu a úroven sociální podpory.
Pak na konci 18 mesícu pozdeji tyto hodnocení zopakují, takze vedci mohou videt, kolik pokroku z MCI na Alzheimerovu chorobu a zaznamenávají vsechny stresující zivotní události.
Úcastníci také budou kazdých sest mesícu odebírat vzorky krve a slin, z nichz budou výzkumníci schopni vystopovat vsechny biomarkery stresu. Stres ovlivnuje imunitní systém a toto muze být sledováno ve vzorcích krve. Vzorky slin se pouzívají k merení úrovní kortizolu, chemikálie, kterou telo uvolnuje v reakci na chronický stres.
Studie bude financována z jedné ze sesti grantu v hodnote 1,5 milionu liber, které Alzheimerova spolecnost udeluje, aby nalezla prícinu, lék a zpusob prevence Alzheimerovy choroby.
Napsal Catharine Paddock