"SpeechJammer" vynález zastavuje osobu, která mluví o stredních vecech

Dva vedci z Japonska vynalezli zarízení "SpeechJammer", které muze zastavit osobu, která mluví ve stredu vety, tím, ze jim práve promítá "své vlastní výroky za nekolik set milisekund." Zarízení neprestává mluvit trvale, je to jenom to, ze jsou tak zmateni, nemohou dokoncit svou vetu a zacnou koktat nebo jen zatajovat.
Tito dva vedci jsou Kazutaka Kurihara, vedecká pracovnice výzkumu mediálních interakcí u Národního institutu pro pokrocilé prumyslové vedy a technologie a Koji Tsukada, odborný asistent na Ochanomizu University, a výzkumný pracovník JST PRESTO, program, jehoz cílem je "kultivovat semena predcházející vedy a techniky ".
Popsali svuj prototyp SpeechJammer a výsledky nekterých experimentu v dokumentu publikovaném 28. února na arVix, sluzbe elektronického tisku, kterou vlastní, provozuje a kontroluje spolecnost Cornell University.
Vedci tvrdí, ze zarízení neprinásí fyzickému nepohodlí preruseného reproduktoru a efekt se zastaví, jakmile prestanou mluvit.
Prototyp SpeechJammer vypadá jako cerná kostka o velikosti boxu na strese namontované na hrídeli, která pusobí jako drzadlo. Krabice obsahuje smerový reproduktor a na jeho vrcholu je mikrofon citlivý na smer.
Na osobním webu spolecnosti Kazutaka Kurihara je krátké video, které demonstruje pouzití zarízení ve dvou scénárích.
První scénár zobrazuje malou skupinu lidí v kancelári, kterí pracují u svých pocítacu, kdyz jeden z nich obdrzí hovor na svém mobilním telefonu. Rozhovor zacne podrázdit ostatní, a pak se jeden z nich rozhodne podniknout kroky. Ukazuje SpeechJammer na drázdivé recníky, prerusuje její strední vetu v rozhovoru s mobilním telefonem, nacez se zdá být zmatená a pak se zastaví.
V druhém scénári promluví prednásející a jeho prednáska bezí v prubehu casu. Mnoho z jeho studentu vypadá docela znudene a ztuhlý a jeden z nich vezme SpeechJammer, poukazuje na lektora a on prekrocí své vlastní slova a koktání a prerusí tok.
SpeechJammer pracuje na principu zpozdené zvukové zpetné vazby nebo DAF. Existuje teorie, ze kdyz mluvíme, pouzíváme hlas naseho vlastního hlasu, který nám pomáhá. Pokud je vsak toto "prehrávání" umele zpozdeno, prerusí kognitivní zpracování, které nám pomáhá udrzet tok. Ve skutecnosti existuje teorie, ze neco podobného DAFu je to, co se stane s lidmi, kterí koktávají, a je známo, ze umele vyvolaná DAF muze pomoci snízit koktání.
Ve svém príspevku popisují výzkumníci, jak experimentovali s dvema kontexty reci: jeden, kde mluvcí cetl zprávy hlasite a jiný, který byl "spontánním monologem".
Zdá se, ze zesílení reci je úspesnejsí, tento prototyp je ve zprávách nahlas nez v monologovém kontextu, a také bylo zrejmé, ze nikdy nefunguje, kdyz je vysloven nesmyslný zvuk, jako kdyz nekdo ríká "Ahhh" po dlouhou dobu doba.
S odkazem na výzkum komunikace a rozhodování Kurihara a Tsukada poukazují na to, ze uplatnování pravidel a omezení verbálních príspevku muze zmenit vlastnosti diskuse a také zmínka o tom, jak "negativní rysy" reci mohou být "prekázkami mírové komunikace" .
Navrhují, aby pouzívání SpeechJammeru omezilo komunikaci tím, ze pro nekoho jednoduse rekne "reci obtízné", mohlo by to "prinést v diskusích smysluplné zmeny v komunikacních vzorcích".
Takový systém "ukazuje cestu k slibnému budoucímu výzkumu týkajícímu se dynamiky diskusí," písí.
Ve svém príspevku se vedci velmi zamerují na vedu: fyziku prístroje a zpusob, jakým se muze lépe vyporádat s ruznými parametry a vedou o komunikaci a nezmínit etické a právní aspekty vývoje stroje to znemoznuje lidem prestat mluvit.
Napsal Catharine Paddock PhD

Boj proti rakovine prsu - více genu objevených

Výzkumníci objevili devet nových genu, které se podílejí na vývoji rakoviny prsu, a to podle studie publikované v casopise Nature. Vedci analyzovali vsechny geny v genomu 100 prípadu rakoviny prsu a zjistili, ze v ruzných vzorcích rakoviny existují ruzné mutované geny zpusobující rakovinu, coz naznacuje, ze rakovina prsu je geneticky ruznorodá.

(Health)

Byla zjistena metoda prulomu pro diabetické transplantace

Vedci vytvorili novou techniku, která muze nabídnout sanci na transplantaci více diabetikum tím, ze prevezme bunky z pankreatu a zmení jejich funkci pri produkci inzulínu. Výzkumníci z univerzity v Edinburghu ve Skotsku ríkají, ze nová technika, testovaná u mysí, by mohla zkrátit cekací doby u pacientu s diabetem 1. typu, kterí vyzadují transplantaci bunek ostruvku.

(Health)