cs.3b-international.com
Informace O Zdraví, Nemoci A Léčby.



S úsmevem se snizuje stres a pomáhá srdci

Nová studie to naznacuje drzení úsmevu na tvári behem období stresu muze pomoci srdci. Studie, která má být zverejnena v nadcházejícím vydání Psychologická veda, podporuje starou smluvu "úsmev a nést to", coz naznacuje, ze se nám také muze stát, abychom se cítili lépe.
Studie je práce psychologických vedcu Tary Kraftové a Sarah Pressmanové z University of Kansas. Podívali se na to, jak ruzné typy úsmevu a lidé, kterí si uvedomují, ze se usmívají, ovlivnili jejich schopnost se zotavit ze stresových epizod.
Kraft rekl tisku, ze chtejí prozkoumat, zda staré nápisy jako "úsmev a nosit" mely nejaké vedecké zásluhy.
Starodávné rcení naznacuje, ze úsmev nejen signalizuje stestí druhým, ale muze také být zpusob, jak pomoci vyrovnat se s zivotními stresy.
Predchozí studie ukázaly, ze úsmev ovlivnuje emoce a pozitivní emoce mají vliv na stres. Ale Kraft a Pressman jsou nejprve experimentovat s typy úsmevu, aby zjistili, jaký vliv mají na stres.
Výzkumníci casto usmrcují úsmevy jako dva typy: standardní úsmevy, kde pouze ústa tvorí úsmev a skutecný nebo Duchenne se usmívá, kde svaly kolem úst a ocí tvorí úsmev. (Ten byl pojmenován podle Guillaume-Benjamina Duchenna, který pouzil elektrofyziologii, aby ukázal, jak skutecne stastné úsmevy také pouzívají svaly kolem ocí).


Kraft a Pressman experimentovali s typy úsmevu, aby zjistili, jaký vliv mají na stresZa svou nejnovejsí studii Kraft a Pressman pozvali 169 dobrovolníku z stredozápadní univerzity, aby se podrobili experimentu ve dvou fázích: skolení a testování.
Ve fázi výcviku vedci ucil dobrovolníky, jak bud drzet své tváre v neutrálním výrazu, drzí standardní úsmev, nebo drzí úsmev Duchenne.

Dostali také nekteré z dobrovolníku, kterí drzeli tvár v nuceném úsmevu tím, ze drzeli hulky v ústech.
Ve fázi testování dobrovolníci vykonávali nekolik aktivit zamerených na více úkolu, behem nichz drzeli tváre podle pokynu.
Cinnosti byly zamereny na zvýsení úrovne stresu, ale dobrovolníci to nevedeli. Jeden test napríklad pozádá úcastníka, aby pouzil svou non-dominantní ruku, aby následoval cestu pohybující se hvezdy, kterou pozoruje v zrcadle. Druhý test zahrnuje ponorení ruky do kbelíku ledové vody.
Vedci sledovali srdecní frekvenci úcastníku pri plnení svých ruzných úkolu.
Zjistili, ze úcastníci, kterí byli povereni úsmevem, a zejména ti, jejichz tváre se vyjadrovaly skutecne nebo se usmevají, mely nizsí hodnoty srdecních frekvencí po zotavení ze stresových aktivit nez ty, které drzely tváre v neutrálních projevech.

Dokonce i dobrovolníci, kterí drzeli hulky v ústech, které donutily svaly k vyjádrení úsmevu (ale nebyly výslovne pouceny, aby se usmívaly), mely nizsí hodnoty srdecní frekvence ve srovnání s temi, kterí meli neutrální výrazy obliceje.
Vedci ríkají, ze jejich zjistení naznacují, ze behem krátkých období stresu se muze snízit stresová reakce tela, bez ohledu na to, zda se osoba skutecne cítí stastná nebo ne.
Pressman rekl, ze by to bylo uzitecné vedet, napríklad pokud se ocitnete v dopravní zácpe, zkuste drzet tvár v úsmevu na nekolik okamziku: muze to udelat víc, nez jen pomoci vám "úsmev a nést to", to muze skutecne pomoci vasí srdecní zdraví.
Napsal Catharine Paddock PhD

ADHD léky nezvysují mrtvici, srdecní záchvat nebo náhlá rizika srdecní smrti

ADHD léky nezvysují mrtvici, srdecní záchvat nebo náhlá rizika srdecní smrti

Dospelí mladí a stredního veku, kterí jsou predepsáni léky s ADHD (poruchy pozornosti / hyperaktivity), nemají vyssí pravdepodobnost vývoje závazných kardiovaskulárních príhod, jako je náhlá srdecní smrt, srdecní infarkt nebo mrtvice, výzkumníci z Kaiser Permanente Severní Kalifornie, Oakland, hlásené v JAMA (Journal of the American Medical Association).

(Health)

Sebevrazedné riziko u mladistvých nejvyssí po pokusu rodicu

Sebevrazedné riziko u mladistvých nejvyssí po pokusu rodicu

Mladí lidé jsou nejvíce ohrozeni pokusem o sebevrazdu do dvou let po tom, co se rodic pokousel o sebevrazdu nebo dostal luzkovou péci kvuli dusevní poruse. Více nez 15 000 dospívajících a mladých dospelých bylo zapojeno do studie, kterou uskutecnil tým výzkumníku z Karolinska Institutet ve Svédsku a Dánské kodanské univerzity a publikoval ve vedeckém casopise PLOS ONE.

(Health)