Problémy spánku mohou být casným indikátorem Alzheimerovy choroby

Podle týmu výzkumníku na Washingtonské univerzitní lékarské fakulte je jedním z prvních príznaku Alzheimerovy choroby poruchy spánku.
Zjistení pochází z experimentu s mysí, který ukázal, ze pravidelný cyklus spánku-bdení je vázne narusen, kdyz se v mozku objevují nejdríve indikátory Alzheimerovych plaku.
David M. Holtzman, vedoucí výzkumný pracovník Andrew B. a profesor Gretchen P. Jones a vedoucí oddelení Neurologie na Washingtonské univerzite, vysvetlil:

"Pokud se poruchy spánku zacínají pocátkem v prubehu lidské Alzheimerovy choroby, tyto zmeny by nám mohly poskytnout snadno zjistitelné známky patologie. Jakmile zacneme lécit pacienty s Alzheimerovou chorobou pred nástupem demence, muze být prítomnost nebo absence problému se spánkem coz je rychlý ukazatel toho, zda jsou nová lécba úspesná. "

Problémy se spánkem byly nejprve spojeny s Alzheimerovou chorobou v Holtzmanove laboratori, kde se mysí spánku geneticky zmenily, aby se vyvinuly Alzheimerovy plaky, kdyz stárnou.
Kdyz jsou zdravé mladé mysi vzhuru, hladiny mozku klícového prvku plaku prirozene stoupají, ale po poklesu spadají, podle Holtzmanova výzkumu v roce 2009. Rychlost vývoje plaku se zvýsila, kdyz byly mysi zbaveny spánku, protoze narusil tento cyklus.

Výzkumníci naznacují, ze muze existovat vazba mezi spánkovými modely a Alzheimerovou chorobou.Randall Bateman, spoluautor a Charles F. a Joanne Knight, významný profesor neurologie na Washingtonské univerzite, studovali podobné úrovne fluktuace slozky plaku, coz je protein nazvaný amyloid beta, který byl identifikován v mozkomísním moku zdravých jedincu.
Soucasná studie, vedená Dr. Jee Hoonem Roh, MD, Ph.D., neurologem a postdoktorátem v Holtzmanove laboratori, má dukaz, ze prirozená stoupající a klesající hladina beta amyloidu se zastaví jak u mysí, tak u lidí, kdyz se pocátecní príznaky mozku plaky se dostanou do ocí.
"Máme podezrení, ze plaky táhnou amyloidní beta, odstraní je z procesu, které by je normálne vymazaly z mozku," rekl Holtzman.
Výzkum ukázal, ze kdyz se zacnou objevovat Alzheimerovy plaky v mozku nocních zvírat, jejich normální cas spánku 40 minut behem kazdé hodiny denního svetla se snizuje na 30 minut za hodinu.

Vakcína proti amyloidu beta byla podána nové skupine mysí se stejnými genetickými zmenami v jiných, aby se prokázalo, ze existuje prímá vazba mezi zmenami spánku a proteinu.
Plazma mozku se u techto mysí nikdy nevyskytovala, jejich vek spánku zustával stejný a hladiny beta amyloidu v mozku pokracovaly s pravidelnými výkyvy.
Vedci verí, ze by mohlo být mozné, ze pacienti, kterí dosud nevyvinuli zádné problémy s pametí, ale mají plaky v mozku nebo jiné ukazatele onemocnení, mají problémy se spánkem. V soucasné dobe provádejí výzkum, aby zjistili, zda je jejich teorie správná.
Holtzman dospel k záveru: "Pokud tyto problémy s spánkem existují, jeste nevíme presne, jakou formu uzívají - snízili spánek celkove nebo potírali spí, nebo neco jiného úplne. Ale snazíme se to zjistit."
Napsal Sarah Glynn