Sociální média: jak ovlivnuje nase dusevní zdraví a pohodu?

V roce 1971 byl dorucen první e-mail. Více nez 40 let pozdeji, sociální média zaujala svet bourí. Stránky sociálních sítí, jako je Facebook a Twitter, jsou nyní pouzívány celosvetove 1 ze 4 lidí. Taková cinnost se muze zdát neskodná, ale nekterí výzkumníci naznacují, ze sociální média mohou ovlivnit nase dusevní zdraví a blahobyt.

V roce 2012, Zdravotní novinky dnes ze studie naznacují, ze pouzívání Facebooku muze prinést úzkost a zvýsit pocit neprimerenosti cloveka.

Nedávná studie vedená sociálním psychiatrem Ethanem Crossem Michiganské univerzity zjistila, ze pouzívání Facebooku nás muze dokonce uskodit.

"Na Facebooku poskytuje neocenitelný zdroj pro splnení základní lidské potreby pro sociální spojení," ríká Kross. "Ale spíse nez zlepsit pohodu, zjistili jsme, ze pouzívání Facebooku predpovídá opacný výsledek - podkopává to."

Ale takové tvrzení jsou prehnané? Nebo bychom omezovali pouzívání sociálních médií? Zdravotní novinky dnes podívá se na dukazy.

Co je sociální média?

Sociální média v podstate definuje radu internetových stránek, které umoznují interakci lidí z celého sveta. To muze být prostrednictvím diskuze, fotografií, videa a zvuku.

Facebook je prední sociální sít s více nez 1,2 miliardami globálne aktivních uzivatelu kazdý mesíc. Oblíbenost webu je pozorne sledována MySpace, Twitter, LinkedIn a Bebo.

Nejnovejsí statistiky ukazují, ze priblizne 42% dospelých online pouzívá více sociálních sítí. Mozná není prekvapením, ze vetsina uzivatelu sociálních médií je mladsí 30 let, i kdyz pocet starsích uzivatelu stoupá. Priblizne 45% uzivatelu internetu ve veku 65 let nebo starsích nyní vyuzívá Facebooku a v roce 2012 se zvýsí z 35%.

Americané v prumeru strávili v prumeru 7,6 hodin denne prostrednictvím sociálních médií, pricemz vetsina jednotlivcu pristupovala k sociálním sítím prostrednictvím mobilních telefonu.

Ale co nás pritahuje ke spolecenským médiím?

Koncem osmdesátých let byla v USA zahájena první komercní telefonní sluzba (ISP). Internetová technologie se za posledních 25 let jiste pokrocila, a to tak, ze slova "dial-up" zpusobují, ze se vetsina lidí chlubí.

Samozrejme, jedna z hlavních atrakcí pro pripojení k internetu byla a stále je schopnost lépe se spojit se svetem kolem nás. Napríklad internet nám umoznil posílat e-maily jako alternativu k vcasnému procesu odesílání dopisu prostrednictvím posty. Sociální média vycházela z tohoto predpokladu.

To je prohlásení o Facebooku:

"Posláním Facebooku je dát lidem moc sdílet a zprístupnit svet otevrenejsím a spojeným lidem. Lidé pouzívají sluzbu Facebook, aby zustali v kontaktu s práteli a rodinou, aby zjistili, co se deje ve svete, a sdílet a vyjádrit, co je pro ne dulezité. "

To shrnuje to, co vetsina sociálních sítí usiluje o dosazení, a není pochyb o tom, ze siroká verejnost podlehla svetu sociálních médií, snad prílis málo.

Závislost sociálních médií

Nedávné statistiky ukazují, ze 63% amerických uzivatelu Facebooku denne prihlásí na stránku, zatímco 40% uzivatelu se prihlásí nekolikrát denne.

My vsichni máme své vlastní duvody pro pouzívání sociálních médií. Nekterí z nás rádi procházejí aktualizací a fotografiemi ostatních lidí, jiní pouzívají stránky jako zpusob, jak odvzdusnit své emoce. Ale podle Dr. Shannona M. Raucha z Benediktinské univerzity v Mese, AZ, jedním z hlavních duvodu, proc pouzíváme sociální média, je pro sebeodstranování a úlevu od nudy.

"Proto sociální média dodává výzvu pokazdé, kdyz se clovek prihlásí," ríká.

"Pro ty, kterí zverejnují stavové aktualizace, posílení stále prichází ve forme podpurných komentáru a" likes ". A samozrejme víme, ze chování, které je dusledne posilováno, se bude opakovat, takze je tezké pro cloveka, který vyvinul tento zvyk, jednoduse zastavit. "

Toto chování muze vést k závislosti na Facebooku. Ve skutecnosti je takové chování tak bezné, ze výzkumníci vytvorili psychologickou skálu pro merení závislosti na Facebooku - Berge Facebook Addiction Scale (BFAS).

Merítko vyvinuté Dr. Cecile Andraessenem a kolegy na univerzite v Bergenu v Norsku pouzívá sest kritérií pro merení závislosti na Facebooku. Jedná se o prohlásení, jako napríklad: "strávíte spoustu casu premýslet o Facebooku a plánujete, jak jej pouzívat" a "pouzíváte Facebook, abyste zapomnel na osobní problémy". Vedci tvrdí, ze hodnocení "casto" nebo "velmi casto" na ctyrech ze sesti kritérií naznacuje závislost na Facebooku.

Zajímavé je, ze výzkumníci zjistili, ze lidé, kterí jsou více znepokojeni a sociálne nejistý, mají vetsí pravdepodobnost, ze budou pouzívat sociální sít.

Minulý rok, Zdravotní novinky dnes hlásil studii, která poskytla potenciální vysvetlení závislosti na Facebooku "slávu".

Výzkumný tým, který vedl Dar Meshi z Freie Universität v Nemecku, zjistil, ze jedinci, kterí získali pozitivní zpetnou vazbu o sobe na Facebooku, projevili silnejsí aktivitu v nucleus accumbens mozku - regionu spojeného s "odmenováním" zpracování. Tato silnejsí cinnost souvisí s vetsím vyuzíváním Facebooku.

Z techto studií se zdá, ze mnoho uzivatelu, kterí jsou závislí na Facebooku, vyuzívá stránky jako zpusob, jak získat pozornost a posílit jejich sebeúctu. Muze toto chování mít negativní vliv na dusevní zdraví a pohodu?

Negativní dopady sociálních médií

V roce 2012 Anxiety UK provedla pruzkum o vyuzívání sociálních médií a jeho dopadech na emoce.

Pruzkum zjistil, ze 53% úcastníku uvedlo, ze stránky sociálních médií zmenily své chování, zatímco 51% z nich uvedlo, ze zmena byla negativní.

Ti, kterí tvrdili, ze jejich zivoty se zhorsují pomocí sociálních médií, také uvádejí pocit jistoty, kdyz srovnávají své úspechy s jejich práteli.

"Tento problém urcite získal nedávnou pozornost," ríká Dr. Rauch. "Víme, ze mnoho lidí na stránkách sociálních médií casto prezentuje idealizované verze svých zivotu, coz vedlo jiné k tomu, aby vyústily do spolecenských srovnání, které mohou vést k negativním emocím."

Pruzkum zjistil, ze dve tretiny úcastníku uvádejí potíze s uvolnením a spaním poté, co vyuzily místa, zatímco 55% respondentu uvedlo, ze se cítili "obavami nebo nepohodlí", kdyz se nemohli prihlásit na své úcty sociálních médií.

V nedávné studii, kterou provedli Dr. Rauch a kolegové, tým zjistil, ze sociální interakce na webových stránkách sociálních médií, konkrétne na Facebooku, mohou mít negativní dopad na osobní setkání lidí, kterí jiz mají vysokou míru úzkosti.

Dalsím problémem ohledne vyuzívání sociálních médií je kybernetické sikany. Jak jiz bylo uvedeno v této funkci, vetsina uzivatelu sociálních sítí je mladsích 30 let a vetsina z nich je dospívající.

Podle Enough Enough (EIE) - organizace, která usiluje o bezpecnejsí pouzívání internetu pro deti a rodiny - 95% dospívajících, kterí pouzívají sociální média, bylo svedky forem kybersikany na sociálních sítích a 33% bylo obetí pocítacového sikany.

Ale Dr. Rauch se domnívá, ze to není ciste pouzití sociálních médií, které se dostává mimo kontrolu, ale musí být stále elektronicky spojená.

Dodává:

"Myslím, ze rodice by si meli být vedomi toho, ze jejich dospívající deti zijí v dobe, kdy jsou neustále" zapnuty "a spojeny.

Chtel bych povzbudit kazdého rodice k tomu, aby prozkoumal zpusoby, jak povzbudit nebo dokonce poverit "vypnutí" casu, a to nejen od sociálních médií, ale i mimo zarízení. To je pravdepodobne dobrá rada pro nás vsechny. "

Mohl by Facebook být pouzíván ke zlepsení dusevního zdraví a pohody?

Ackoli mnoho studií poukazuje na negativní dopady sociálních médií na dusevní zdraví a pohodu, nekterí výzkumníci tvrdí, ze mohou mít opacný úcinek. Stránky sociálních sítí by mohly být uzitecným nástrojem pri identifikaci osob s mentálním postizením.

Minulý rok, Zdravotní novinky dnes hlásené na studii od vedcu z University of Missouri, která tvrdila, ze aktivita Facebook muze být ukazatelem psychického zdraví cloveka.

Tým zjistil, ze lidé, kterí sdíleli méne obrázku na webu, komunikovali méne casto, meli delsí profil a méne prátelu na Facebooku a meli vetsí pravdepodobnost, ze zazijí spolecenskou anhedonii - neschopnost narazit na stestí z aktivit, které jsou obvykle príjemné, prátelé.

Dalsí studie z Kalifornské univerzity v San Diegu (UCSD) naznacuje, ze pouzívání sociálních médií muze dokonce sírit stestí. Výzkumný tým, vedený Jamesem Fowlerem z Lékarské skoly UCSD, zjistil, ze radostné aktualizace stavu povzbuzují ostatní uzivatele k tomu, aby zverejnili radostné aktualizace stavu.

"Nase studie naznacuje, ze lidé nevybírají pouze jiné lidi, jako jsou sami, aby se s nimi spojili, ale ve skutecnosti zpusobili zmenu emocních výrazu svých prátel," ríká Fowler.

"Máme dostatek energie v tomto datovém souboru, abychom ukázali, ze emocionální výrazy se sírí online a také, ze pozitivní výrazy se sírí více nez negativní."

Ve skutecnosti vedci verí, ze toto sírení stestí stestí je tak silné, ze pokud by se zvetsilo, mohlo by to vyvolat "epidemii pohody".

"Pokud se emocní zmena v jedné osobe sírí a zpusobí zmenu v mnoha, pak bychom mohli dramaticky podcenovat úcinnost úsilí o zlepsení dusevního a fyzického zdraví."

Celkove se zdá, ze presné úcinky sociálních médií na nase dusevní zdraví a pohodu zustávají videt. Ale jedna vec je jistá; je nepravdepodobné, ze nase pouzívání sociálních sítí brzy zmizí.

HIV se znovu objevil u dítete, o nemz se verilo, ze byla vylécena

Tragické zprávy byly ohláseny vcera, nebot bylo zjisteno, ze "Mississippi Baby" - díte, o nemz se predpokládá, ze bylo funkcne vyléceno z HIV - má znovu zjistitelné hladiny viru HIV. Po témer dvou letech, kdy nebyla podána antiretrovirová terapie (ART) bez jakéhokoli dukazu o vracení virem, byla zjistena zjistená hladina behem rutinní návstevy klinické péce na zacátku mesíce.

(Health)

Agresivní riziko rakoviny prostaty spojené se dvema genetickými delecemi v lidském genomu

Podle studie publikované online ve sborníku Národního akademie ved (PNAS) výzkumníci identifikovali dve dedicné genetické delece v lidském genomu spojené s vývojem rakoviny prostaty. Studie vedená vedoucími Weill Cornell Medical College ve spolupráci s Brigham a zenskou nemocnicí a nemocnicí v Innsbrucku odhalila, ze muzi jsou trikrát nebo ctyrikrát casteji rozvíjeni v závislosti na genetické variante, kterou dedí.

(Health)