Mely by placící deti zustat oplatit zpátky do spánku?

Meli bychom deti nechat plakat zpátky do spánku, nebo spechat je utesit? Nová studie naznacuje, ze vetsina detí je nejlépe ponechána na sebe-uklidnení a nechá se spát bez spánku bez pomoci.
Ucení, jak se uklidnit, je zivotne dulezitá schopnost ucit se, jak rozvíjet dobré vzorce spánku behem detství, vysvetlují autori.
Výzkumníci z Temple University napsali v casopise Vývojová psychologie ze nejcastejsí zálezitostí, kterou rodice hlásí svým pediatrum, je, co delat, kdyz se jejich díte probouzí uprostred noci.
Autori tvrdí, ze jejich zjistení mohou poskytnout rodicum "nejaké vedecké fakty, které by mohly pomoci s tímto rozhodnutím".
Profesorka psychologie Marsha Weinraubová a tým verí, ze v naprosté vetsine prípadu, díte by melo být ponecháno na sebe-uklidnit a vrátit se spát bez pomoci.
Weinraub, odborník na vývoj dítete a vztahy mezi rodici a detmi, uvedl:

"Do sesti mesícu veku vetsina detí spí v noci, probouzí jejich matky pouze jednou za týden, nicméne ne vsechny deti postupují podle tohoto vývoje."

Weinraub a tým se rozhodli merit vzory nocních spánkových probuzení u detí ve veku od 6 mesícu do trí let. Zjistili, ze existují dve skupiny detí / batolat:

• Prazec - spali pres noc, aniz by se probudili. Nejvíce se probouzí v noci jen jednou týdne.
• Prechodné prazec - ty se probouzejí v noci mnohem casteji, nekdy i sedm nocí týdne.

Výzkumníci naznacují, ze vetsina detí muze být nejlépe ochotna se uklidnit a spát, kdyz se vzbudí.Weinraub rekl: "Pokud je zmeríte, kdyz spí, vsechny deti - stejne jako vsichni dospelí - se pohybují skrz cyklus spánku kazdých 1 1/2 az 2 hodiny, kde se probudí a pak se vrátí spát. Nekterí z nich plakat a zavolat kdyz se probudí, a to se nazývá "spát pres noc". "
Vedci pozádali rodice o 1200 detech, aby vyplnili dotazníky o probouzení svých detí, kdyz byli ve veku 6, 15, 24 a 36 mesícu.
Podvaly - ve veku sesti mesícu se dve tretiny detí behem noci nevzbudily - byly to prazce. Nejvíce se mohou nekterí z nich probudit uprostred noci jen jednou týdne. Jiné studie mely podobné nálezy. Vedci z univerzity v Canterbury na Novém Zélandu zjistili, ze ve veku peti mesícu více nez polovina vsech kojencu sledovala spánek svých rodicu a spala pres noc.
Prechodové prazce - jedna tretina z nich se probudila sedm nocí týdne, kdyz bylo sest mesícu. Tento pocet klesl na dve noci týdne ve veku 15 mesícu a na 1 noc v dobe, kdy byli ve veku dvou let.
Vetsina prechodových prazcu byla:

• Chlapci
• Mel "obtízné temperamenty", s takovými hlásenými znaky jako rozrusitelnost a podrázdenost
• Je mnohem pravdepodobnejsí, ze bude kojena
• Je pravdepodobné, ze mají depresivní matky
• Je pravdepodobné, ze budou mít matky s vetsí citlivostí matky. Nicméne, podle výzkumníku Penn State, rodicovská emocní reaktivita muze snízit poruchy spánku a pomoci batolatum a kojencum spát lépe.

Jejich zjistení naznacují dve veci

• Deti s genetickými nebo ústavními faktory, jako jsou deti s "obtíznými temperami", se zdají mít problémy se spaním v raném zivote. Weinraub rekl: "Rodiny, které vidí, ze problémy s spánkem pretrvávají za posledních 18 mesícu, by se mely poradit."


• Deti se musí naucit, jak usnout bez pomoci. Pokud se maminka behem noci setká s temito probuzeními, nebo pokud je díte zvyklé na usnutí pri dojcení, nemusí se ucit, jak se uklidnit. Vedet, jak se uklidnit, je nezbytnou schopností pravidelného spánku, napsali autori.

Jak silná je materská deprese spojená s probuzením detí?

Dalsí výzkum by mel být proveden o tom, jak mechanismus, kterým je deprese matky spojeno s probuzeními novorozencu, rekl Weinraub.
Matky, které mají depresivní príznaky, kdyz je jejich díte ve veku 6 az 36 mesícu, mohou být na chvíli potíze depresi, a to i behem tehotenství nebo dokonce pred tehotenstvím. Tato prenatální deprese mohla ovlivnit nervový vývoj a spánek.
Deprese u matky muze být také zhorsena depresí spánku, dodávají autori. Australstí vedci uvedli, ze existují metody výcviku pro spánkový dojem, které jsou pro díte bezpecné, zlepsují spánkové vzorce a pomáhají zlepsovat symptomy deprese matky v krátkém casovém horizontu.
Weinraub rekl:

"Protoze matky v nasí studii popisují deti s mnoha probuzeními za týden, které vytvárejí problémy pro sebe a dalsí cleny rodiny, mohou být rodice povzbuzováni k tomu, aby vytvorili mnohem jemnejsí a pecliveji zamerené rutiny, aby pomohly detem se sebeduveru a hledat prílezitostné oddechování.
Nejlepsí radou je, aby si deti kazdou noc v pravidelné dobe poslouchaly do postele, aby jim samy zaspaly a odolaly nutkání okamzite reagovat na probuzení. "

Napsal Christian Nordqvist