Jarní dopredu, srdecní záchvat: denní svetlo zvysuje srdecní rizika

Realizováno behem první svetové války o úsporu energie, zmena hodin na letní cas se zdá být pozehnáním na podzim a nepohodlí na jare, kdyz ztratíme hodinu. Ale vedci ríkají, ze jejich poslední studie naznacuje, ze hodinu vpred muze zpusobit více nez prerusení spánku; muze u nekterých jedincu také urychlit srdecní príhody.

Tento výzkum prichází v dobe, kdy odborníci diskutují o tom, zda je letní cas zapotrebí. Nekterí odborníci si polozili otázku, zda ve skutecnosti setrí energii, zatímco jiní se zajímali o to, zda mohou mít více negativních úcinku na zdraví nez jen tím, ze se cítíme hnusne.

Dr. Amneet Sandu, vedoucí autorka a kardiologicka na Coloraduské univerzite v Denveru, konstatuje, ze zazíváme zmeny letního casu dvakrát rocne, coz vedlo výzkumný tým k prozkoumání toho, jak ztracená nebo získaná hodina ovlivnuje prirozený rytmus naseho tela.

Prezentují svuj výzkum na 63. rocníku vedecké sekce American College of Cardiology a jejich studie je publikována v casopise Otevrené srdce.

Pro vedení vysetrování pouzil tým BMC2 v Michiganu, který vysvetluje, ze shromazduje údaje ze vsech nefermentálních nemocnic ve státe. Údaje pomohly identifikovat prípady srdecního infarktu vyzadujícího zákrok od ledna 2010 do zárí 2013.

Celkem bylo v analýze 42 060 hospitalizací a celkové denní vstupy byly upraveny pro sezónní a týdenní variace. Udelali to proto, ze infarkt mírí na vrchol v zime a pokles v léte.

Tým zaznamenal, ze srdecní záchvat je také vyssí v pondelí a nizsí o víkendu.

Srdecní záchvaty se zvýsily po ztráte jedné hodiny, po dosazení hodiny se snízily

Výsledky ukázaly, ze v pondelí po otocení hodin dopredu doslo k 25% nárustu poctu srdecních záchvatu, ve srovnání s ostatními pondelí v roce. Tým ríká, ze tento trend zustal v platnosti i poté, co se jednalo o sezónní variace.

Zajímavé je, ze vedci zjistili, ze na podzim, kdy jsme hodiny otocili zpet a získali hodinu, doslo v prvním úterý k 21% poklesu poctu srdecních infarktu.

Dr. Sandhu ríká, ze jejich nálezy naznacují, ze zmeny casu zvysují riziko srdecní události u tech, kterí jsou obzvláste náchylní:

"Zajímavé je, ze celkový pocet srdecních záchvatu nezmenil týden po letním case, ale tyto události byly mnohem castejsí v pondelí po zmene jarních casu a pak se zuzovaly v ostatních dnech týdne. znamenají, ze lidé, kterí jsou jiz zranitelní srdecními chorobami, mohou být po náhlé zmene casu vystaveni vetsímu riziku. "

Poznamenává, ze ackoli se infarkty historicky objevují nejcasteji v pondelí ráno, kdyz srovnávali hospitalizaci v pondelí pred zacátkem letního casu s pondelí po zmene casu po dobu 4 let za sebou, zjistili, ze se jedná o konzistentní 34% nárust srdecní záchvaty od jednoho týdne do druhého.

Podrobne bylo v pondelí 93 srdecních záchvatu, pred hodinou dopredu a 125 v pondelí.

Studie by mohla pracovníkum nemocnice lépe pripravit na nárust

Tým ríká, ze nejsou presvedceni o tom, co presne muze vést zmenu casování srdecního záchvatu po zmene casu.

Nicméne Dr. Sandhu ríká, ze mají teorii, která vysvetluje: "Mozná duvod, proc vidíme více srdecních záchvatu v pondelí ráno, je kombinace faktoru, vcetne stresu pri zahájení nového pracovního týdne a vlastních zmen v nasem cyklu spánku-bdení. "

Dodává, ze vsechny tyto zmeny jsou zkomplikovány tím, ze dostanete 1 méne spánku a to naznacuje, ze by nemocnice mely zvýsit pocet zamestnancu v pondelí po zmene hodin.

"Pokud muzeme identifikovat dny, kdy by mohlo dojít k infarktu srdecních infarktu, muzeme být pripraveni lépe pecovat o nase pacienty," ríká.?

Prestoze studie zahrnovala velkou velikost vzorku, existovaly urcité omezení. Pouzívala pouze data pouze z jednoho státu a zahrnovala pouze infarkt, který vyzadoval perkutánní koronární intervenci, coz znamená, ze vyloucili pacienty, kterí zemreli pred získáním pomoci.

Chcete-li zlepsit budoucí výzkum, Dr. Sandhu ríká, ze by bylo dobré porovnat jejich nálezy s mírami infarktu na Havaji a Arizone, ve dvou státech, které nemají letní cas. Také ríká, ze je zapotrebí více výzkumu, aby bylo mozné plne porozumet roli cirkadiánních rytmu na zdraví srdce.

On uzavírá slovy:

"Z predcházejících studií víme, ze nedostatek spánku muze vyvolat infarkt, ale nemáme dobré pochopení, proc jsou lidé tak citliví na zmeny v cyklech spánku-bdelosti. Nase studie naznacuje, ze náhlé, i malé zmeny ve spánku by mohlo mít skodlivé úcinky. "

Zdravotní novinky dnes nedávno zverejnená ve studii, která naznacovala, ze enzym - známý jako CK1epsilon - snizuje schopnost naseho tela se prizpusobit ze svetlého do tmavého prostredí. Vedci z této studie naznacují, ze blokování tohoto enzymu by mohlo pomoci lidem, kterí byli vystaveni práci na smeny nebo dálkovému cestování, aby se prizpusobily zmenám telesných hodin.

Stimulace hlubokého mozku je úcinná v casných dávkách Parkinsonovy choroby

Hluboká stimulace mozku (DBS) zlepsuje celkovou kvalitu zivota a sociální fungování u pacientu v casnejsích stádiích Parkinsonovy nemoci, podle výsledku dvouletého klinického hodnocení. Studie pod vedením Günthera Deuschla, profesora na krestansko-Albrechtsove univerzite v Kielu v Nemecku, a Yves Agid, profesor neurologie a experimentální medicíny na Hôpital de la Salpêtrière v Parízi ve Francii, je hlásena on-line v New England Journal of Medicine 14. února.

(Health)

Typy genové resistence v genomu

Kazdý rok brisní tyfus - bakteriální infekce zpusobená pozitím kontaminovaných potravin nebo vody - tvrdí 200 000 zivotu a infikuje 26,9 milionu lidí. Nyní poprvé vedci zjistili, ze lidé, kterí nesou urcitou verzi genu, mají prirozený odpor proti tyfu. Nová studie ukazuje, ze lidé, kterí nesou urcitou verzi genu HLA-DRB1, mají prirozenou odolnost proti horecce.

(Health)