Kuráci zemrou deset let dríve nez nekuráci

Vsichni víme, ze kourení je spatné pro nase zdraví. Ale jak spatné je spatné? Odpoved je velmi spatná, ve skutecnosti se mení zivot. Ale kazdý také zná nekoho, kdo kouril celý svuj dospelý zivot, nikdy nedosáhl rakoviny plic nebo zádné nemoci dýchacích cest a zil do zralého stárí. George Burns, slavný komik, který zil ve veku sto let, casto poznamenal, ze "kourím deset az patnáct cigaret denne. V mém veku se musím drzet neceho".
Takze je to pravda, ale v diskusi v budoucnosti zjistíte, ze tito jedinci jsou velmi vzácnou výjimkou a rozhodne ne pravidlem. Je dulezité vedet, ze v prumeru kuráci zemrou dvanáct let dríve nez nekuráci. Dvanáct let! Je to víc nez deset let! Znamená to, ze zivot pro kuráky je o více nez deset procent kratsí nez u nefajcu. Jedná se o velká císla.
Je to jen strach, který se ríká nebo je takové prohlásení takové? Je to skutecné. Data jsou a jsou velmi silné.
Zádná dalsí preventivní prícina nemoci nebo úmrtí není dulezitejsí nez kourení. Jedná se o jasné sdelení dvou nových studií, které zkoumaly celkový dopad kourení na velkou skupinu Americanu. Studie, které provádí Jha et al¹ a Thun et al ² spolu s redakcním textem Schrödera³, byly publikovány New England Journal of Medicine 24. ledna 2013. Podporují drívejsí studie, které vedly k podobným záverum zalozeným na mensím poctu pozorovaných jedincu.
Takze zde jsou fakta. Podle Národního institutu pro lécbu rakoviny (NCI) je tabák hlavním duvodem prevence nemocí a úmrtí ve Spojených státech a ze v roce 2011 odhaduje 19 procent dospelých osob v USA cigarety.⁴ Toto pokleslo z více nez 40% pred nekolika desetiletími. Dobrý pokrok. Ale pro ty, kterí kourí, jsou bezné nemoci vedoucí ke smrti.
Míra úmrtnosti kuracky je témer trojnásobne vyssí nez u nekuráku a v podstate se rovná muzi a zenám. Lidé, kterí kourí, mají az sestkrát vyssí riziko srdecního záchvatu nez nekuráku a riziko se zvysuje s poctem cigaret, které kourí. Kourení cigaret zpusobuje kazdorocne odhadovaných 443 000 úmrtí, z toho priblizne 49 000 úmrtí v dusledku expozice pasivnímu kouri.
Kourení také zpusobuje vetsinu prípadu chronické obstrukcní plicní choroby. Rakovina plic je hlavním duvodem smrti rakoviny u muzu i zen ve Spojených státech a 90 procent úmrtí na rakovinu plic u muzu a priblizne 80 procent úmrtí na rakovinu plic u zen je zpusobeno kourením v soucasnosti nebo v minulosti. Nekteré nemoci, jako je ischemická choroba srdecní (srdecní záchvaty a související onemocnení koronární arterie), mrtvice, chronická onemocnení plic a rakovina plic, byly jasne spojeny s kourením a byly zjisteny prícinou smrti u priblizne 60% v techto studiích.
Kourení zpusobuje nebo predurcuje mnoho dalsích typu rakoviny, vcetne rakoviny hrdla, úst, nosní dutiny, jícnu, zaludku, pankreatu, ledviny, mocového mechýre a delozního cípku a akutní myeloidní leukémii.
Sance, ze mladá osoba bude zít do veku 80 let, je asi 70% u nefajcíku, ale u kuráku pouze u 35%. Jinak receno, kurák ztrácí zhruba 11 (zen) az 12 (muzu) let zivota ve srovnání s nekuráky. Je zrejmé, ze zpráva NCI za rok 2011 potvrzuje, ze témer 16% studentu stredních skol kourí cigarety.

Vertikální linie ve veku 80 let predstavují 99% intervaly spolehlivosti pro kumulativní pravdepodobnosti prezití, které jsou odvozeny ze standardních chyb odhadnutých pomocí procedury jackknife. Problémy prezití byly v Národním rozhovoru pro zdraví v rozhovoru o amerických mírách úmrtí ze vsech duvodu v techto vekových kategoriích na rok 2004,13,16 upraveny o rozdíly ve veku, vzdelání, spotrebe alkoholu a adiposity (index telesné hmotnosti) . Zdroj: NEJM.
? Studie Thuna
Studie spolecnosti Thun porovnávala údaje ze trí casových období, které dosahovaly 50 let. Celkove se míra úmrtnosti behem tohoto padesátiletého období snízila o 50%; z velké cásti v dusledku pokroku proti srdecním chorobám. Nicméne, to byla výhoda uzívaná výhradne nekuráky.
Thun ucinil nekolik klícových poznámek:

• Mezi zenami se stále zvysuje úmrtí na kourení, protoze zeny, které kourí, nyní kourí stejne jako muzi


• Úmrtí ze vsech duvodu je pro kuráky nejméne 3krát vyssí nez u nefajcu, u kterých jsou nejméne dve tretiny vsech úmrtí u kuráku prímo spojených s kourením


• Rychlost úmrtí z chronické plicní nemoci (CHOPN) stoupá u muzu i zen. Predpokládají hypotézu, ze tento nárust výskytu souvisí se zmenami v cigaretách v prubehu let, které povzbuzují hlubsí vdechování; címz dodává více toxinu do hlubokých, periferních oblastí plic - alveol nebo vzduchových vaku.
  Pri pouzití stejných úvah naznacují, ze hlubsí inhalace nez v minulosti muze zpusobit zvýsený výskyt periferních rakovin plic, zejména adenokarcinomu, ve srovnání s centrálneji lokalizovanými a prevázne dlazdicovými bunkami, které byly v minulosti castejsí.


• Ukoncení kourení snizuje míru úmrtí pomerne podstatne a ukoncení pred dosazením veku 40 let muze eliminovat relativní riziko predcasné smrti.

Sdílená proporcionální rizika Cox, multivariabilní modely byly pouzity k urcení relativních rizik u soucasných ci bývalých kuráku, kterí se podíleli na kohorte Cancer Prevention Study II Nutrition, odborné studie následných lékaru, zdravotní sestra, National Institutes of Health - Studie amerického sdruzení duchodcu o strave a zdraví (NIH-AARP) a Studie iniciativy pro zdraví zen, 2000-2010. Vsechny modely byly rízeny na úroven vzdelání, rasy a kohorty a byly rozvrstveny podle veku úcastníka v roce 2000.Údaje nebyly k dispozici pro vek v dobe ukoncení kojení pro bývalé kuráky ve studii NIH-AARP. Bývalí kuráci, kterí opustili více nez 2 roky pred datem pruzkumu, byli zarazeni. PNEJM.
Studie Jha
Ve studii Jha bylo zvýsené riziko ischemické choroby srdecní u kuráku ve srovnání s nekuráky priblizne 3,5krát (tj. Kuráci meli 3,5krát více úmrtí na srdecní onemocnení nez nekuráky). Vzhledem k tomu, ze onemocnení srdce je castejsí nez rakovina plic nebo chronická onemocnení plic, predstavuje to velká a spolecná prícina smrti u kuráku.
Pokud se vezmou v úvahu pouze zeny, mezi 23.839 zen, které kourily ve studii, 251 zemrelo na srdecní onemocnení ve srovnání s 382 z 67 574 zen, které nikdy nekourily. Rakovina plic vyvolala méne úmrtí, ale relativní riziko pro kuráky bylo velmi vysoké - 18 - na základe 289 zen, které kourily a zemrely na rakovinu plic ve srovnání s 83 úmrtími na rakovinu plic pro vetsí pocet zen, které nikdy nekourily.
Tyto dve studie jednoznacne pripomínají, ze kourení není jen zdravotním rizikem. Kourení vede prímo k mimorádnému zvýsení rizika úmrtí na srdecní choroby, mrtvici, chronické onemocnení plic a rakovinu plic, mimo jiné. Ve studii Jha bylo 62% úmrtí kuráku zpusobeno kourením.

Kourení a vojenské

Kourení v armáde poskytuje dalsí mikrokosmos dukazu, které podporují studie Jha et al a Thun et al. Studie zkoumající výskyt rakoviny v armáde ukázaly vyssí výskyt rakoviny plic a úmrtnost mezi veterány nez ne veterinári.^{5 6 7 8}
Nejkomplexnejsí analýza výskytu rakoviny u 9,3 milionu vojenských príjemcu, na které se vztahuje systém vojenského zdravotnictví a Tricare, ukázala, ze míra rakoviny plic muze být ve vojenské populaci dvakrát vyssí nez míra prevalence rakoviny plic u celé populace.
Do roku 1976 byly cigarety bezne vydávány jako vojenský personál jako soucást jejich doplnování stravy, známé jako K-dávky a C-dávky, a byly po desetiletí prodávány za hluboce zlevnené ceny v komisarstvích a výmenách za vojenský personál, jejich rodiny, dodavatele obrany a civilních pracovníku. Byli soucástí sluzebních muzu a zenských prídelu behem druhé svetové války a korejské války.
Tabákové výrobky se stále prodávají za zvýhodnené ceny na vojenských burzách a komisaru, s výjimkou námorních a námorních komisaru.
V níze uvedené grafice si vsimnete balícku balícku druhé svetové války, která uvádí na obalu, ze obsahuje cigarety a pri otevrení odhalila balícek Lucky Strikes, která byla na druhé fotografii zobrazena vetsí velikostí. Tretí ukazuje karty s dávkami cigaret z druhé svetové války. Ty byly získány v prodeji, neotevrené na eBay.


Podle retrospektivní studie, která analyzovala príciny úmrtí u osob narozených v letech 1920 az 1939, byla úmrtnost u rakoviny plic u veteránu témer dvojnásobná nez u civilních osob. 2.000.000 druhé svetové války a korejstí vojenstí veteráni zemreli prumerne o 11.1 let drív nez jejich civilní protejsky, coz zpusobilo, ze mýtus predcasných úmrtí ve smyslu "ztracených let zivota" vetsí nez u vsech bojových obetí z obou válek. Toto poukazuje na dalsí potvrzující datový bod na podporu Jha et al a Thun et al zjistení, ze zivotnost kuráku je více nez deset let zkrácena.
Procento aktivních vojenských vojáku, kterí nekdy kourili, bylo nejvyssí behem korejských a vietnamských válek (75%). V soucasné dobe kourí 32% aktivních vojenských pracovníku oproti 20% dospelých v civilním obyvatelstvu a 22% veteránu.
Studie provádené Australskou správou veteránu zjistily u svých veteránu, kterí se podíleli na korejské válce, 47% vyssí míru rakoviny plic a dvojnásobný pocet prípadu rakoviny plic u australských veteránu, kterí slouzili ve Vietnamu. Tito veteráni meli úmrtnost na rakovinu plic 79% vyssí, nez se ocekávalo u obecné australské populace.
Je zrejmé, ze vojenský personál je vystaven zvýseným rizikovým faktorum z mnoha ruzných prícin a expozic. Napríklad mnoho z nich bylo vystaveno radonu, azbestu, beryliu, výfuku paliva a dalsím emisím z bojiste. Nekterí veteráni z Vietnamu byli vystaveni Agent Orange, herbicidu, který zabíjel vegetaci v dzungli. Veteráni války v Zálivu byli vystaveni vycerpanému uranu pouzívanému pri stínení zbraní a zbraní. Vyhláska o ochuzeném uranu zpusobuje obstrukcní bronchiolitidu behem mesícu nebo let po expozici. Takze je známo, ze zvýsený výskyt plicních onemocnení a rakoviny plic mezi veteránskou populací urcite zkomplikoval expozicní faktory za hranice pouze kourení.
Studie o výskytu plicních onemocnení a rakoviny plic ve vojenské populaci vsak naznacují, ze tyto ostatní expozice jsou prerusované v nejlepsím prípade a ze kourení v rámci kazdodenního zivotního stylu vojáku predstavuje podstatne vyssí procento míry rakoviny plic v populaci vojáku nez u civilních obyvatel, coz predstavuje az 50-70% úmrtí. Populární fráze "Smoke if you got 'em" pochází z bojiste.

Zvlástní nebezpecí tabáku

Vzhledem k tomuto pozadí, jaké jsou specifické nebezpecí tabáku? Velké tri jsou rakovina plic, srdecní onemocnení a chronická onemocnení plic (tj. Emfyzém a chronická bronchitida, které jsou spolecne známé jako chronické obstrukcní plicní onemocnení nebo CHOPN). Pokud jde o individuální riziko, kourení zvysuje riziko koronárního srdecního onemocnení o priblizne 2-4krát, rakovinu plic 23krát a CHOPN o 12-13krát.Jak bylo uvedeno výse, je dulezité si uvedomit, ze vzhledem k tomu, ze koronární arteriální onemocnení je pomerne casté, zdvojnásobení nebo ctyrnásobek rizika predstavuje velmi velký pocet dalsích lidí, kterí dostanou onemocnení koronární arterie, kterí kourí. Prestoze rakovina plic není témer tak bezná, kdyz se riziko zvysuje 23krát, stává se bezným. Totéz platí pro CHOPN. A jakmile se tyto nemoci vyvíjejí, zustávají po celý zivot. Onemocnení koronární arterie a CHOPN lze lécit, ale ne vylécit. Hodiny nelze vrátit zpet. Co se týce rakoviny plic, je dnes nekolik lidí vyléceno. A navzdory velkým pokrokum v diagnostice a lécbe, vetsina jedincu, kterí rozvinou rakovinu plic, zemre behem nekolika let. (Pro sirsí diskusi o rakovine plic naleznete v publikaci "Budoucnost poskytování zdravotní péce pro rakovinu plic" zverejnené dne 15. února 2013 v Medical New Today a dostupné na http://www.medicalnewstoday.com/info/lung-cancer/future-of -healthcare-overview.php). 85% vsech tech, kterí dostanou rakovinu plic, zahynou behem pouhých peti let od diagnózy. Na rozdíl od mnoha jiných typu rakoviny se úmrtnost na rakovinu plic nezmenila, protoze míra úmrtnosti u vsech nádoru byla nejprve vydána NCI v roce 1976.
Existují dalsí nemoci zpusobené nebo zhorsené kourením tabáku vcetne mrtvice a zúzených tepen k nohám a nohám. Je také hlavním prícinným faktorem pro aneuryzma abdominální aorty (coz je "balónování" aorty, která muze prasknout a vést k rychlé smrti.)
Nekteré z ostatních typu rakoviny zpusobily, alespon cástecne, kourení tabáku nekteré leukémie a rakoviny krku, úst, nosní dutiny, jícnu, zaludku, slinivky brisní, ledviny, mocového mechýre a delozního cípku.
Kourení bylo spojeno jako prícinný faktor v rychlé ztráte vápníku na kosti postmenopauzálních zen, coz vedlo k vetsí osteoporóze a tím i ke vzniku zlomenin kycle u starsích osob.
Kourení behem reprodukcních let muze znamenat neplodnost a predcasné porodnictví.

Celkove kourení predstavuje asi 1 z 5 (20%) vsech úmrtí u Americanu nebo 443 000 úmrtí ve Spojených státech rocne.
To vse lze predcházet, coz znamená, ze kourení je nejvíce zabránená prícina smrti a nemoci ve Spojených státech. V méne rozvinutých zemích se rychle stává významnejsí. Dnes zije asi 40 milionu Americanu, kterí kourí, ale v mezinárodním merítku je to zhruba 1,3 miliardy. Vetsinou tito kuráci zijí v rozvojovém svete, kde je procento kurat vysoké a stoupá. Nanestestí neexistuje zádný podnet k tomu, ze zacátek kourení klesá, a stále se zvysuje. Jha et al odhaduje, ze "na základe stávajících poctu kourení a odvykání kourení zabije kourení, které zabily priblizne 100 milionu lidí ve 20. století, v 21. století zabít asi 1 miliarda lidí."
Kourení poskozuje zeny i muze stejne - Domnívalo se, ze zeny byly nejakým zpusobem méne postizeny nez muzi tabákovým kourem. To proste není pravda. Neexistuje zádná genderová mezera. "Zeny, které kourí jako muzi, umírají jako muzi, kterí kourí." Oba muzi a zeny, kterí kourí, mají zvýsené riziko nárustu rakoviny plic 25 krát nez u nefajcíku.
Historie kourení v Americe vysvetluje, proc "rodová mezera" byla zmatek. Jakmile se zacala vyrábet cigareta na pocátku 20. století, muzi zvedli zvyk, a to zejména po skoncení první svetové války. U zen bylo kourení v té dobe prevázne povazováno za spolecensky neprijatelné. Vzhledem k tomu, ze k vyvolání ruzných onemocnení souvisejících s kourením trvá 20 az 30 nebo více let, zacali lidé rozvinout rakovinu plic, symptomatickou CHOPN, známou chorobu koronárních tepen a tak dále az po druhé svetové válce. A jak více a více muzu kourilo více a více cigaret za den, po více nez 20-30 let se pocty techto onemocnení zacaly rychle zvysovat v sedesátých a sedmdesátých letech.
Zeny zacaly po druhé svetové válce pravidelne kourit a výrobci zacali specificky zamerovat svou reklamu na zeny se znackami jako Virginia Slims. Takze v sedesátých a sedmdesátých letech se zvýsené míry techto onemocnení u zen jeste neobjevily. Zdá se tedy, ze "gender gap" je v platnosti. Nicméne nyní míra onemocnení je stejná pro kazdého, kdo kouril mnoho cigaret za den (nebo balení za den) po mnoho let.
Jak kourení poskozuje zdraví?
Tabák má více nez jen nikotin a dehet v jeho kouri. Více nez 4000 chemikálií bylo zjisteno v kouri a asi 250 bylo prokázáno skodlivé podle Centra pro kontrolu nemocí (CDC). Mezi nimi jsou nekteré bezné chemické látky, jako je arsen, benzen, kadmium, chrom a formaldehyd.
Oxid uhelnatý se také uvolnuje v tabákovém kouri a váze se na hemoglobin v cervených krvinkách, které normálne nesou kyslík. Oxid uhelnatý také ovlivnuje tepny a urychluje proces onemocnení koronární arterie nebo aterosklerózy.
Nikotin je vysoce návykový a má také zúzení pusobení na tepny vcetne koronárních tepen.
Secondhand kour - Pokud trvá dlouhá léta tezké kourení, které vede k vysokým výskytum onemocnení, muze se stát, ze by kourení mohlo být problémem? Odpoved je definitivne a rozhodne ano.
Druhý kour je zvláste nebezpecný pro deti, u kterých se vyvinou dalsí respiracní infekce, a mnohé z nich budou pozdeji pokracovat ve stejných onemocneních jako prímé kuráky, ackoli v nizsích poctech.
Odhaduje se, ze riziko onemocnení koronárních tepen stoupá priblizne o 25-30% u osob, které jsou vystaveny pasivnímu kouri ve srovnání s osobami, které nejsou vystaveny expozici. Výsledkem je, ze podle zprávy NCI kazdorocne zemrelo asi 50 000 lidí z onemocnení koronární arterie jako dusledek pasivního koure a zhruba 3500 úmrtí na rakovinu plic.

Pokusy upozornit verejnost a snízit kourení

Prvním verejným prohlásením, ze kourení tabáku bylo pro zdraví spolecnosti skodlivé, byl Luther L. Terry, MD, generální chirurg amerického verejného zdravotnictví v roce 1964. Tato zpráva byla agresivne kritizována zejména tabákovými spolecnostmi a jejich zástupci. Presto rychle vedla k tomu, ze Kongres poveril upozornení na cigaretové obaly o skodlivých úcincích kourení na zdraví ao zákazu rozhlasové a televizní reklamy.
Více nez dvacet let pozdeji Dr. C. Everett Koop, generální chirurg z let 1981 az 1989, se silne postavil na zdravotní rizika tabáku. Pediatrický chirurg byl aktivním protivníkem potratu, který pred ním byl jmenován, a proto mel v Senátu silnou podporu od mnoha konzervativních senátoru na jihu, vcetne tabákových rostlin. Ale Koop brzy delal tabáku svého nejlepsích neprátel pro verejné zdraví. Kourení, které rekl, bylo "nejdulezitejsím problémem verejného zdraví nasí doby". Udelal to skutecne národní problém, pouzil svou klempírskou kazatelnu, aby se dostal do rozhlasu a televize a zduraznil nebezpecí pasivního koure. Jeho zastánci v raném senátu v tabákových státech rychle ztratili svou náklonnost k nemu, ale cítil, ze je morální odpovedností hovorit silne.
Dnes asi 19% Americanu kourí, z více nez 40% pred nekolika desetiletími. To je dobré. Spatnou zprávou je, ze mezi temi, kterí kourí, velká cást jsou mladsí - ve veku 18-35 let. V minulosti bylo kourení prevládá mezi vzdelanejsími zamestnanci s bílým límcem. Dnes je castejsí mezi méne vzdelanými, více sociálne ekonomicky stresovanými osobami. Nejen, ze v této skupine jsou vysoké a dokonce rostoucí sazby, ale je to také mnozství koure.

Hlavní prícina úmrtí na rakovinu ...

Zdroj: American Cancer Society, Inc.

... a rostoucí prevalence

Zdroj: Svetová zdravotnická organizace, Globální zpráva o stavu neprenosných nemocí - 2010

Výrazné zatízení hospodárství (2009)

Centra pro kontrolu nemoci (CDC) se zamerila na spotrebu za poslední desetiletí. Od roku 2000-2011 klesla celková spotreba "horlavého tabáku" z 450,7 miliard ekvivalentu cigaret na 326,6 cigaretových ekvivalentu nebo pokles o 28%. Dejte to jako císlo na osobu a poklesl z 2 148 na 1 374 cigaretových ekvivalentu nebo pokles o 33%. Zvýsená spotreba cigaret se snízila vetsinou. Jiné horlavé tabákové výrobky (tj. Doutníky, trubky a vlastní tabák) skutecne vzrostly o 123%, coz je skutecný problém. Tyto slozky predstavovaly v roce 2000 pouze 4% z celkového poctu, ale nyní dosahují priblizne 10%.
Samozrejme, nezálezí na tom, co kourí clovek - cigarety, dýmky nebo doutníky - vsichni uvolnují stejné toxiny do plic. Proc tento malý, ale rostoucí prepínac na tyto dalsí produkty? Vetsinou to souvisí s danovým právem. Cigarety jsou vysoce zdaneny, coz je ciní drazsími; tabákový doutník a "velké" doutníky jsou lehce zdaneny, takze je relativne levnejsí. Výrobci proto znovu uvádeli do prodeje volne vyrábené tabákové výrobky (vysoce zdanené jako cigarety) jako tabákové výrobky z tabáku, aby mohli tezit z nizsích daní. Podobne "drobné" doutníky jsou vysoce zdanené jako cigarety, ale jen nepatrný nárust velikosti zpusobuje, ze jsou lehce zdanené "velké" doutníky, i kdyz se jinak podobají typickým cigaretám.
Není prekvapením, ze zpráva generálního chirurga v roce 2012 uvádí, ze mládez a mladí dospelí mají vyssí míru uzívání doutníku a dalsích lehce zdanených horlavých tabákových výrobku.

Hospodárské dusledky

Ekonomická realita kourení se zde ani nezastaví. Náklady na onemocnení související s kourením jsou významným nákladovým zatízením hrubého domácího produktu amerického hospodárství. Ze 2,2 bilionu amerických dolaru, které Spojené státy vynakládají na zdravotní péci, je kazdorocne vynalozeno 1,1 miliard bilionu dolaru, které prímo souvisejí s nákladovou zátezí chronických neprenosných nemocí. Z této výdajové záteze plicních onemocnení a rakoviny plic predstavuje 1,1 miliardy dolaru za 154 miliard dolaru. Témer 15%! Náklady na srdecní onemocnení a cévní mozkovou príhodu predstavují nákladové zatízení 444 miliard dolaru.
Rychlá extrapolace statistik Thuna et al a Jha et al ze nemoci související s kourením spojené s prostými plicními, srdecními a cévními onemocneními predstavují ekonomické náklady bremeno amerického HDP ve stovkách miliard dolaru rocne. Takze jak humanitární, tak financní dusledky kourení a tabáku jiste nemohou být nadhodnoceny.

Hodnota ukoncení

Je dobre známo, ze tabák je návykový a ze kourení je snadné zacít a je tezké prestat. Mnoho lidí se kazdorocne pokusí vrátit se zpet. Pokud nekdo kouril po dlouhou dobu, má to nejaký rozdíl nebo je prílis pozde? Jaká je hodnota, pokud prestane kourit, za techto okolností? Odpoved je, ze ukoncení je výjimecne cenné a nikdy není prílis pozde na to, aby melo smysluplný efekt.
Ti, kterí prestanou kourit, získají znacné roky v zivote, s více lety získali, cím dríve prestane kourit. Napríklad v analýze Jhaových, ti, kterí opustili ve vekové kategorii 25-34, se témer vrátili do stavu nefajciny - získali zpet 10 let zivota. Zastavení ve veku 35-44 let získalo 9 let a ve veku 45-54 let byl zisk 6 let. Takze je vzdy dobré prestat.

Celková a nadmerná rizika úmrtí jsou pro úcastníky NHIS, kterí pokracují v kourení, ve srovnání s temi, kterí prestali kourit. CI oznacuje interval spolehlivosti. Zdroj: NEJM.
Konec dne je jedním z nejdulezitejsích kroku, které muze kurák udelat, aby zlepsil své zdraví v prístích letech. Nekterí se domnívají, ze pokud prestanou, zvetsí se, coz jim zvýsí citlivost na diabetes mellitus nebo onemocnení koronární arterie.Mozná logická argumentace, ale data, která jsou v pohotovosti, mohou vést k nejakému prírustku hmotnosti, ale jen tezko je to mít významný nebo vázný dopad, a tak - zdaleka neprekonává výhody odvykání kourení. Navíc je to argument, který selze ve srovnání s prodlouzením zivota.
Ukoncení je obtízné. Zádná otázka. Nicméne stojí za to! Nejlepsím prístupem je kombinace technik najednou. Poradenství ze strany lékare pacienta a doplnené poradcem pro odvykání muze mít velký dopad. Nikotinové náplasti pomáhají pomalu a jemne ulehcit jeden z nikotinové závislosti. Podporní skupiny, at uz jsou skutecné nebo virtuální, osobne nebo prostrednictvím sociálních médií, mohou být velmi uzitecné; Koneckoncu, kazdá osoba ve skupine prochází stejným tezkým prechodem. Stimuly pomáhají stejne jako silný systém podpory rodiny a prátel. Programy na odvykání tabáku na pracovisti jsou velmi uzitecné a pokud není k dispozici mnoho zdravotnických oddelení, muze se obrátit. Úspech ukoncení chodu jde nahoru, kdyz se tyto a jiné techniky pouzívají spolecne, spíse nez jen se snazí opustit "studený krutí" na vlastní.
Pro pomoc jednotlivci musí poskytovatel (lékar, zdravotní sestra, zdravotní sestra) sledovat model "5As" ve verejném zdravotnictví:

1. Zeptejte se kazdého pacienta, zda kourí
2. Informujte vsechny kuráky o ukoncení
3. Posoudit ochotu kuráka prestat (pripravenost)
4. Pomoc s ukoncením
5. Zajistete vhodný následný kontakt jak s poskytovatelem, tak s ostatními, jako jsou poradci

To vsechno trvá nejakou dobu, ale je to nezbytné pro vysokou míru úspechu.
Koncept nazvaný sebeúcinnost je zde dulezitý. Ti, kterí mají nízkou sobestacnost, jsou ti, kterí mají nízké osobní ocekávání, ze budou úspesní pri ukoncení. Jejich relaps je vyssí, proto je treba je identifikovat brzy a nabídnout jim zvlástní pomoc.
Casto není rozpoznán obecnou populací je hodnota odvykání kourení pred chirurgickým zákrokem. Kuráci mají vyssí míru komplikací behem a po operaci, nez u nefajcíku. U volitelných postupu mnoho lékaru nyní trvá na ukoncení predoperacního vysetrení po dobu nekolika mesícu. To je dobrý nápad, který musí být rozsíren po operaci, aby se zabránilo pozdejsímu relapsu.
Nastestí bylo mnoho let aktivní úsilí upozornovat na nebezpecí kourení a pomoci jednotlivcum, aby prestali. Nicméne kourení se stalo stigmatizovaným chováním, takze ti, kterí kourí, se vyhýbá a ti, kterí rozvíjejí nemoci spojené s kourením, jako je rakovina plic, jsou stigmatizováni ("jste si je prinesli").
Rakovina plic zabíjí více zen nez rakovinu prsu, ale neexistuje kampan "Pink Ribbon" nebo "Race for the Cure". Zeny se osvedcily jako nejlepsí zastánci zdravé spolecnosti. Vedoucí postavení zen v boji proti rakovine prsu je jednou z nejlepsích iniciativ v oblasti podpory a financování onemocnení, jaké kdy bylo videt. Faktem je, ze rakovina plic zabil v roce 2010 74 000 zen ve srovnání s 38 000 ztrátami na rakovinu prsu. Témer dvakrát tolik zen bylo v roce 2010 ztráta rakoviny plic nez rakovina prsu.
Takze, kde jsou hlasy? Je nutno ucinit presvedcivý prípad pro obnovení zamerení na prevenci a lécbu zejména plicních onemocnení a rakoviny plic. Více nez 96 milionu Americanu priznalo kourení po dobu nejméne sesti mesícu behem svého zivota, coz je míra expozice, která predstavuje alespon jednu tretinu populace Ameriky s urcitou mírou rizika.
Takze, proc být predsudkováni vuci pacientum s plicní chorobou a rakovinou plic? Faktem je, ze vsichni platit za nákladové zatízení kourení na nasí spolecnosti v reálných dolaru av reálném zivote. Existuje znacná potreba nezodpovedného postoje vuci tem, kterí jsou postizeni. Prekonání "obvinování" odstranuje stigma a umoznuje konstruktivnejsí prístup k odvykání tabáku a prevenci a lécbe nemocí.

souhrn

Pokusy omezit zahájení kourení, pomoci pri odvykání kourení a zvýsit pozornost a urychlit výzkumné iniciativy zamerené na lécbu a lécení kourení souvisejících s kourením jsou mozná nejdulezitejsí cíle v oblasti podpory zdraví a prevence nemocí v Americe v této dobe.
Pokud existuje nejaká jediná zpráva, která by mohla odstranit nové informace o uzívání tabáku, je to - Tabák je jedinou nejdulezitejsí prícinou prevence nemocí a smrti. Nikdy není prílis pozde, nez prestat, a výhody opustení jsou zjevné. Získat zpet deset let zdravého zivota je velmi reálný a dosazitelný cíl.
O autorovi
MUDr. Stephen C. Schimpff, profesor medicíny a verejného porádku, dustojník generálního reditelství Medical Center v Marylandu, predseda vedeckého poradního výboru Sanovas, Inc., vrchní poradce spolecnosti Sage Growth Partners a je autorem knihy "Budoucnost zdravotní péce: proc se musí zmenit a jak vás ovlivní. " Larry Gerrans je vynálezcem a vývojárem lékarských technologií. Je zakladatelem a generálním reditelem spolecnosti Sanovas Inc., spolecnosti Life Science Technology, která se venuje vcasnému odhalení a lécbe závazných chronických onemocnení vcetne rakoviny plic, astmatu a chronické obstrukcní plicní nemoci (COPD).
Napsal Stephen C Schimpff, MD a Larry Gerrans