Pomalu rostoucí rakovina prostaty: "Aktivní dohled" muze být lepsí nez lécba pro starsí muze

"Aktivní sledování" zahrnující kazdorocní biopsii muze být lepsí lécebnou mozností nez odstranení nádoru prostrednictvím chirurgického zákroku nebo radiacní terapie pro starsí muze s pomalu rostoucím karcinomem prostaty, který se v prubehu casu dramaticky nezhorsuje.
Studie Johns Hopkins ze 769 muzu v USA zjistila, ze úzká kontrola s biopsií nezvysuje riziko úmrtí a odradí pred lécbou u této skupiny starsích muzu s nízkorizikovou, velmi neagresivní formou rakoviny prostaty.
Muzete si precíst, jak se dospelý autor Dr. H. Ballentine Carter, urolog v nemocnici Johns Hopkins a profesor na Johns Hopkins University School of Medicine a jeho Bradyho urologický ústav, a jeho kolegové, dostali k záverum v clánku publikovaném online tento týden v Journal of Clinical Oncology.
Kazdý rok v USA zjistí, ze mají asi 217 000 muzu rakovinu prostaty. Vetsina z nich je v jejich polovine 60. let nebo starsí a mají malé riziko úmrtí na onemocnení, pokud odlozí lécbu. Ale více nez 90% pacientu s nízkorizikovým onemocnením, vcetne 80% tech ve veku 75 let a starsích, se rozhoduje spíse pro lécbu nez pro sledování.
Carter rekl tiskové zpráve, ze jejich studie ukázala, ze "nejvíce presvedcivý dukaz" tak daleko, ze aktivní sledování muze fungovat lépe pro vetsinu starsích muzu diagnostikovaných s velmi nízkým stupnem nebo malým nádorem prostaty.
"Nase zjistení skutecne podtrhují potrebu resit nadmernou lécbu této mírnejsí fáze nemoci u starsích muzu, zejména senioru," rekl Carter.
"Jedná se o muze s príznivým rizikovým profilem onemocnení," dodal.
Prestoze uznává, ze nekterí muzi proste nemohou nést myslenku na zivot s rakovinou prostaty a chtejí, aby to bylo odstraneno, Carter rekl, ze aktivní pozorování muze být lepsí volbou pro drtivou vetsinu starsích muzu s tímto typem rakoviny prostaty, protoze se vyhýbá rizika a komplikace chirurgického zákroku a radiace, které mohou zahrnovat inkontinenci a dalsí problémy se strevními, mocovými a sexuálními funkcemi.
Nicméne varoval také, ze aktivní sledování je vhodnejsí pro muze, na které se muze spoléhat, aby dodrzeli svuj plán dohledu a objevili se schuzky. Oni delají nejlepsí kandidáty na aktivní dohled, rekl.
Prospektivní studie zacala v roce 1995, kdy vetsina rekrutovaných muzu uz dosáhla 65. narozenin a sledovala je po strední dobu 2,7 roku (v rozmezí az 15 let az do roku 2010). Dohled zahrnoval kontroly kazdých 6 mesícu a biopsii kazdý rok.
Studie je povazována za nejvetsí a nejdelsí studium muzu s pomalu rostoucím neagresivním karcinomem prostaty.
Pomalu rostoucí, neagresivní rakovina prostaty znamená, ze pacient má malou sanci umírat na onemocnení.
K úcasti ve studii meli úcastníci (90% bílý a 6% cerný) muset mít velmi nízké riziko rakoviny s nádorem v klinickém stadiu T1c.
Vsichni splnili klícová kritéria, ze rakovina musí mít stupen Gleason závaznosti 6 nebo méne (skóre 7 az 10 znamená, ze rakovina je agresivnejsí a pravdepodobne potrebuje lécbu).
80% úcastníku, kterí se podíleli na nejnovejsí analýze, splnilo také alespon jedno z dalsích kritérií pro malé objemové nádory. Ty zahrnovaly hustotu PSA pod 0,15 ng / ml a nálezy biopsie s az dvema jádry biopsie s rakovinou a onemocnení se vyskytuje az v 50% jakéhokoli jádra.
Výsledky ukázaly, ze:

• Prumerné období prezití bez lécby po diagnóze bylo 6,5 roku (rozsah byl 0,0 az 15,0 let).


• Podíl muzu, kterí nebyli léceni po 2 letech, byl 81%, po 5 letech 59% a po 10 letech 41%.


• 255 muzu (33,2% z celkového poctu úcastníku) melo po diagnóze lécbu v prumeru 2,2 roku (rozmezí 0,6 az 10,2 let).


• Z techto 255 muzu bylo léceno 188 (73,7%) kvuli reklasifikaci nádoru po biopsii.


• Podíl muzu, kterí meli lécebnou lécbu nebo reklasifikaci biopsií, byl výrazne nizsí u tech, kterí splnovali kritéria úplného zápisu, nez ti, kterí ne.


• Muzi, kterí splnili kritéria úplného zápisu, byli o 30% méne pravdepodobné, ze behem sledování budou reklasifikováni do kategorie s vysokým rizikem, a proto vyzadují lécbu ve srovnání s muzi, kterí je nesplnili.


• Zádný z úcastníku nezemrel na rakovinu prostaty.

Carter a kolegové dospeli k záveru, ze:
"U peclive vybraných muzu se zdá, ze aktivní sledování s lécebným zámerem je bezpecnou alternativou k okamzitému zásahu."
"Omezení dohledu na velmi nízkorizikové pacienty muze snízit cetnost nezádoucích výsledku," dodali.
Vedci nyní plánují rozsírení dozoru o dalsí zdravotní strediska, jako je napríklad Lékarské centrum Cedars Sinai v Los Angeles.
Soucasné pokyny, schválené Národní komplexní sítí pro rakovinu, jiz naznacují aktivní sledování jako preferovanou moznost mnoha starsích muzu, rekl Carter.
Abychom pomohli nove diagnostikovaným pacientum s rakovinou prostaty, aby se dozvedeli více o aktivním sledování, mohou studie sponzory, Nadace pro karcinom prostaty a tým Johns Hopkins zverejnit webový vzdelávací program a doufají také, ze vyvinout vylepsené screeningové testy pro identifikaci pacientu s karcinomem prostaty, kterí by byli nejlépe vhodní pro aktivní sledování.
"Aktivní sledovací program pro rakovinu prostaty: aktualizace zkuseností Johns Hopkins."
Jeffrey J. Tosoian, Bruce J. Trock, Patricia Landisová, Zhaoyong Feng, Jonathan I. Epstein, Alan W. Partin, Patrick C. Walsh a H. Ballentine Carter.
Journal of Clinical Oncology, zverejnený online 4. dubna 2011.
DOI: 10.1200 / JCO.2010.32.8112
Dalsí zdroj: Johns Hopkins Medical Institutions (12. dubna 2011).
Napsal: Catharine Paddock, PhD