Kmenové bunky od pacientu se svalovou dystrofií transplantovaných do mysí

Vedci se podarilo úspesne transplantovat kmenové bunky od pacientu se vzácnou formou svalové dystrofie do mysí, které trpely stejnou formou dystrofie.
Nová studie zverejnená v roce 2006 Vedecká translacní medicína ze výzkumníci se poprvé podarilo premenit fibroblastové bunky, tj. bezné bunky v pojivové tkáni, od pacientu se svalovou dystrofiííí do kmenových bunek a následne tyto bunky prevedly na bunecné prekurzorové bunky. Po modifikaci bunecných prekurzorových bunek geneticky, výzkumníci je transplantovali do mysí.
V budoucnu by tato nová technika mohla být pouzita k lécbe pacientu se vzácným onemocnením svalové dystrofie koncetin, která postihuje predevsím ramena a boky a mozná i jiné druhy svalové dystrofie. Metoda byla zpocátku vyvinuta v Miláne u vedeckého ústavu San Raffaele a byla dokoncena u UCL.
? Svalová dystrofie je genetická porucha, která typicky postihuje kosterní svaly. Tento stav vede k vázné poruse pohybu a muze v tezkých prípadech vést k dysfunkci dýchacích cest a kardiální dysfunkce. V soucasné dobe neexistuje úcinná lécba tohoto onemocnení. Rada nových potenciálních terapií, vcetne bunecné terapie, vstupuje do klinických studií.
Vedci této studie soustredili svuj výzkum na geneticky modifikujících mesoangioblasty, tj. Na sebeobnovující bunku, která pochází z hrbetní aorty a diferencuje se do vetsiny mezodermálních tkání, které prokázaly svuj potenciál pro lécbu svalové dystrofie v drívejsích studiích.
Vzhledem k tomu, ze svaly pacientu se svalovou dystrofií jsou vycerpány mezonangioblasty, vedci nebyli schopni získat dostatecný pocet techto bunek od pacientu s svalovou dystrofií koncetin a proto "preprogramovali" dospelé bunky z techto pacientu do kmenových bunek, coz umoznilo aby je vyznali k tomu, aby se diferencovali do bunek podobných mezoangioblastum. Tým potom geneticky korigoval tyto "progenitorové" bunky pomocí virového vektoru a injikoval je na mysi se svalovou dystrofií, takze bunky cílí na poskozená svalová vlákna.
Ve studii mysí stejný postup prokázal, ze dystrofní mysi byly schopny behat na bezeckém pásu delsí delsí dobu nez dystrofické mysi, které neprijímaly bunky.
Vedoucí výzkumu, Dr. Francesco Saverio Tedesco z UCL Cell & Developmental Biology, který vedl studii, vysvetlil:

"To je hlavní dukaz studie koncepce. Ukázali jsme, ze muzeme obejít omezené mnozství svalových kmenových bunek pacientu pomocí indukovaných pluripotentních kmenových bunek a pak produkovat neomezený pocet geneticky korigovaných progenitorových bunek."
Profesor Giulio Cossu, také autor UCL, dospel k záveru:

"Tato technika muze být v budoucnu uzitecná pro lécbu svalové dystrofie a dalsích forem svalové dystrofie. Tento postup je velice slibný, ale bude muset být durazne overen, nez se dá prelozit do klinického stavu, ze klinická bezpecnost techto "preprogramovaných" kmenových bunek jeste nebyla prokázána pro zádnou chorobu. "

Napsal Petra Rattue

Mnohocetný myelom - objeveny první geny rizika

Podle clánku publikovaného online v Nature Genetics, tým vedcu pod vedením Institutu pro výzkum rakoviny (ICR) poprvé prokázal, ze geny osoby ovlivnují riziko vzniku mnohocetného myelomu, rakoviny plazmatických bunek, coz je typ bílých krvinek, který je odpovedný za tvorbu protilátek.

(Health)

Otrasy spojené s poklesem kvality zivota detí

U detí a dospívajících jsou casté mírné traumatické poranení mozku (TBI), vcetne otresu. Nicméne podle nové studie mohou deti s mírným TBI vykazovat více post-concussive príznaky, jako jsou bolest hlavy, únava, kognitivní stíznosti a kognitivní stíznosti vcetne zapomnení a nepozornosti, nez zdravé deti nebo deti, které prodelaly ortopedické zranení.

(Health)